Olivia Li Grace Hsing

a 22. 3. 2024

Čína má problém s nadprodukcí a snaží se proto vyvést značné objemy levného zboží na mezinárodní trhy. Jednou z komodit jsou i elektrická vozidla (EV), jejichž výrobu čínský režim silně dotuje. Země jako Korea, Japonsko, Spojené státy americké či země EU se snaží příval levných čínských elektromobilů zmírnit antidumpingovými opatřeními nebo jejich zavedení zvažují.

To, že čínský režim využívá obrovské státní subvence ke snížení prodejních cen domácích elektromobilů, v Číně označovaných jako nová energetická vozidla, považuje Evropská unie za nespravedlivé narušení trhu.

V říjnu loňského roku Francie a další země naléhaly na Evropskou komisi, aby zahájila 13-měsíční protisubvenční šetření elektrických vozidel dovážených z Číny, což by mohlo vést k uvalení antidumpingových nebo protisubvenčních cel ze strany EU.

Šéf Tesly Elon Musk prohlásil, že čínské automobilky „zničí“ většinu svých globálních konkurentů, pokud nebudou vytvořeny žádné obchodní překážky. Tesla vloni snížila ceny, aby byla konkurenceschopnější, nicméně Musk varoval, že u stávající řady automobilů se již dostává na „přirozené hranice nákladů“.

Japonská antidumpingová opatření

Japonská vláda vydala 26. února nařízení o prodloužení antidumpingových cel na dovoz elektrolytického oxidu manganičitého (EMD) z Číny o dalších pět let, do 25. února 2029.

Elektrochemický oxid manganičitý se používá jako materiál pro kladnou elektrodu v bateriích a Čína je předním světovým výrobcem, kdy zaujímá asi 64 procent celosvětové produkce.

Japonská vláda tvrdí, že čínští výrobci uvolňují EMD, a proto v září 2008 poprvé uvalila antidumpingová cla s celními sazbami v rozmezí od 34,3 procenta do 46,5 procenta. Čínský vývoz automobilů překonal v roce 2023 ten japonský a stal se tak největším na světě, vyplývá z údajů zveřejněných koncem ledna Japonským sdružením výrobců automobilů.

Čína loni vyvezla 4,91 milionu vozidel, což představuje meziroční nárůst o zhruba 58 procent.

Firemní poradenská firma AlixPartners sdělila médiím, že dotace Pekingu na čistě elektrická a hybridní vozidla dosáhly v letech 2016 až 2022 výše 57 miliard dolarů, což je číslo, které nezahrnuje pobídky od provinčních vlád a místních samospráv.

Situace v Číně

Kvůli nadvýrobě elektromobilů vypukla v loňském roce na čínském trhu s EV tvrdá cenová válka, která se rozšířila i do zámoří. Čínská automobilka BYD těžící z nízkých cen svých vozů roste závratným tempem. Prodeje elektromobilů BYD v Číně překonaly vloni Teslu, když se umístily na prvním místě s podílem na trhu 20,5 procenty, zatímco Tesla byla druhá s 12,9 procenty. Cenová válka se dotkla i vozidel na pohonné hmoty, přičemž téměř všechny americké, japonské a evropské automobilky v Číně boj prohrály. Největším problémům čelily japonské automobilky, Mitsubishi Motors se dokonce rozhodla stáhnout z čínského trhu.

Korejský trh

V Jižní Koreji již roky dominují trhu čínské elektromobily. Elektrobusy čínské výroby představovaly v loňském roce 54,1 procenta korejského trhu s celkovým počtem 1 522 kusů. Téměř polovina elektrických nákladních vozidel v Koreji pochází z Číny a více než 90 procent korejského dovozu baterií pro elektromobily tvoří čínská produkce.

Korejské ministerstvo životního prostředí představilo 6. února plán reformy dotací na elektromobily v roce 2024. Nejdůležitějším rysem této reformy je, že poskytuje více dotací na vysoce výkonná elektrická vozidla a jako hlavní kritéria pro dotace činí účinnost baterií a hodnotu recyklace.

Nový program výrazně (o 40 %) snižuje dotace pro vozidla s čínskými lithium-železo-fosfátovými bateriemi. Lithium-železo-fosfátové baterie (LFP) jsou levné. Lithium je však jediným kovem, který z nich lze po použití recyklovat, což je činí méně ekonomickými, náročnějšími na opětovné použití a více poškozují životní prostředí. Naproti tomu korejské lithium-nikl-manganové baterie s oxidem kobaltnatým nabízejí kratší dobu nabíjení a delší jízdní dosah při stejné kapacitě.

Průmysloví analytici se domnívají, že nová korejská dotace je navržena tak, aby sladila politiku země s americkým zákonem o snížení inflace (IRA) a dalšími zahraničními politikami, z nichž všechny jsou zaměřeny na omezení dumpingových praktik čínských výrobců baterií.

Dříve americká IRA umožňovala kupujícím elektromobilů získat až 7 500 USD na dotacích, ale kritické minerály obsažené v baterii elektromobilů musí být vytěženy nebo zpracovány ve Spojených státech nebo v zemi, se kterou mají Spojené státy dohodu o volném obchodu, nebo musí být recyklované v Severní Americe.

Aby se jihokorejští výrobci svezli na dotační vlně, posílili své programy společných podniků „Made in USA“. Korejská vláda rovněž vyčlenila 5,3 miliardy dolarů na pomoc korejským společnostem, které chtějí v Americe investovat.

Čínská cesta do USA

Aby se čínské automobilky vyhnuly vysokým clům na dovoz elektromobilů, které pocházejí přímo z Číny, zakládají továrny v zemích s obchodními dohodami se Spojenými státy. Společnost BYD například oznámila plány na výstavbu továren v Thajsku, Brazílii a Španělsku.

Nedávno, poté, co se objevily zprávy, že BYD otevře továrnu v Mexiku, Aliance amerických výrobců (AAM) varovala vládu, aby zabránila čínským automobilkám prodávat do Spojených států přes Mexiko, protože dotovaná auta z Číny ohrožují přežití amerických automobilek.

Podle obchodní dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou (USMCA) mají vozidla a díly vyrobené v Mexiku nárok na preferenční zacházení a až 7 500 USD na dotacích pro kupce elekromobilů. AAM vyzval vládu USA, aby zavřela tato „komerční zadní vrátka“.

Odvětví elektrických vozidel je jen jedním z aspektů čínského problému s nadvýrobou. Řada průmyslových odvětví v Číně se potýká s nadbytečnou kapacitou a snaží se své produkty masivně vypouštět na mezinárodní trh.

Odborník na Čínu Tchang Ťing-jüan řekl listu Epoch Times, že používání obřích dotací na podporu domácí výroby a umožnění dumpingu zboží v zámoří je v souladu se strategií Komunistické strany Číny (KS Číny). „Režim používá tuto metodu k ovládnutí trhu a k vytvoření monopolní závislosti, aby získal více politických bodů a také větší ekonomické výhody,“ říká expert s tím, že čínská vláda si sama může za současný politicko-ekonomický vývoj. „Vlastní [jednání] režimu způsobilo, že Čína je izolovaná od svobodného světa a její ekonomika je v prudkém poklesu.“

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times. Text byl českou redakcí zkrácen.

Související články

Přečtěte si také

Americký prezident Biden přijal v Oválné pracovně českého premiéra Fialu
Americký prezident Biden přijal v Oválné pracovně českého premiéra Fialu

Americký prezident Joe Biden dnes krátce po 15:30 místního času (21:30 SELČ) přivítal v Oválné pracovně Bílého domu českého premiéra Petra Fialu.

„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva
„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva

Švýcarská vláda dle evropského soudu porušila lidská práva svých občanů, protože nepřijala dostatečná opatření na ochranu před klimatickými riziky. Jak vnímají toto, pro mnohé kontroverzní, rozhodnutí česká ministerstva a politici?

Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni
Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni

Dnes začínají jednotné přijímací zkoušky na šestiletá a osmiletá gymnázia, druhý termín je vypsaný na středu.

Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát
Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát

Ministerstvo vnitra předložilo novelu, která se podle kritiků snaží obejít omezení evropského aktu pro používání technologií s funkcí rozpoznávání obličejů. Biometrické kamery se běžně používají v autoritářských režimech.

Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka
Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministrem Marianem Jurečkou připravuje další novelu zákoníku práce. Novela by mimo jiné měla umožnit větší flexibilitu zaměstnanců na trhu práce.