Komentář
Po celá desetiletí trápí politiky i analytiky otázka, jakým typem ekonomiky Čína vlastně je. Odpověď má důležité politické a právní důsledky a také to, jak rozumíme čínské ekonomice. Zdá se, že Evropa na tuto otázku konečně definitivně odpověděla pro sebe i pro svět.
Otázka, jaký druh ekonomiky je Čína, sahá desítky let do minulosti. Od vstupu do Světové obchodní organizace až po získání doložky nejvyšších výhod Čína čelila politicky nepohodlné otázce, zda jde o „tržní“ nebo „netržní“ ekonomiku.
Po celá léta akademici a politikové vytvářeli fráze, které se pokoušely vydobýt pro čínskou ekonomiku nový prostor, ani ne tržní, ani ne netržní. Jeden profesor z MIT to nazval „kapitalismus s čínskými charakteristikami“. Čína se pravidelně označovala jako „socialistická tržní ekonomika“. I když tyto rétorické nálepky mohly před 20 nebo 30 lety obsahovat alespoň nějaký punc pravdy, pro Čínu v roce 2024 to neplatí a je to tak už nějakou dobu.
To, zda je Čína tržní nebo netržní ekonomikou, získává pro Evropu větší význam vzhledem k záplavě elektrických vozidel konkurujících evropským automobilovým společnostem. Evropská komise znepokojená dumpingem čínských firem na evropský trh zahájila studii čínských hospodářských a finančních praktik, aby zjistila, zda Čína nadále splňuje definici tržní ekonomiky.
Je překvapivé, že Evropská komise si ve své 700stránkové, bezchybně zdokumentované zprávě nebere servítky ohledně svého pohledu na čínskou ekonomiku. Zpráva uvádí, že „základními rysy socialistického tržního (čínského) hospodářství jsou dominantní státní vlastnictví… rozsáhlý a sofistikovaný systém ekonomického plánování… a také intervenční průmyslové politiky. Na politické uskupení známé svým respektem k čínské hospodářské politice Evropská komise odvážně dokumentuje, proč nelze čínskou ekonomiku považovat za tržní.
Tato důkladná a dobře podložená zpráva se zabývá politickým a ekonomickým rámcem v dnešní Číně, širokými deformacemi ve výrobních faktorech, jako je práce a kapitál, a deformacemi specifickými pro průmysl, včetně tahounových sektorů, jako jsou elektrická vozidla, obnovitelná energie, ocel a telekomunikace.
Ačkoli je zpráva vyčerpávající, zdůrazňuje hlavní problém; kontrolu Čínské komunistické strany (KS Číny) a poznamenává, že „KS Číny vykonává svou kontrolu nad zemí a její ekonomikou prostřednictvím řady kanálů, jako je například plná kontrola nad strategickými sektory ekonomiky, včetně kontroly finančního systému a kapitálových zdrojů, kontroly personálních záležitostí, koordinace politik prostřednictvím formální sítě stranických subjektů/výborů napříč státními orgány a hospodářstvím a mnohé další.
Ekonomika slouží vševědoucí moci KS Číny a podle definice nemůže být volným trhem. Evropská komise hledala dále a zjistila, že stát prostřednictvím KS Číny hraje hlavní roli při řízení a dotování produkce a kontrole konkrétních sektorů a firem. Stát například vlastní čtyři velké tradiční čínské automobilky i novější firmy na výrobu elektromobilů, které přicházejí s různými finančními výhodami, od grantů po odpuštění dluhů státním bankám.
Vzhledem ke zjištěním komise je nyní jedinou otázkou, co Evropa učiní s problémem státem řízené ekonomiky, která zaplavuje její trh podhodnoceným zbožím? Zpráva komise dává široký prostor pro uvalení nejrůznějších sankcí na čínské podniky v Evropě. Otázka nyní zní; přijde Brusel se sankcemi? Vzhledem k politickému vlivu Pekingu a obchodům evropských exportérů v Číně, jako jsou německé automobilky, zůstává otázkou, zda se vůbec něco stane.
Spojené státy čelí podobnému dilema, ačkoli Washington zvolil přístup obhajitelnější obchodním právem s odkazem na výjimky z národní bezpečnosti. V případě mnoha čínských exportů, jako jsou elektrická vozidla nebo ocel. Elektromobily, se vším od pokročilého radaru, monitorování navigace a hlasových záznamů, abychom jmenovali alespoň některé, představují bohaté možnosti sledování. Vysoká míra dotací, které čínské společnosti od státu dostávají, přinášejí nerovné podmínky a umožňuje jim porazit globální konkurenty.
Vzhledem k míře obav v Evropě a Spojených státech tamní vlády pravděpodobně zvýší další cla na čínské produkty. Tato cenná zpráva pouze ověřuje a dokumentuje to, co již bylo známo. Otázkou je, co s problémem udělají Washington a Brusel?
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet postoje The Epoch Times.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
