Komentář
Případ Petra Kramného, který dostal 28 let vězení za to, že měl v roce 2013 na dovolené v egyptské Hurghadě údajně zavraždit svoji manželku a dceru, dodnes budí emoce a vyvolává u české veřejnosti rozporuplné reakce.
Není se čemu divit. Samotné vyšetřování provázely už od samého začátku nesrovnalosti a naprosto zjevná snaha za každou cenu odsoudit Petra Kramného, aniž by byly nalezeny jednoznačné důkazy pro jeho vinu.
Veškeré dosavadní pokusy o obnovu procesu však zatím nepřinesly žádnou změnu verdiktu. Naposledy loni v srpnu Vrchní soud v Olomouci potvrdil verdikt soudu nižší instance, který zamítl obnovu řízení.
I po jedenácti letech se těší celá kauza obrovskému zájmu veřejnosti, o čemž svědčí i pozornost, kterou vzbudil nedávný pětidílný dokument na serveru Voyo.cz. Ani po více než deseti letech se nepodařilo rozptýlit pochybnosti o vině odsouzeného. Spíše naopak.
Podobně jako na mnoho dalších, i na mě Petr Kramný zprvu působil už od pohledu jako jasný vrah. Ovšem jak jsem znovu a znovu narážel na ten případ, hned několik lékařů mě upozornilo na nesrovnalosti. Navíc profesor jedné z našich univerzit, mi řekl, že je naprostý nesmysl, aby je zabil elektrickým proudem tak, jak to měl udělat.
Důkazy stojící na vodě
Mnohé nasvědčuje tomu, že může jít o jedno z největších selhání české justice v našich novodobých dějinách. O nesrovnalostech provázejících vyšetřování i celý soudní proces jsem psal už mnohokrát. Rád bych zde proto připomněl ty nejdůležitější a taky některé nové skutečnosti spojené s touto kauzou.
Pro vraždu musí vždy existovat nějaký motiv či motivy. A ty se jeví v tomto případě jako dosti chatrné. Měla jím být nevěra jeho manželky. Petr Kramný naopak tvrdí, že o nevěře nevěděl a dozvěděl se o ní až ex post. Dále měl prý Kramný vraždit pro majetek, protože byt patřil jeho manželce. Byt ale patřil Petru Kramnému, stejně jako auto.
Podivné byly také okolnosti následující po úmrtí. Není pravda, že manželka a dcera zemřely během oběda a Petr Kramný byl s oběťmi deset hodin. Toto tvrzení pochází z výpovědi hotelového právníka, který tvrdil, že ženy byly mrtvé právě tak dlouhou dobu.
Od kdy těch 10 hodin počítal, již není zmíněné. Navíc nešlo o zdravotního odborníka, a tak se mohl splést, anebo si to jednoduše vymyslet. Samotná skutečnost, že se česká policie spoléhala jen na výpověď hotelového právníka namísto oficiálních závěrů pitvy, vyznívá samozřejmě tristně.
Egyptští znalci
Podle dvou egyptských odborníků – koronera a soudního lékaře – ženy zemřely 30. 7. 2013 mezi půlnocí a jednou ráno a Petr Kramný zjistil jejich smrt kolem třetí hodiny ráno. Je pochopitelné, že jejich smrt zjistil až po dvou hodinách, protože na pokoji byla samozřejmě tma a všichni byli navíc z předešlého dne unavení z nevolnosti a zvracení.
Když zjistil, co se stalo, volal hned o pomoc a nejprve vzbudil polskou turistku, aby mu pomohla. Česká repitva, která se uskutečnila po více jak měsíci od úmrtí, už samozřejmě nedokázala a ani nemohla určit přesný čas úmrtí. Těla žen byla špatně balzamovaná a po tak dlouhé době už se nacházela v rozkladu.
Nepřímým důkazem vraždy mělo být podivné chování a údajně nedostatečné projevy zármutku nad tragickou události. Petr Kramný působil jako dost vyčerpaný, unavený, nešťastný a, řekl bych, až zlomený člověk, který nesouvisle mlel páté přes deváté.
Nejde o nic překvapivého. Většina lidí by se v podobné situaci zachovala podobně. Nebyla pravda, že by nedával najevo svůj žal nad smrtí manželky a dcery – slovenská kamarádka Moniky vypověděla, že se jeho reakce nedala nazvat pláčem, ale dokonce až hysterickým záchvatem. Několik svědků ho vidělo plakat a byly mu podávány benzodiazepiny.
Dříve bezúhonný člověk chladnokrevným vrahem?
A co je důležité, Petr Kramný podle všeho není člověkem, který by splňoval profil chladnokrevného vraha schopného zabít vlastní dceru. Jednalo se předtím o naprosto bezúhonného člověka bez přestupků. Pachatelé takto závažných trestných činů se většinou chovají úplně jinak. 80 % pachatelů vražd bývá naopak recidivisty.
Vedle toho všeho měl jako usvědčující důkaz posloužit také Kramného odposlechnutý telefonát z doby 5,5 měsíce po tragédii, v němž hovořil se svojí tetou. Petr Kramný měl tvrdit, že mu to „všechno vyšlo v tom Egyptě.“ Jenomže jak se ukázalo, nic takového ale ve skutečnosti neřekl, opět se jednalo o jednoznačnou lež.
Ve skutečnosti totiž řekl, že „věří, že nakonec bude vysmátý, že se zase bude mít dobře.“ Měl to říct v kontextu toho, že od návratu z Egypta na něj začala rodina jeho zemřelé manželky útočit, její bratr mu poškodil auto a garáž nápisem „vrah.“ Byť neobratně, Kramný pouze řekl, že věří, že se nakonec prokáže jeho nevina a bude se mít zase lépe.
V telefonátu také říkal, že si pouštěl video z chaty, kde byl s Monikou a Klárou, že si pobrečel, ale že takto nemůže žít do konce života. Její rodina také chtěla celé dědictví po Monice Kramné, ale odmítala se podílet na nákladech spojených s náhrobkem. Poštvali proti němu dokonce i jeho vlastní sestru.
Proud vraždit nemohl
Pochybnosti budí i oficiálně určená příčina smrti, kterou mělo být zabití elektrickým proudem. Nová zjištění expertů nasvědčují tomu, že způsob provedení vraždy elektrickým proudem je pouze vykonstruovaná domněnka. Jednalo by se o způsob těžko proveditelný bez předchozího vzdělání, které Petr Kramný neměl.
Podle závěrů expertního týmu, který tvořili docent Zdeněk Horák (expert z odvětví kriminalistiky se specializací na forenzní biomechaniku), docent Zdeněk Kokeš (znalec v oboru elektrotechniky) a doktor Zdeněk Šňupánek (znalec v oboru soudní lékařství) je usmrcení z hotelového pokoje proudem ze zásuvky naprosto nemožné.
Proud by musel procházet tělem po dobu zhruba jedné minuty, aby způsobil fibrilaci, zástavu srdce a smrt. To by vyvolávalo záškuby těla, silné křeče a neovladatelné výkřiky. Přitom nebyly v záznamech patologů zjištěny žádné známky křečového sepjetí těl, ani žádné výkřiky nikdo neslyšel. Nebyly nalezeny ani žádné pohmožděniny nasvědčující takovému násilnému činu.
Pokud měl někdo dosáhnout toho, aby se proud do těla člověka dostával po dobu jedné minuty, bylo by nutné tělo oběti zabezpečit tak, aby proud nezasáhl i samotného pachatele. Navíc při velkém přepětí obvodu by vypadl jistič zásuvky, čímž by se zásuvka octla bez proudu. Žádné stopy násilí či pohmožděniny v okolí údajného vstupu elektrického proudu nebyly nalezeny.
Důkaz? Podvrh!
Zásah elektřinou měly ukazovat fotky dvou srdcí, jednalo se nicméně o podvrh, protože ve skutečnosti šlo jen o jedno srdce a neví se, čí bylo. Verze o zabití elektrickým proudem byla vyvrácena.
Ostatně spolek Šalamoun, který v této kauze upozorňoval na řadu pochybení, podal už dříve v minulosti TO za falšování důkazů, bohužel neuspěl. Brněnští policisté sice dospěli k tomu, že s důkazy se opravdu manipulovalo, ale stalo se tak prý jen vinou lidské chyby a případ byl odložen.
České orgány tvrdily, že v hotelovém pokoji nikdo nezvracel, což je v příkrém v rozporu s tím, co se zjistilo při ohledání pokoje a co tvrdila svědkyně. V místnosti byl zápach od zvratků a v odpadkovém koši se našly zvratky. Obě ženy měly při pitvě prázdný žaludek, což jednoznačně potvrzuje, že zvracely.
A co další verze?
Velmi překvapivě se navíc při vyšetřování vůbec nepracovalo s jinými možnými příčinami smrti manželky a dcery Petra Kramného. Vycházelo se apriorně z toho, že pokud jsou na pokoji tři lidé a dva zemřou, třetí musí být pachatelem, což je naprostý nesmysl. Existují i další možné příčiny.
Mohlo se jednat o (sebe)vraždu, kde pachatelkou byla samotná matka. Musíme mít na paměti, že Monika Kramná brala antidepresiva. Jejich nesprávné dávkování a v kombinaci s alkoholem či dalšími léky mohou přivodit sebevražedné myšlenky.
V tomto případě konkrétně mohlo jít o spáchání tzv. rozšířené sebevraždy, kdy matka považuje dítě za součást sebe samé, proto má v takových případech sklon vedle sebe samé zabít i své vlastní dítě.
Proti tomu, že se jednalo o vraždu spáchanou člověkem z Česka, hovořila jedna věc: proč by vraždil zrovna na dovolené v exotickém Egyptě, tedy v neznámém prostředí a v podmínkách, za nichž by bylo spáchání tohoto zločinu mnohem obtížněji proveditelné? Nehledě na to, že Egypt je zemí, kde se zde stále vykonává trest smrti.
Anebo také mohlo jít o vraždu s cizím zaviněním s tím, že by pachatelem byl někdo z Egypta. Jak se ukázalo z několika falešných profilů Moniky, komunikovala s mnoha cizinci, včetně Arabů žijících v Egyptě. Jeden z nich dokonce prý pracoval jako animátor v hotelu.
Skutečně šlo o vraždu?
Dále se vůbec nevzala v úvahu možnost, že nemuselo jít o vraždu, ale prostě jen o nešťastnou náhodu. Případů otrav turistů v Egyptě, kteří zemřeli bez úmyslného cizího zavinění, se už vyskytlo více.
Naopak skutečnost, že se s případem rodiny Petra Kramného pracovalo jako s vraždou, představuje naprostou výjimku. Pro ilustraci zde uvedu dva případy, které se velmi podobaly kauze rodiny Kramných.
Ve známost vešel např. případ britských manželů, kteří se v srpnu roku 2018 vydali spolu s dcerou a vnoučaty na dovolenou v Egyptě a zmiňoval jsem ho už dříve. John Cooper a jeho manželka Susan pobývali v pětihvězdičkovém all-inclusive hotelu Steigenberger Aqua Magic v Hurghadě. Rodinná dovolená snů se ale změnila v děsivou tragédii. Při pobytu oba starší manželé z Velké Británie vážně onemocněli a během pouhých pár hodin zemřeli.
Jejich vnučka Molly při vyšetřování mluvila o „silném kvasnicovém zápachu“ poté, co byla den předtím upravena klimatizační jednotka. V časných hodinách 21. srpna, kdy došlo k tragické události, Molly požádala i prarodiče, aby ji odvedli k matce, která bydlela na jiném pokoji společně s mladšími dětmi.
Molly měla podrážděný žaludek a ze zápachu v pokoji jejích prarodičů se jí dělalo zle. Ráno pak ovšem prarodiče nepřišli na snídani a jejich dcera Kelly je proto šla zkontrolovat. Oba byli na pokoji a byli už na tom špatně.
Přivolána byla proto sanitka, nicméně přijela později, protože v zemi byl v ten den zrovna náboženský svátek. John Cooper i přes všechnu snahu ošetřovatelky, která provázela britské turisty, zemřel v hotelovém pokoji kolem poledne. Susan Cooperová byla převezena do nemocnice, kde zemřela v 16 hodin téhož dne.
Co se dělo na hotelu den předtím?
Podle svědectví měli zaměstnanci hotelu v sousedním pokoji řešit štěnice. Do pokoje sousedícím s tím od manželů Cooperových prý vstoupili tři muži s kanystry na pesticid, který se měl používat k odstranění štěnic. Také pozdější znalecký posudek naznačoval vliv chemikálii na smrt manželů Cooperových, a naopak vyloučil variantu otravy oxidem uhelnatým nebo jídlem.
Před dvěma roky došlo v jednom z egyptských letovisek k další smutné události, kdy se pohodová rodinná dovolená změnila v děsivý zážitek na celý život. V populární destinaci Šarm aš-Šajch tehdy trávila dovolenou italská rodinka s dítětem. Oba rodiče i dítě se začali potýkat se zvracením.
Zvláště špatně na tom byl právě jejich syn, šestiletý chlapec Andrea Mirabile, který nakonec zemřel. Rodiče si nejprve mysleli, že za obtížemi stojí voda z bazénu, a tak všichni tři navštívili lékaře nedaleko resortu, kde byli ubytovaní. Lékař měl za to, že se jedná o otravu jídlem, protože všem třem naordinoval infuzi a také prášky proti otravě.
Po návratu do hotelu ale problémy neustaly a další den už rodina musela zavolat sanitku. Chlapec byl ale už v tak špatném zdravotním stavu, že mu v nemocnici nedokázali pomoci. Také jeho otec měl namále. Do nemocnice ho přijali v bezvědomí s příznaky začínajícího selhávání ledvin a problémy se srdcem.
Co by udělala soudkyně Gilová?
Podobných ne zcela vyjasněných úmrtí turistů v Egyptě se dalo najít mnohem více. A to ještě zdaleka nevíme o všech. Víme jen o těch, které se dočkaly pozornosti médií. Podle dostupných informací byl z turistů za vraždu odsouzený jen Petr Kramný.
Už dlouho by mě zajímalo, jak by podobné případy, které se odehrály až několik let po uvěznění Petra Kramného, řešila paní soudkyně Renata Gilová, pokud by se jednalo o Čechy a dostala by je na starost. Nejspíše by použila nějaký posudek z žánru sci-fi, vycházející z předpokladu, že Kramný byl schopný teleportovat se z mírovské věznice do Egypta.
Obžaloba Petra Kramného byla založená na údajném řetězci nepřímých důkazů, které jsou však velmi slabě podložené či dokonce smýšlené. Nikdo se proto nemůže divit tomu, že celá kauza dodnes budí pochybnosti a bohužel vrhá temný stín na celou českou justici.
A co je nejhorší, nabourává elementární důvěru lidí ve spravedlnost a právní stát. Nepodařilo se rozptýlit podezření, že soud poslal do vězení člověka na základě naprosto chatrných či dokonce zfalšovaných důkazů. Obnova důvěry veřejnosti v naši justici se neobejde bez dalšího přezkoumání tohoto případu, v němž naprosto nepochybně selhala.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.
