Spolek Realistická energetika a ekologie se ohradil proti závěrům nedávno prezentované studie think tanku Fakta o klimatu (FOK), podle níž může Česko odstavit uhelné elektrárny již příští rok a nahradit je plynem a dovozem elektřiny.
Nová studie týmu FOK zkoumá důsledky případného zdražení emisní povolenky a následného odstavování uhelných elektráren na základě ekonomických faktorů. Fakta o klimatu tvoří „tým nezávislých analytiků a expertů, který usiluje o to, aby diskuze v naší zemi o klimatických změnách byla věcná, kultivovaná a založená na vědeckých poznatcích a ověřených datech“, píše se na webu think tanku.
„Z výsledků vyplývá, že ani po uzavření většiny uhelných elektráren v krátkodobém horizontu v Česku nehrozí nedodávky elektřiny,“ uvádí se ve studii nazvané „Výroba elektřiny v Česku bez uhlí“. Autoři staví na předpokladu, že vysoká cena emisních povolenek učiní z uhelných elektráren příliš drahé zdroje, které se nevyplatí držet.
Ve své 44stránkové studii pak FOK doporučuje na základě svého modelování rozvoj čtyř klíčových oblastí pro českou energetiku v dalších 5 letech: Rozvoj větrných a solárních elektráren, rozvoj tzv. kogeneračních zdrojů na plyn, biomasu a jiná paliva, rozvoj flexibility, akumulace a posilování kapacity sítí, a dočasné udržení uhelného teplárenství.
Výtky Realistů
Avšak podle spolku, který sdružuje především energetické veterány, studie ignoruje některé podmínky nezbytné k bezpečnému provozu elektrizační soustavy, a realizace jejich doporučení by vedla „k zásadnímu prohloubení již existujících problémů v tuzemské energetice“.
Fakta o klimatu ve své analýze předvedla „odborný paskvil“, tvrdí realisté a vytýkají jí prosazování ideologického přístupu k dekarbonizaci.
„Další rozvoj tuzemské energetiky by měl na první místo postavit energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost, nikoli ideologii založenou na slepém vzývání tzv. obnovitelných zdrojů, jež reálně mohou ohrozit nejen energetiku, ale celou ekonomiku a stabilitu společnosti,“ míní autoři oponentury ke studii FOK.
Podle energetických realistů by scénář, kdy se zavřou uhelné elektrárny, ale teplárny na uhlí s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla zůstanou, vedl ke kolapsu teplárenství.
„Dramaticky by se snížil odběr uhlí, a v důsledku by tak vedl k uzavření všech hnědouhelných lomů v Česku,“ namítají oponenti studie. Navrhované zachování pouze jednoho bloku elektrárny Ledvice a jediného uhelného lomu Bílina by podle nich přinesl řadu rizik, navíc bez jakékoliv zálohy.
„Požár jediné pásovky či jakýkoliv jiný technický problém na Bílině by jednou ranou mohl paralyzovat výrobu elektřiny, teplárenství i závodní energetiky. Nehledě na to, že zásobovat tolik provozů z jednoho lomu by bylo nereálné i z pohledu logistiky dodávek,“ zní další z argumentů realistů.
FOK také dle oponentů neřeší, kam uložit stovky tisíc tun popílku ročně, který vzniká jako odpad při spalování. V Bílině to kvůli způsobu těžby dle nich není možné.
A k dalším protiargumentům uvádí, že české teplárenství není dimenzované na vyrovnávání výkonu v síti.
„Hlavně není schopné dodat soustavě dostatečnou kapacitu služeb výkonové rovnováhy, natož bezpečnostních nástrojů typu ostrovní provoz či ‚start ze tmy‘. K těmto účelům přitom není vhodné využít ani zmíněnou Elektrárnu Ledvice.“
Otázky kolem plynu
Studie Fakta o klimatu počítá s navýšením výroby elektřiny a tepla ze zemního plynu, ale podle realistů neřeší „otázku kapacity, přepravy a ceny paliva“, jakož ani perspektivu plynu jako paliva, která může „mít v následujících letech ještě horší rentabilitu než ty uhelné (včetně ceny povolenek)“, píší autoři.
Podotýkají také, že v Německu hrozí přestavba plynárenské sítě na vodík, což by snížilo kapacity k nám proudícího plynu. Navíc z 22 tepláren a závodních energetik, které v současnosti využívají uhlí, jich podle analýzy firmy Invicta Bohemic až polovina nestihne přestavbu na plyn do roku 2030 nebo s ní ani nepočítá. Fakta o klimatu sama uvádí, že přebudování uhelných tepláren na plyn a biomasu je do roku 2028 nemožné kvůli dlouhým povolovacím procesům a dlouhým čekacím dobám na paroturbíny.
Ignorované ekonomické dopady
Živelný odchod od uhlí si vyžádá podle odhadů výrobců „vyšší stovky miliard korun na dodatečných nákladech“, uvádějí experti z Realistické, což podle nich studie „zcela ignoruje“. Tím, že místo zhruba 20 miliard získaných ročně vývozem elektřiny přejdeme na její dovoz a výrazně zvýšíme import plynu, oslabí to českou ekonomiku a tím i spotřebitele, ztratíme možnost cenotvorby elektřiny a přijdeme o pracovní místa, konstatují.
Podle hrubého odhadu realistů nás budou stát dovozy plynu ročně minimálně 200 miliard korun. „Je to asi 20 tisíc Kč na každého obyvatele republiky včetně nemluvňat i seniorů,“ píší.
Přehnaný optimismus
Autoři studie mají podle jejich kritiků z Realistické „přehnaný optimismus ohledně dostupnosti levné elektřiny ze zahraničí v zimním období“. „Praxe ukazuje, že když v Německu nefouká a nesvítí a v Rakousku je málo vody, elektřina putuje spíš opačným směrem. O celkové exportní kondici Německa svědčí i historický deficit, do nějž se země propadá v letošním roce (k začátku října již čistý import přes 20 TWh),“ píše se v oponentuře ke studii.
Také Polsko podle ní plánuje od roku 2027 uzavřít uhelnou elektrárnu a důl Turów, čímž se stane závislé na dovozu elektřiny a nebude tedy schopno zásobovat ani nás.
