Komentář
Čínskému režimu se nedaří dosáhnout svého cíle internacionalizovat jüan. Kvůli omezené směnitelnosti, která ho staví daleko za dolar, se jüan používá převážně jen v silně sankcionovaných zemích, jako je Rusko, které mají jen málo jiných možností.
Od roku 2021 vzrostl podíl globálního obchodu vypořádaného v jüanech z přibližně 2 až 3 procent na přibližně 4,3 procenta. I když to znamená výrazný nárůst v procentuálním vyjádření, jüan stále výrazně zaostává za americkým dolarem (47 procent) a eurem (23 procent) v celkovém vypořádání obchodů. Tento růst je z velké části přičítán rostoucímu obchodu Číny s Ruskem, protože obě země používají jüan k obcházení sankcí na transakce v amerických dolarech.
Čínské státní médium Global Times tvrdí, že v prvních sedmi měsících roku 2024 „podíl jüanu na vypořádání mezinárodního obchodu dosáhl rekordních 24 procent“. Toto tvrzení je zavádějící. Ve skutečnosti jüan nepředstavuje 24 procent podílu na vypořádání mezinárodního obchodu. Ve skutečnosti došlo k tomu, že Čína vyrovnala 24 procent svého vlastního mezinárodního obchodu v jüanech. Vzhledem k objemu čínského obchodu to znamená, že méně než 5 procent světového obchodu se vypořádává v jüanech.
Podíl obchodu mezi Ruskem a Čínou, který je vypořádán v jüanech, významně vzrostl, ale stále představuje malou část celkového globálního trhu. Například v roce 2023 dosáhl obchod mezi těmito dvěma zeměmi přibližně 240 miliard dolarů, z čehož zhruba 68,7 miliardy bylo vypořádáno v jüanech. Obavy z druhotných sankcí pravděpodobně sníží objem tohoto obchodu a využívání jüanu. Čínské banky tyto transakce stále více prověřují. Často zjišťují, že jejich ruské protějšky nebo zákazníci figurují na amerických sankčních seznamech, což je vede k váhání s dalším postupem.
Zpoždění v důsledku zvýšeného prověřování vede ruské společnosti ke zrušení dohod s čínskými firmami a bankami. I tento skromný nárůst používání jüanu ze strany země s omezenými možnostmi je nyní ohrožen, což dále zdůrazňuje, jak nepravděpodobné je, že by jüan mohl konkurovat dolaru jako globální měně.
Vypořádání obchodu je jen jedním z měřítek internacionalizace; dalším klíčovým faktorem je složení devizových rezerv. Americký dolar tvoří 58 procent všech devizových rezerv držených centrálními bankami globálně, zatímco jüan představuje pouze 2,3 procenta. I když americký dolar již dominuje globálním rezervám, jeho podíl je ve skutečnosti podhodnocen kvůli zvláštním právům čerpání (SDR) Mezinárodního měnového fondu.
SDR jsou drženy centrálními bankami spolu s americkými dolary a dalšími měnami. Protože dolar tvoří více než 43 procent koše SDR, zatímco jüan jen 12 procent, držení SDR dále zvyšuje nepřímou expozici vůči dolaru. To znamená, že skutečná dominance amerického dolaru v globálních rezervách je ještě větší, než se zdá, pokud se zohlední pouze přímo držené dolary.
Objem obchodování s devizami je dalším klíčovým ukazatelem používání měny: americký dolar figuruje ve 88 procentech všech obchodních párů, zatímco jüan představuje pouze 7 procent. V oblasti financování obchodu jüan vzrostl na 6 procent, pravděpodobně kvůli nízkým úrokovým sazbám v Číně. Mezitím, navzdory vysokým úrokovým sazbám v USA, dolar dominuje a tvoří 84 procent globálního obchodního financování. To ukazuje, že obchodníci dávají přednost placení vyšších úrokových sazeb za držení dolarů a vyhýbají se jüanu, i když je nabízen se slevou.
Hlavní překážky internacionalizace jüanu přetrvávají, včetně kontroly Pekingu nad jeho hodnotou, což omezuje vliv trhu. Navíc omezená převoditelnost a použitelnost jüanu brání jeho globálnímu rozšíření, zatímco dominance dolaru zůstává silná, především kvůli oceňování ropy v dolarech.
Pekingský režim diskutoval se saúdskoarabskou vládou o možnosti platit za saúdskou ropu v jüanech, aby podpořil internacionalizaci měny. Obchod s ropou založený na jüanech však čelí významným překážkám a jakákoli zásadní změna by mohla trvat desetiletí. Pro exportéry, jako je Saúdská Arábie, závisí přijetí jüanu na schopnosti jej efektivně používat. Vzhledem k tomu, že jüan není široce přijímán v globálním obchodě ani ve financích, čelí exportéři měnovým rizikům a nákladům při jeho používání. Navíc, jelikož je saúdská měna vázána na dolar, Rijád má jen malý zájem oslabovat použitelnost nebo hodnotu dolaru.
Lídr Komunistické strany Číny Xi Jinping doufá, že se tato dynamika v budoucnu změní. Jeho prosincová návštěva Saúdské Arábie v roce 2022 znamenala novou fázi vztahů, které se rozšířily nad rámec ropy do širšího partnerství. Dlouhodobé projekty, jako je Vize 2030 Saúdské Arábie, mají posílit institucionální, finanční a kulturní vazby. Saúdská Arábie je však největším zahraničním zákazníkem Spojených států v oblasti prodeje vojenské techniky. Existuje dohoda, že Washington poskytne Saúdské Arábii zbraně a vojenskou ochranu, pokud bude ropa oceňována v dolarech. Přechod na jüan by znamenal nejen finanční ztráty – mohl by také ovlivnit tento klíčový obranný vztah.
Závěrem lze říci, že nárůst používání jüanu při vypořádání obchodu byl z velké části způsoben zvýšeným obchodem mezi Ruskem a Čínou, který je nyní ohrožen v důsledku sekundárních sankcí. Mimo Rusko většina zemí váhá přijímat nebo držet jüan kvůli jeho omezené směnitelnosti, omezené použitelnosti a částečné kontrole směnných kurzů čínským režimem. I když byly úrokové sazby v USA nejvyšší za několik desetiletí, obchodníci stále preferovali financování v dolarech. Očekávané snižování sazeb v USA navíc učiní financování v dolarech ještě atraktivnějším.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
