Článek byl aktualizován 31. 7. 2024 v 10:30 o vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu.
Uhelné provozy se s plánovaným odchodem od uhlí, k němuž má podle vládních plánů dojít nejpozději do roku 2033, připravují na přechod na nízkoemisní a bezemisní zdroje. Někteří už s transformací začali, jiní vyčkávají, ale sázet čistě na plyn nechce nikdo, zjistil deník Epoch Times.
Využití uhlí má sice v České republice od roku 2000 sestupný trend, ale stále jde o dominantní zdroj pro výrobu elektřiny (za loňský rok bylo 35,15 % vyprodukované elektřiny z hnědého uhlí a 2,48 % z černého, statistika oenergetice.cz) i tepla. Plyn se jeví z hlediska energetické stability jako přijatelná náhrada, jenže jde také o fosilní palivo a jako takové se ho hodlá Evropská komise zbavit rovněž, jen ještě není úplně jisté kdy.
Tato nejistota může být jedním z důvodů, proč uhelné elektrárny a teplárny nechtějí spoléhat pouze na plyn. Dalším jsou ceny, které v posledních letech zažívaly náhlé změny. Přesto se při dekarbonizaci energetiky bez plynu neobejdeme, minimálně dokud nebudeme disponovat dostatečnými kapacitami jaderných a obnovitelných zdrojů.
Paroplynové jednotky vyrábějí kromě elektřiny i teplo a mají výhodu rychlého nástupu, tzn. že jsou schopny najet od zapnutí po plný výkon během několika minut. Jsou proto vhodné pro regulaci výkyvů v elektrické síti, například v případě náhlého výpadku solárních zdrojů kvůli nepříznivému počasí.
Oslovili jsme významné producenty elektřiny a tepla v Česku, kteří uhlí používají a zeptali se jich na jejich plány ohledně energetické transformace jejich zařízení.
ČEZ – až o 2 GW víc plynu
Polostátní společnost ČEZ plánuje v rámci odchodu od uhlí investovat přes 50 miliard korun do přestavby stávajících uhelných elektráren na kombinaci plynových a biomasových.
Podle mluvčího společnosti Ladislava Kříže půjde v případě paroplynových elektráren „o řádově 1 až 2 GW nového instalovaného výkonu“. Ministerstvo průmyslu a obchodu vycházejí z modelového předpokladu, že do roku 2030 bude Česká republika potřebovat přibližně 2,4 GW nových plynových zdrojů, uvedla tisková mluvčí úřadu Miluše Trefancová.
V současnosti provozuje ČEZ jen jednu paroplynovou elektrárnu a to v Počeradech s výkonem 888 MW. Paroplynové elektrárny vyrábějí elektřinu i teplo zároveň (tzv. kogenerace).
Co se týče uhelných provozů, ČEZ vlastní sedm uhelných elektráren a jednu teplárnu. Všechny z nich čeká přechod od uhlí k ekologičtějším palivům a to do roku 2030, uvedl Kříž.
Samotná výstavba paroplynových zařízení není dle Kříže náročná, jde v podstatě o sériovou výrobu, přičemž vlastní stavba bez povolovacího procesu zabere necelé tři roky a stojí daleko méně než vybudování jaderných a uhelných elektráren. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle svých slov již pracuje na zjednodušení povolovacích procesů a také vypisuje dotační výzvy, které je možné na výstavbu využít.
Nevýhodou plynových elektráren mohou být ceny plynu, které od války na Ukrajině zaznamenaly značné výkyvy a také fakt, že jde o zdroj, který musíme dovážet, což nás činí závislými na jiných zemích.
Přestože zemní plyn je také fosilní palivo jako uhlí, při výrobě energie během jeho spalování vzniká o 50–60 % méně oxidu uhličitého než u uhlí. Z hlediska enviromentálního je proto daleko přívětivější než uhlí či ropa. Zatímco česká vláda slíbila odchod od uhlí do roku 2033, u plynu se zatím žádný termín nestanovil. Plány Evropské unie zatím hovoří o ukončení plynu do roku 2040.
Jednotlivé lokality s uhelným provozem by se měly podle představ ČEZu změnit následovně:
Mělník – kombinace paroplynových zdrojů, plynových kotlů a ZEVO
Dětmarovice – kombinace plynových motorů, plynových kotlů a biomasového kotle
Trmice (teplárna) – kombinace paroplynového zdroje, plynových kotlů a biomasového kotle
Hodonín a Poříčí – po ukončení provozní podpory na výrobu elektřiny z biomasy pravděpodobně přechod na výrobu tepla z biomasy (bez/s nízkou výrobou elektřiny) doplněnou o špičkové plynové zdroje, menší plynové kogenerační jednotky či elektrokotle
Dvůr Králové nad Labem (teplárna, spadá pod Poříčí) – kombinace biomasového kotle s plynovými kotli a kogenerační jednotkou pro pokrytí vlastní spotřeby elektřiny
Prunéřov a Tušimice – kombinace plynových motorů, plynových kotlů a biomasového kotle (s předpokladem vybudování horkovodního propoje z Prunéřova do Kadaně)
Ledvice – kombinace biomasového kotle s plynovými kotly, případně paroplynovým cyklem
Sev.en Česká energie
Skupina Sev.en Pavla Tykače zvažuje plynofikaci svých zdrojů pouze jako jednu z možností, protože jde podle ní jen o dočasné řešení. „V kontextu klimatických cílů Evropy je plyn jako fosilní palivo dlouhodobě neudržitelný, navíc jeho využitím vzniká úplná dovozní závislost ČR,“ vzkázala energetická firma Epoch Times ústy své mluvčí Gabriely Sáričkové Benešové.
Společnost, která staví svůj byznys primárně na uhlí, podle ní přemýšlí, zdá má vůbec smysl do velkých plynových zdrojů investovat, či se nezaměřit rovnou na vodík nebo malé modulární reaktory. Dekarbonizaci vidí firma jako nutnost, ale uvědomuje si, že je ji třeba dělat s rozumem a neuspěchaně, protože uhlí je stále pro energetický průmysl Česka stěžejní.
Benešová zároveň upozorňuje, že uhelné zdroje „velmi pravděpodobně přestanou být ekonomicky udržitelné mnohem dříve, než bude možné postavit a zprovoznit nové stabilní energetické zdroje“. Vysoká cena emisních povolenek nejenom zvyšuje cenu elektřiny a tepla pro konečné zákazníky, ale zároveň činí výrobu z fosilních zdrojů „nerentabilní a dlouhodobě neudržitelnou“ pro producenty, namítá mluvčí.
Veolia Energie ČR – dva provozy už bez uhlí
Společnost Veolia Energie, která v Česku provozuje síť tepláren a jednu elektrárnu s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, se už do přestavby vrhla. Letos dokončila ekologizaci dvou provozů, v Kolíně a ve Frýdku-Místku, kde budou spalovat biomasu v podobě dřevní štěpky a zemní plyn. Na dalších zařízeních už se pracuje nebo jsou v plánu. Do roku 2030 se chce firma zbavit uhlí kompletně a nahradit ho plynem, biomasou a tříděným odpadem. Proinvestováno má být podle vyjádření společnosti 20 miliard korun.
Sokolovská uhelná a SUAS GROUP – budoucí výkon se sníží
Pro skupinu Sokolovská uhelná a SUAS GROUP znamená odchod od uhlí zároveň i útlum a postupné ukončování těžby ve svých hnědouhelných lomech. Holding už několik let využívá při výrobě elektrické a tepelné energie jako příměs biomasu, kterou spaluje spolu s uhlím v Elektrárně Tisová.
Chvíli používali i zemní plyn, ale od roku 2021 od něj odešli kvůli nerentabilitě. „Kvůli cenám plynu od té doby není ekonomicky přijatelné paroplyn provozovat. Nutně by se to muselo odrazit v cenách vyrobeného tepla a elektřiny,“ napsal Epoch Times Pavel Tomek, předseda dozorčí rady společnosti.
Uhlí si proto podrží ještě do roku 2030, ale zároveň musí investovat do nových zdrojů. V letech 2026–2027 připravují zprovoznit elektrokotel, který bude částečně využívat i elektřinu vyrobenou firemními fotovoltaickými elektrárnami. V další fázi (2029–2030) přijde multipalivový kotel na biomasu a tuhá alternativní paliva. Kolik to vše bude stát, zatím Tomek přesně netuší.
V současnosti společnost nevyužívá svá zařízení naplno, výroba tepla je na provozních minimech a proto i celkový budoucí výkon nových zdrojů bude nižší než ten stávající.
Ministerstvo průmyslu a obchodu je přesvědčeno, že náhrada uhlí bude dokončena včas. Na základě jejich modelových scénářů vyplývá, že by se zvládl i rychlejší scénář odchodu od uhlí než oznámený rok 2033, tvrdí Trefancová.
„K částečné náhradě uhelných zdrojů obnovitelnými zdroj již dochází a do roku 2030 budou v rostoucí míře přispívat také plynové zdroje. Část výroby z uhlí bude také nahrazena dovozem elektřiny ze zahraničí, ke které dochází především z ekonomických důvodů již v současnosti,“ uvedla mluvčí MPO.
