Vědci z pražského Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) vyvinuli nové molekuly, které snižují chuť k jídlu. Chrání také mozek před Alzheimerovou chorobou. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Jeho odborníci teď zjišťují, proč látka tímto způsobem působí a jak se do mozku dostává. Obézní je asi pětina populace, v roce 2050 bude podle odhadů žít v ČR téměř půl milionu lidí s nějakou degenerativní nemocí mozku. Nyní se s nimi léčí zhruba 200.000 lidí, polovina z nich trpí Alzheimerovou chorobou.
Vědci z týmu Lenky Maletínské z ÚOCHB vyvinuli novou látku odvozenou od takzvaného neuropeptidu CART, který se přirozeně nachází v mozku a reguluje příjem potravy. V ÚOCHB vznikla jeho modifikovaná verze, která potlačuje chuť k jídlu a chrání mozek, protože snižuje hromadění proteinu Tau spojeného s rozvojem Alzheimerovy choroby.
„Máme v rukou potenciálně úspěšný antiobezitní lék, který, zdá se, také snižuje riziko Alzheimerovy choroby. Abychom tento potenciál dokázali rozvinout naplno, je třeba vědět, proč látka působí právě tímto způsobem. Pokud ovšem chceme popsat mechanismus účinku, musíme nejdřív rozklíčovat, jak se peptid do mozku dostává. Víme, že funguje, co zbývá, je najít ty správné receptory,“ uvedla autorka aktuální studie z ÚOCHB Andrea Pačesová.
Výsledky výzkumu zveřejnil vědecký časopis European Journal of Pharmacology, nová látka prošla úspěšně testy v buněčných kulturách i na zvířatech. Obézní myši, které měly sklony k cukrovce, po jejím podání zhubly a v jejich mozcích se snížil patologický výskyt proteinu Tau.
Na přirozený peptid CART vědci při takzvané lipiditaci navázali různé mastné kyseliny a zjistili, že v takovém případě dokáže překonat bariéru, která odděluje mozkovou tkáň od cévního systému, což umožňuje správné fungování léčiva v mozku.
„Zjistili jsme, že když lipidizovaný analog peptidu CART aplikujeme podkožně, pak dokáže projít do mozku, kde působí tak, že potlačuje chuť k jídlu, a v případě, že se podává dlouhodobě, má i neuoroprotektivní účinek. Mohl by proto fungovat při léčbě nebo prevenci neurodegenerativních onemocnění,“ vysvětlil autor první studie Vilém Charvát.
Peptid CART objevila v roce 1998 dánská farmaceutická firma Novo Nordisk, se kterou vedoucí výzkumu peptidů využitelných pro vývoj antiobezitních léků ÚOCHB Maletínská uzavřela před několika lety licenční smlouvu na jednu z nadějných látek.
Původně vědci předpokládali, že v mozku nové neurony v dospělosti nevznikají. Některé peptidy podle Maletínské ale tento obnovný proces podporují, a mohou tak napravit poškozenou mozkovou tkáň. „Pokud by se podařilo Alzheimerovu chorobu diagnostikovat včas, ve fázi, které se říká mírná kognitivní porucha, šance na vyléčení se jeví jako celkem vysoká,“ doplnila.
Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček letos v dubnu uvedl, že systém veřejného zdravotního pojištění se musí finančně připravit na nové léky na cukrovku, obezitu nebo Alzheimerovu nemoc, které budou potřebovat velké skupiny pacientů. Podle výrobců je ale potřeba zohledňovat i to, že tyto léky snižují náklady na sociální systém.
Velký zájem o moderní léky na hubnutí, podpořený zejména sociálními sítěmi, způsobil, že i ČR musela loni v březnu předepisování těchto léků od firmy Novo Nordisk omezit, aby nechyběly pro pacienty s cukrovkou. České úřady také varovaly před nakupováním těchto léků na internetu, kde se vyskytují jejich padělky.
