Milan Kajínek

31. 10. 2024

Aktualizace 31. 10. 2024 v 18:30

O „náhlém úmrtí“ předsedy senátního výboru pro zdravotnictví Romana Krause (ODS) informoval místopředseda jihomoravské ODS. Uvedl, že senátor zemřel v 69 letech z důvodu plicní embolie, což je ucpání krevního řečiště plic například krevní sraženinou, tukovou či vzduchovou bublinkou nebo jinou cizorodou částicí v krevním řečišti.

Redakci Epoch Times není známa zdravotní anamnéza senátora Krause ani podrobnosti o příčinách jeho náhlého úmrtí. Obecné poznatky z oboru kardiologie uvádějí, že aby vedla embolie k náhlému úmrtí, musela by podle kardiologů „postihnout rozsáhlou oblast plic, zapříčinit pokles krevního tlaku, šok a následnou smrt“.

Po internetu a sociálních sítích se po smrti senátora Krause začal šířit přepis jeho rozhovoru s lékařkou Vladimírou Beranovou z 11. října, v němž měl prohlásit, že se nechal 10. října očkovat najednou proti onemocnění covid-19 a chřipce. Beranová se s Krausem setkala, aby mu v neformálním rozhovoru prezentovala záznamy o svých pacientech, u nichž má důvodná podezření na závažné nežádoucí účinky po očkování proti covidu-19.

Podle záznamu rozhovoru mezi Beranovou a Krausem senátor na otázku, co si myslí o bezpečnosti zmiňovaných vakcín, měl doslova uvést: „Tak to vám udělám radost, já jsem včera očkovaný zároveň proti chřipce a covidu. Včera ve 20 hodin. Očkovala mě manželka doma, ona je zdravotní sestra. Takže když dostanu za 14 dní infarkt a umřu, tak vy řeknete, že to bylo kvůli očkování.“

Dr. Beranová deníku Epoch Times potvrdila autentičnost rozhovoru.

Byť deník Epoch Times nenaznačuje ani nedává do souvislosti úmrtí senátora s očkováním proti covidu, plicní embolie a krevní sraženiny patří dle dosavadních výzkumů k vedlejším účinkům anticovidových mRNA vakcín, na což momentálně reagují diskuze na sociálních sítích, ve kterých se zmiňují i apely na zdravotní výbory.

Apely

Několik zdravotnických specialistů, včetně doktorky Beranové, na Krause či jeho výbor v minulosti apelovalo, aby se zasadil o podrobnější zkoumání důvodných podezření na závažné negativní účinky vakcinace proti covidu-19, které oni pozorují ve své lékařské praxi.

Jednou z nich byla neuroložka MUDr. Jaroslava Chlupová, která pracuje v přední linii s třicetiletou praxí v oboru a která upozorňuje, že u svých pacientů dlouhodobě pozoruje závažné poruchy, které mají možnou spojitost s očkováním proti covidu-19 a odolávají léčbě.

Již několikrát se obrátila na odpovědné parlamentní zdravotní výbory a kliniky, nikdo z nich však údajně situaci nevidí jako natolik závažnou, že by ji bylo třeba řešit. O svých zjištěních informovala také Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Dalším, kdo se u Krause domáhal nastartování výzkumu nežádoucích účinků vakcinace, byla imunoložka RNDr. Zuzana Krátká, PhD., členka Sdružení matematiků imunologů a statistiků, která dlouhodobě upozorňuje na důležitost otevřené vědecké diskuse a analýzu účinků vakcín proti onemocnění covid-19.

Zasedání Zdravotního výboru Senátu PČR 1. srpna 2023. (Zleva) RNDr. Zuzana Krátká, PhD., imunoložka, MUDr. Jaroslava Chlupová, neuroložka, MUDr. J. Beneš, infektolog. (Inovace republiky / Youtube / Screenshot The Epoch Times)

„Chtěla bych vás požádat o vytvoření odborné skupiny na půdě Senátu, ve které by se aspoň některé problémy začaly řešit, a ve které by se propojili různí odborníci, kteří mají k tématu co říci,“ sdělila Krátká senátoru Krausovi a senátnímu výboru pro zdravotnictví 1. srpna 2023, kdy prohlásila, že je „nezbytné zastavit pokles důvěry veřejnosti ve vědu a zdravotnictví“ a že je „nutné obnovit vědeckou diskusi, ze které byli vyřazeni lidé s kritickými názory“. 

„Měli bychom se společně věnovat problematice nežádoucích účinků vakcín, risk-benefit analýze vakcín, nadúmrtím, poklesu porodnosti, vědecké cenzuře, ale i střetu zájmů u představitelů covidové response,“ uvedla dále Krátká.

Screenshot z Facebookové stránky doktorky Vladimíry Beranové.

Související články

Přečtěte si také

Centralizace zdravotní péče ohrozí dostupnost v regionech, varují menší nemocnice

Snaha Ministerstva zdravotnictví centralizovat péči do velkých fakultních nemocnic může ohrozit dostupnost a kvalitu péče v regionech, varují malé a střední nemocnice.

Každému jsou důvody jasné, řekl Havlíček k obnovení Chat Control 1.0. ANO přitom slibovalo zabránit šmírování

EP prodloužil Chat Control 1.0. Havlíček problém nevidí, k Chat Control 2.0 čeká debatu koalice. ANO i vláda přitom slíbily chránit soukromí.

Deset zemí EU včetně Česka žádá přehodnocení poplatku za emise u pohonných hmot

Evropská komise v pátek navrhne revizi systému obchodování s emisními povolenkami, který ukládá elektrárnám, továrnám, leteckým společnostem a rejdařům povinnost platit za emise oxidu uhličitého.

Francouzští senátoři chtějí před volbami 2027 přísnější regulaci informací na internetu i definici pojmu dezinformace na úrovni EU

Zpráva francouzského senátního výboru navrhuje vznik nezávislé observatoře dezinformací, větší pravomoci pro odstraňování nepravdivého obsahu i nové povinnosti pro platformy s AI. Současně upozorňuje na nutnost zachovat svobodu projevu.

EU zvažuje ochranná opatření proti přílivu čínského průmyslového zboží

Šéf pro vymáhání obchodních pravidel Evropské komise Denis Redonnet označil za nejvíce ohrožené strojírenství a elektrická i elektronická zařízení.

Institut Roberta Kocha zrušil doporučení očkovat zdravé lidi proti covidu-19

„Velká část dospělé populace má dnes hybridní imunitu, která je výsledkem četných kontaktů s antigeny,“ uvádí RKI s tím, že „to platí i pro zdravé těhotné ženy“.

Logo olympijských kruhů před sídlem Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne během pandemie covidu v roce 2020.
Devět zemí EU žádá konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ruští sportovci se po rozhodnutí MOV z minulého týdne budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles.

Jeden z největších pokladů evropského středověkého umění v americkém muzeu

Dvoutisíciletá cesta Sugerova kalicha vede z antické Alexandrie přes baziliku Saint-Denis až do slavné washingtonské galerie umění.

Mikroplasty v mozku: Nové studie mění pohled na rizika

Mikroplasty a nanoplasty byly nalezeny v lidském mozku v několikanásobně vyšších koncentracích než v jiných orgánech. Vědci zkoumají, jak se tam dostávají a jaká zdravotní rizika mohou představovat.