Nedávno proběhlo pracovní setkání, na němž státní ústavy prezentovaly analýzy nežádoucích účinků očkování proti covidu-19. Vakcíny jsou aktuálně oficiálně distribuovány s určitým množstvím nežádoucích účinků různé závažnosti a intenzity. Neuroložka, která pracuje v přední linii s třicetiletou praxí v oboru, v reakci na pracovní setkání upozorňuje, že u svých pacientů dlouhodobě pozoruje závažné poruchy, které odolávají léčbě. Ze „závažných důvodů“ je spojuje s předcházejícím očkováním.
O průběhu výše uvedeného setkání a analýzách ústavů jsme podrobně informovali zde.
Odborná pracoviště v rámci fakultních nemocnic podle neuroložky nejeví zájem zkoumat možné spojitosti mezi vakcinací a zdravotními stavy konkrétních pacientů, kteří navštěvují její ordinaci, a tak jim prozatím nemůže nabídnout účinnou léčbu.
Neuroložka se již několikrát obrátila na odpovědné parlamentní zdravotní výbory a kliniky, nikdo z nich však údajně situaci nevidí jako natolik závažnou, že by ji bylo třeba řešit. O svých zjištěních informovala také Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Podle neuroložky ve zkoumání negativních účinků vakcinace proti covidu-19, které ona sama na pacientech pozoruje, systém zdravotnictví selhává a pacienti trpí bez vyhlídky na uzdravení. Proto se obrátila na redakci deníku Epoch Times v naději, že zveřejnění jejích zjištění z první linie někoho podnítí k řešení nelehké situace pacientů.
Její výpověď publikujeme níže, ale nejprve přinášíme aktuální přehled zjištění Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Údaje Státního ústavu pro kontrolu léčiv
Ředitelka odboru farmakovigilance Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19 popsala takto – poslechněte si zvukový záznam zde.
Pro vakcínu Comirnaty od společnosti Pfizer uvádí SÚKL v příbalovém letáku nežádoucí účinky menší závažnosti, které po nějaké době „odezní“: bolest v místě injekce, zpomalenost, inaktivita a apatie, bolest hlavy, zduření lymfatických uzlin, myalgie (bolesti svalstva) a zimnice nebo artralgie (bolesti ramenních kloubů).
Ale také řadu dalších (viz tabulka níže).
Z výše uvedené tabulky je patrné, že pokud si někdo nechá aplikovat vakcínu Comirnaty, může u něho vyvolat také „nežádoucí účinky“ spojené s poruchami nervového systému.
SÚKL uvádí akutní periferní paralýzy nervus facialis, tedy obrnu lícního nervu, jako „vzácně“ se vyskytující účinek po aplikaci vakcíny Comirnaty. Může se tedy stát, že dojde k ochrnutí části tváře.
Může dojít také k parestezii, což znamená pálení, brnění, píchání, svědění nebo necitlivosti jakékoliv části těla, ale nejčastěji se uvádí její výskyt na rukou, pažích a nohou.
Další uváděnou možnou nervovou poruchou je hypestezie – snížení citlivosti či částečná ztráta citlivosti kůže. Může k ní dojít na různých částech těla či může být porucha celková.
Hypestezie může mít dva různé projevy. Na jedné straně může docházet k brnění, mravenčení, zvýšené vnímání bolesti například při doteku. Nebo může dojít ke znecitlivění kůže vůči bolesti, chladu a podobně. To může být nebezpečné, neboť necitlivost může vést ke zraněním.
Podle SÚKL z dostupných údajů nelze určit, jak často se po vakcinaci vyskytuje parestezie a hypestezie.
Způsob kontroly, jakým vakcína prochází jsme popsalo podrobně zde.
Zpráva neuroložky
Během jednoho pracovního dne vyšetří neuroložka MUDr. Jaroslava Chlupová průměrně 15–20 lidí. „V době 2. a 3. dávky vakcinace proti covidu-19 jsem měla tak 2–4 pacienty s podezřením na nežádoucí účinky vakcíny,“ uvádí doktorka Chlupová, která je spoluautorkou cvičebního programu Lokomoce určeného pro děti v předškolním věku a jejich učitelky.
„Rozvinuly se u nich méně vážné, ale i těžké neurologické poruchy. Vždy v návaznosti na očkování mRNA vakcínou. Sami pacienti to také udávali,“ říká neuroložka. „K těm méně vážným patří různé parestezie, bolesti svalů, kloubů, migrény, nespavost, únava, nevýkonnost, tinnitus (ušní šelest, který pacienti vnímají jako pískání, zvonění nebo šumění v uších), synkopy (náhlá, krátkodobá ztráta vědomí, vedoucí obvykle k pádu), vertigo (závrať, která vytváří falešný pocit, že se vy nebo vaše okolí točíte nebo se pohybujete) a další.“
Tabulka onemocnění diagnostikovaných neuroložkou
Jako závažnější a velmi vážné nachází neuroložka u pacientů Guillainův-Barrého syndrom (GBS), závažné onemocnění, při kterém imunitní systém těla chybně napadá nervy, což vede ke slabosti a někdy i k ochrnutí.
Dále nachází myozitidy (chronický, progresivní zánět svalů), myastenie (autoimunitní onemocnění postihující nervosvalový přenos), motorická polyneuropatie (brnění končetin, někdy pálení a silnější bolest, nebo mizející citlivost v nohách, problémy s chůzí i udržováním rovnováhy), mozkové krvácení, které doprovází mozková ischemie (reflexní stažení cév v okolí krvácení), demyelinizační onemocnění (roztroušená skleróza), encefalitida (zánětlivé onemocnění mozku), parkinsonský syndrom (zpomalení pohybů, svalová ztuhlost, třes, poruchy stoje a pády).
„Z těch nejzávažnějších je to amyotrofická laterální skleróza (ALS),“ dodává neuroložka a upozorňuje, že mnozí z jejích pacientů „museli být akutně hospitalizováni“.
Zaznamenává také „nárůst neuroboreliózy a herpes zoster (pásový opar)“. „V současné době se setkávám s pacienty s rychle progredující neurodegenerací s projevy demence, parkinsonského syndromu, nestability a pády,“ dodává neuroložka.
Každodenní setkávání s pacienty jí nutí naléhat na odpovědné orgány, neurologickou společnosti, kliniky nebo ústavní činitele, aby věnovali pozornost možným souvislostem s vakcinací a především pomohli pacientům, které potkává v ordinaci, hledat možná řešení jejich situace. Podle neuroložky by mohlo pomoci začít zkoumat možné spojitosti s vakcinací, což by mohl zároveň mohlo pomoci hledat řešení léčby.
„Není mi to jedno, narážím v odborných kruzích stále na stejný problém. Lidé nejsou ochotni se o této problematice bavit, nechtějí ani uvažovat o zkoumání možných příčin ze strany vakcinace,“ říká neuroložka. „Už jsem vyčerpala snad všechny možnosti, proto se obracím na tisk. Jsou také lékaři z jiných oborů, kteří upozorňují na tuto problematiku.“
Podrobnější zpráva
Podrobně popisuje u pacientů „mnoho měsíců trvajícími vyčerpávajícími neuralgické bolestmi končetin, trupu, které jsou špatně terapeuticky ovlivnitelné“ a pacienti pro ně nemohou najít řešení.
Neuroložka také objevuje „onkologická onemocnění s rychlou progresí“, na která terapie nezabírá nebo polyneuropatii „s úbytkem svalové hmoty a svalovou slabostí“.
„Všechny tyto stavy jsou častější a probíhají nestandardně. Mám téměř třicetiletou praxi v oboru a mohu srovnat v čase,“ říká neuroložka.
Žádáme o zřízení odborných pracovišť
„Opakovaně žádáme o zřízení odborných pracovišť, kde by probíhala diagnostika a léčba pacientů s postvakcinačními potížemi,“ říká neuroložka na snahy kardioložky MUDr. Jany Gandalovičové, některých členů sdružení SMIS a dalších kolegů lékařů.
„Nejlepší možnosti diagnostiky a terapie mají samozřejmě superodborná pracoviště v rámci fakultních nemocnic. Ty by se toho měly ujmout a hledat cestu, jak těmto lidem pomoci,“ říká neuroložka. „A samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví.“
Důvody pro spojování s vakcinací
„Proč spojuji potíže pacientů s vakcinací? Protože se po vakcinaci rozvinuly,“ odpovídá na dodatečné otázky doktorka Chlupová. „Základem vyšetření pacienta je anamnéza. Zejména v neurologii jsou anamnestická data zcela zásadní. Ptám se každého člověka, kterého vyšetřuji, co má za potíže a hlavně, co jeho potížím předcházelo. Pokud řekne, že vakcinace, pak ji musím dát do spojitosti. A s těmito lidmi se poslední roky setkávám.“
Podle neuroložky je třeba zvážit skutečnost, že „jakákoli vakcinace může být iniciátorem neurologické poruchy“.
„Může se jednat o přechodné stavy, ale bohužel i o vážná neurologická onemocnění na základě selhání imunitního systému,“ píše neuroložka. „Příkladem je například onemocnění RS – Roztroušená skleróza.“
mRNA vakcína nemůže být podle neuroložky „výjimkou“ a reakce na ni by měly být podrobně zkoumány a vyhodnocovány, což se podle ní neděje, a mělo by se s tím co nejdříve začít, když vládní úřady propagují další vlnu očkování.
