Dekarbonizace tlačí teplárny a průmyslové podniky k postupnému odklonu od uhlí k jiným zdrojům. Kromě plynu teplárny při přechodu na čistou energii spoléhají také na biomasu. Bude jí ale s masivním nástupem velkoodběratelů dost pro všechny? A jak to ovlivní cenu pro domácnosti?
Poptávka určuje cenu a ne jinak je tomu u biopaliv, proto nelze vyloučit, že nástup průmyslových odběratelů na trh biomasy ceny komodit neovlivní, myslí si předseda Asociace pro ekologické vytápění dřevem Michal Bartoška.
Rozhodně však neočekává žádný prudký výkyv v poptávce a tím způsobený nedostatek a prudký nárůst cen. Biomasa není pouze dřevní štěpka a výrobky z ní, ale také obilná a řepková sláma, kterou teplárny spalují nejčastěji, poznamenává.
„Tyto [tři] komodity jsme jako stát schopni produkovat a zajistit ze 100 % sami a po většinou je považujeme za druhotný produkt, tedy o jejich nedostatku zatím nemůže být řeč,“ míní.
A přestože dřevního odpadu spotřebují teplárny a průmyslové provozy zdaleka nejvíce, konkurenci mezi domácnostmi a průmyslem v tomto ohledu Bartoška nečeká kvůli rozdílům v biopalivech. Souhlasí s tím i Vladimír Stupavský z Klastru Česká peleta, který vysvětluje, že „v domácích kotlích a kamnech se topí daleko jakostnějším palivem než používají teplárny“.
„Jet to úplně jiný sortiment,“ říká Stupavský. Zatímco domácnosti využívají kusové vyschlé dřevo, pelety nebo brikety, průmyslovým kotlům nevadí prostá dřevní štěpka vzniklá při těžbě dřeva, která může být různě vlhká nebo obsahovat nečistoty typu hlíny, listů či kamení.
Přirovnává to k rozdílu mezi tříděným uhlím a energetickým uhlím, které se používá v průmyslu a je levnější. V důsledku toho ani jeden z oslovených nepředpokládá, že by se ceny palivového dřeva a štěpky zvyšovaly.
„Na cenu palivového dřeva má podstatně větší vliv cena plynu a elektřiny, kterou značná část domácností využívá jako primární zdroj vytápění,“ říká Bartoška.
