Přidání brukvovité zeleniny, jako je brokolice a květák, a kořenové a dýňové zeleniny, jako je mrkev a dýně, by mohlo vést ke snížení krevního tlaku.
V dospělé populaci České republiky (25 až 64 let) postihuje vysoký krevní tlak (hypertenze) zhruba 40 % obyvatelstva. To znamená, že v ČR je asi 3,5 milionů pacientů s hypertenzí. V USA vysokým krevním tlakem trpí téměř 120 milionů Američanů – zhruba polovina dospělých obyvatel Spojených států. Vysoký krevní tlak je závažné onemocnění, které může vést k srdečnímu infarktu a mrtvici.
Nedávná studie ukázala, že brukvovitá zelenina, jako je brokolice, zelí, kapusta a květák, výrazně snižuje krevní tlak u dospělých středního a vyššího věku s hypertenzí – dokonce lépe než jiná zelenina spojovaná s udržováním zdravého krevního tlaku.
Přehled studií
Výzkumníci z Edith Cowan University (ECU) v Austrálii provedli randomizovanou, kontrolovanou křížovou studii. Účastníci studie jedli po dobu šesti týdnů denně čtyři porce brukvovité nebo kořenové a dýňové zeleniny – mrkve, brambor a dýně.
Během studie účastníci podstoupili dvě dvoutýdenní dietní intervence, které byly odděleny dvoutýdenním obdobím bez konzumace křížaté zeleniny. Vzhledem ke kontrolovanému prostředí a konzistentním faktorům životního stylu, které byly zachovány po celou dobu studie, lze pozorované snížení krevního tlaku přičíst především dietní intervenci.
Výsledky ukázaly, že když účastníci zařadili do svého jídelníčku brukvovitou zeleninu, snížil se jim krevní tlak o 2,5 milimetru rtuti, což by mohlo znamenat zhruba o 5 % nižší riziko infarktu nebo mrtvice, napsali vědci.
Mechanismus účinku
„Bylo prokázáno, že sloučeniny zvané glukosinoláty, které se nacházejí téměř výhradně v brukvovité zelenině, snižují krevní tlak u zvířat, ale důkazy u lidí jsou zatím omezené,“ uvedla v tiskové zprávě Emma Connollyová, autorka studie a doktorandka ECU.
„Přestože je tato zelenina konzumována celosvětově, tvoří brukvovitá zelenina obvykle jen malou část celkového příjmu zeleniny,“ dodala.
Příjem zeleniny klesá
Navzdory svým zdravotním přínosům patří brukvovitá zelenina například v Austrálii k nejméně konzumované zelenině. Lauren Blekkenhorstová, nově vznikající vedoucí pracovnice ECU National Health and Medical Research Council a postdoktorandka Heart Foundation, v tiskové zprávě uvedla, že méně než jeden z 15 dospělých Australanů v současné době splňuje doporučené hodnoty příjmu zeleniny, přičemž tento trend v posledních letech klesá.
Podle údajů z Globální databáze stravy z roku 2021 je celosvětový příjem zeleniny o 40 % nižší než doporučené minimum dvou porcí denně. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesá příjem ovoce a zeleniny v posledních letech i u Čechů.
„Pokud se lidem podaří zvýšit příjem této skupiny zeleniny, získají více benefitů za své peníze, pokud jde o snížení krevního tlaku a snížení následného rizika vzniku srdečních onemocnění v pozdějším věku,“ uvedla Blekkenhorstová.
Pro dosažení optimálního přínosu vědci doporučují, aby byla tato zelenina zařazena do jídelníčku většinu dní v týdnu.
Praktické tipy pro stravování
Většina studií o brukvovité zelenině a zelenině obecně ukazuje, že její konzumace v syrovém i vařeném stavu je prospěšná, takže by ji lidé měli jíst různými způsoby, které jim chutnají, uvedla pro Epoch Times Sotiria Everettová, registrovaná dietoložka a klinická docentka na Renaissance School of Medicine, Stony Brook University.
„Ve skutečnosti účastníci výzkumné studie jedli brukvovitou zeleninu připravenou jako polévku,“ uvedla Everettová, která není se studií spojena. „Přínosy v podobě nižšího krevního tlaku byly přesto pozorovány.“
Metody vaření a uchovávání živin
Podle Everettové ztrácí brukvovitá zelenina některé živiny v závislosti na způsobu vaření. Dodala, že dlouhotrvající tepelná úprava při vysoké teplotě, jako je vaření, vede ke snížení obsahu vitamínů, jako je vitamín C a kyselina listová. Nicméně „některé živiny se vařením zachovávají, například vitamin K a beta-karoten“, uvedla.
Ačkoli vaření může mírně snížit hladinu glukosinolátů, Everettová uvedla, že vaření v páře nebo dušení brukvovité zeleniny vede k menší ztrátě živin než vaření.
Zařazení brukvovité zeleniny do jídelníčku
Lauren Whitmanová, registrovaná dietoložka z Chicaga, poskytla návrhy, jak snadno zařadit více brukvovité zeleniny do každodenního jídelníčku.
„Zamyslete se nad některými potravinami, které pravidelně jíte, a zeptejte se sami sebe, zda je možné nahradit nebo přidat nějakou brukvovitou zeleninu, jako je růžičková kapusta, brokolice, květák, kapusta, špenát a zelí,“ řekla pro Epoch Times. Vyměňte podle ní část rýže v jídle za drcený květák nebo přidejte trochu nasekaného špenátu či brokolice do omáček k těstovinám.
Řešení zažívacích potíží
Někteří lidé mohou mít při konzumaci brukvovité zeleniny zažívací potíže. Whitmanová doporučila následující strategie ke snížení těchto účinků: lidé, kteří pociťují plynatost nebo nadýmání, by měli začít s malými porcemi, aby zjistili toleranci, a postupně je zvyšovat, uvedla Everettová.
- Zeleninu připravujte v páře, v mikrovlnné troubě, smažením nebo fritováním.
- Nakrájejte ji na kousky a důkladně rozžvýkejte.
- Začněte s malými porcemi a zvyšujte je, pokud se neobjeví žádné problémy.
- Zkuste užívat trávicí enzymy.
- V případě přetrvávajících potíží si veďte potravinový deník, abyste zjistili, která zelenina je problematická.
–ete–
