Komentář
Komunistická strana Číny (KS Číny) využívá neprůhledný systém přímých i nepřímých státních dotací k umělému snižování cen exportu, což umožňuje Číně ovládnout klíčové výrobní sektory v souladu s jejími dlouhodobými strategickými cíli.
Čína masivně dotuje odvětví odpovídající jejím ekonomickým prioritám. Tyto dotace – od přímé finanční podpory přes daňové úlevy, levné úvěry až po zlevněné suroviny – mají za cíl zajistit Číně pozici předního exportního národa, dosáhnout globální dominance v zelené výrobě, snížit závislost na zahraničních technologiích a etablovat zemi jako klíčového globálního dodavatele. Díky tomu čínské společnosti rychle expandují, dominují domácímu trhu a stále více pronikají i na zahraniční trhy, například v Evropské unii, v sektorech jako solární panely, baterie pro elektrická vozidla (EV), bateriová elektrická vozidla (BEV) a větrná energie.
Nedávná studie Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) zjistila, že státní podpora průmyslu v Číně dosáhla v roce 2019 minimálně 238 miliard dolarů, což představuje 1,73 procenta jejího HDP. Tento objem průmyslových dotací výrazně překonává ostatní přední ekonomiky, jak v absolutních číslech, tak v poměru k HDP. Čínské dotace jsou zhruba třikrát vyšší než ve Francii (0,55 procenta HDP) a čtyřikrát vyšší než v Německu (0,41 procenta) a Spojených státech (0,39 procenta). Odhady dále naznačují, že čínské dotace jsou tři až devětkrát větší než dotace členských zemí EU a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), což zdůrazňuje významnou roli státních zásahů v čínských průmyslových sektorech.
Pouze v roce 2023 obdrželo 99 procent kótovaných čínských společností celkem 34 miliard dolarů na přímých dotacích. Zatímco přímé dotace jsou značné a pro USA, EU a další obchodní partnery snáze odhalitelné, Čína se stále více spoléhá na skryté dotace, jako jsou daňové úlevy, které často převyšují částky poskytované přímou podporou. Mezi lety 2013 a 2023 vzrostly daňové úlevy pro hlavní čínské společnosti o 400 procent. Například BYD získala 1,27 miliardy dolarů na přímých dotacích a zároveň obdržela 5,08 miliardy dolarů na daňových úlevách. Podobně společnost BOE získala během pěti let 8,2 miliardy dolarů na vrácení daně z přidané hodnoty (DPH).
Mnohé z těchto úlev pocházejí z vrácení DPH, které je běžné u exportérů, avšak roste mnohem rychleji než samotný export, což vyvolává podezření, že fungují jako skryté dotace. Kromě toho KS Číny často upravuje sazby daňových úlev a nabízí pobídky na výzkum a vývoj, což naznačuje, že manipuluje daňový systém, aby dále zvýhodnila svůj exportní sektor.
Úvěry s úrokovou sazbou pod tržní úrovní představují další formu nepřímé dotace, zejména pro státem vlastněné podniky. Ve skutečnosti takové úvěry pro státem vlastněné podniky dosáhly podle CSIS 0,52 procenta HDP Číny. Studie OECD pokrývající roky 2005–2019 zjistila, že čínské průmyslové firmy získávají významně více vládní podpory než firmy v jiných zemích, přičemž tato podpora činí přibližně 4,5 procenta jejich příjmů – převážně právě prostřednictvím úvěrů s úrokovou sazbou pod tržní úrovní. Tento objem podpory je téměř devětkrát vyšší než u srovnatelných společností v zemích OECD.
Peking rovněž podporuje průmysl prostřednictvím různých opatření, jako jsou levnější vstupy a suroviny od státem vlastněných podniků, dotovaná energie, nucené převody technologií a preferenční zacházení při veřejných zakázkách. Ačkoli tyto praktiky nejsou exkluzivní pouze pro Čínu, jejich rozsah a četnost jsou bezprecedentní a výrazně posilují globální konkurenceschopnost čínského průmyslu. Díky těmto nespravedlivým dotacím se Čína stala světovým lídrem ve výrobě fotovoltaiky a bateriových článků a usiluje o podobnou dominanci v dalších odvětvích zelených technologií, jako jsou EV, větrné turbíny a železniční kolejová vozidla.
Nejvýznamnější kontroverze mezi obchodními partnery Číny, jako jsou Spojené státy a EU, se týká EV, přičemž rychlý vzestup Číny jako největšího trhu a výrobního centra pro BEV na světě byl poháněn rozsáhlými vládními dotacemi. Na rozdíl od mnoha západních zemí, kde dotace často směřují přímo k spotřebitelům, v Číně jsou dotace na nákup BEV vypláceny přímo výrobcům, ale pouze u vozidel vyráběných na domácím trhu, což de facto diskriminuje dovozy. Tyto dotace byly klíčové během fáze růstu tohoto odvětví. Mezi lety 2010 a 2022 Čína vynaložila přibližně 5,67 miliardy dolarů na podporu elektrických a hybridních vozidel. Před rokem 2020 činila průměrná dotace na jedno vozidlo 2 461 dolarů (přibližně 59 800 Kč), ale do roku 2022 byla tato částka snížena na 1 391 dolarů (asi 33 800 Kč), kdy byly dotace postupně zrušeny.
Světová obchodní organizace (WTO) kritizovala Čínu za nedostatek transparentnosti v programech průmyslových dotací, zejména v klíčových odvětvích, jako jsou EV, polovodiče a ocel. Přestože WTO zakazuje určité druhy dotací, neklasifikuje daňové úlevy jako dotace, což Číně umožňuje tyto pravidla obcházet. Tato neprůhlednost čínského dotačního systému ztěžuje rozlišení mezi podporou zaměřenou na domácí trh a dotacemi, které mají narušit obchod tím, že podporují export.
V reakci na to Spojené státy, EU a Kanada zvýšily cla na čínský dovoz, zejména na EV, s odůvodněním, že tyto dotace narušují globální konkurenci. EU zavedla cla až do výše 45 procent, zatímco Spojené státy a Kanada uvalily 100procentní cla, což fakticky blokuje čínská EV na jejich trzích. Tato eskalace vyvolává obavy z rostoucího vlivu Číny na globálních trzích a z možnosti obchodní války.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
