Společnost IBM se rozhodla uzavřít své operace v Číně. Vedení tvrdí, že obchodní vyhlídky v této ekonomice už nejsou jako dřív.
Komentář
IBM se rozhodla následovat příklad dlouhého seznamu amerických značek a uzavřít část svých operací v Číně.
Přestože se vedení v prohlášeních drží obchodního tónu, je zřejmé, že vnímá stejné jasné varování jako ostatní americké firmy. I když je tento krok pro firmy, kdy opouštějí někdy i desítky let trvající dohody, nepohodlný a nákladný, Čína tím jen sotva ztratí své odborné znalosti a obchodní prozíravost v těchto provozních aktivitách.
Nabízí se tedy spíš otázka: Dokáže čínský vůdce Xi Jinping tato „neblahá znamení“ přečíst?
Koncem srpna vedl výkonný manažer IBM virtuální setkání se zaměstnanci v čínských výzkumných a vývojových odděleních. Řekl jim, že společnost přesune své funkce do jiných zemí. Aby IBM toto rozhodnutí vykompenzovala, plánuje zvýšit počet výzkumníků a inženýrů v Indii. Není jasné, kolik čínských zaměstnanců dostalo nabídku přesunout se s firmou.
Od zahájení podnikání IBM v Číně uplynula čtyři desetiletí. Firma kdysi považovala Čínu za hlavní trh růstu. Po nějakou dobu byla IBM jedním z největších čínských telekomunikačních operátorů a měla mezi klienty významné čínské banky a energetické společnosti. Poslední dobou se však podnikání zhoršilo. Tržby klesaly dva roky po sobě.
Vedení při oznámení uvedlo, že rozhodnutí opustit Čínu souvisí méně s klesajícími tržbami a více se službami pro klienty. Samozřejmě, každé vedení firem u svých rozhodnutí tvrdí, že jde o zlepšení klientského servisu. Pravděpodobně však existují i jiné důvody, které IBM sdílí s dalšími zahraničními firmami, jež v určité míře Čínu opustily.
Jedním z důvodů je, že náklady na zaměstnance v Číně vzrostly mnohem rychleji než v Indii a jinde v Asii. Také čínská konkurence v posledních letech ukousla část trhu mnoha firmám, včetně IBM, což je částečně díky technologickému pokroku této konkurence, ale především kvůli tomu, že Peking v rámci kampaně „odstranit Ameriku“ nařídil státním agenturám a státním podnikům nahradit zahraniční vybavení domácími produkty.
Mezitím rostoucí posedlost Pekingu bezpečností vedla k větším zásahům státu do čínských operací zahraničních firem a odpovídajícímu zvýšení obchodních nákladů. Zatímco tyto překážky vznikaly na čínské straně, Washington zvýšil dohled nad americkými firmami podnikajícími v Číně, zejména ve strategických oblastech, jako je umělá inteligence. Obecněji pak narůstající napětí mezi Washingtonem a Pekingem zvýšilo nejistoty.
Svým odchodem se IBM přidává k dlouhému seznamu amerických značek, které uzavřely část svých operací v Číně či dokonce všechny a přesunuly je jinam, obvykle do Asie. Mezi tyto značky patří známá jména jako Black & Decker, Nike, Hasbro, L.G. Electronics a Sharp. Ještě významnější je počet předních technologických firem, které omezily své čínské operace, včetně společností Apple, Dell, Hewlett Packard, Intel, Google, Oracle a Quanta Computer. A to je jen malý vzorek. Celkem téměř 30 amerických značek podniklo úplný nebo částečný odchod z Číny. Každá to udělala ze svých vlastních důvodů, ale všechny sdílí zmíněné tlaky.
Tyto odchody Číně vzaly něco, co by jí jinak v její silně problematické ekonomické situaci mohlo pomoci. Vzhledem k tomu, že většina důvodů stojících za těmito odchody má něco společného s chováním Pekingu, je na místě otázka, zda si Xi uvědomuje škody, které jeho politika Číně způsobila.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.
–ete–
