Upozornění: Tento článek byl publikován v roce 2023. Některé informace již nemusí být aktuální.
S láskou k pěstování „starosvětského“ způsobu života a návratu k tomu, na čem skutečně záleží, inspirovala matka tří dětí své potomky k tomu, aby na tři měsíce vyzkoušeli „televizní půst“. Rodina byla tak ohromena tvůrčí energií, která se objevila v nepřítomnosti obrazovky, že se rozhodli dále pokračovat – v létě tak oslavili osm měsíců bez televize.
Domácí učitelka, blogerka a autorka Jill Wingerová (38) pochází z amerického Idaha. S rodinou nyní žije na statku o rozloze přibližně 27 hektarů na jihovýchodě Wyomingu a se svým manželem Christianem Wingerem mají tři děti: třináctiletou Mesu, desetiletého Bridgera a sedmiletou Sage.
„Máme tu trochu ode všeho,“ sdílí Jill Wingerová pro Epoch Times. „Staráme se o velkou zahradu, máme také skleník. Chováme dojnice, slepice na vajíčka, kuřata na maso a dobytek na hovězí maso. Máme také kozy a několik hus. Snažíme se vypěstovat co nejvíce vlastních potravin.“
„Nikdy jsme moc televizi nesledovali, měli jsme jen Netflix a Hulu,“ pokračuje ve sdílení. „Moje děti sledovaly pořady asi hodinu a půl odpoledne, ale během zimy – jelikož ve Wyomingu máme dlouhé zimy – jsme zjistili, že naše rodina si večer po večeři tak nějak zvykla zapínat televizi.“
„Pojďme to zkusit!“
„Nebyl to vždycky ‚špatný‘ program,“ přiznává, „ale v prosinci 2022 jsem se začala ptát sama sebe: ‚Jaké aktivity televize vytěsňuje?‘“
Společně s manželem a dětmi si otázku položili a rozhodli se: dají si televizní půst.
„Řekli jsme si, co kdybychom to prostě zkusili úplně vypnout?“ vzpomíná. A tak se ke konci roku s rodinou rozhodli, že si od televize alespoň na tři měsíce odpočinou: „Zrušili jsme předplatné a řekli si: ‚Pojďme zjistit, co se stane.‘“
„Překvapivě jsem očekávala větší odpor, ale děti nebyly nijak zvlášť rozrušené,“ dodává. „Myslím, že si uvědomovali, že televizi zapínají spíš ze zvyku, tak nějak bezmyšlenkovitě, aniž by si to skutečně užívali. Když jsme jim tedy představili náš plán, poznamenali něco na způsob: ‚Dobře, tak to zkusíme!‘“
„Myslím, že to, co jsme s nimi budovali od začátku, bylo klíčové, protože vědí, že žijeme jinak. Také jsme s nimi vedli opravdu dobrý rozhovor, aby pochopili náš způsob uvažování.“
Rodina společně diskutovala, jak využít čas, který se jim uvolnil díky tomu, že přestali sledovat televizi. Jedním z prvních nápadů bylo společné čtení knih. Aby to bylo zábavnější, vytáhli staré lucerny, uvařili si čaj a četli při jejich světle.
„Možná to někomu přijde směšné, ale děti si myslely, že je to ta nejúžasnější věc,“ podotýká Wingerová.
Další impuls, který se objevil, bylo zkoušení nových koníčků. Pan Winger se začal věnovat výrobě kožených výrobků; Mesa, Bridger a Sage se naučili splétat kožené pásky. Společně se děti naučily hrát šachy, více vařit a více se zapojovaly do aktivit na statku.
„Bylo pro mě šokující vidět ty změny, i když jsme nikdy nebyli na televizi nijak závislí,“ zdůrazňuje paní Wingerová. „Děti se více věnovaly svým koníčkům a zájmům, opravdu se do toho ponořily. Začaly být vnímavější a více se zapojovaly do života.“
Skutečný svět
Když 1. března 2022 měl skončit jejich stanovený čas pro televizní půst, sedli si a zhodnotili tuto zkušenost, přičemž dospěli k překvapivému závěru: chtěli pokračovat. Místo obnovení předplatného se rozhodli vyhradit si speciální čas jednou nebo dvakrát měsíčně na sledování filmu jako rodina a zachovat si i nově nalezený volný čas pro koníčky a tvůrčí činnosti.
Rodina má doma iPady na domácí výuku a sledování návodů na YouTube, ale rodiče dohlížejí na to, co děti sledují. Nejstarší dcera má jednoduchý telefon pro volání a psaní SMS, když není doma. Sociální sítě však děti nepoužívají.
„Jako rodič se cítím velmi kompetentní v tom, jaké zkušenosti dětem poskytujeme,“ podotýká Jill Wingerová.
Rodina také vlastní restauraci a prodává trávou krmené hovězí maso.
„Děti jsou součástí naší komunity. Pracují v restauraci, pracují s lidmi na naší farmě, učí se skutečné dovednosti a to je pro mě to nejdůležitější.“
„Nemám strach, že by se neuměly přizpůsobit modernímu světu, protože, jak říkám, nejsme od něj úplně odtrženi,“ zmiňuje. „Ale je bezmyšlenkovité sledování televize skutečný svět? Nebo je to něco, co nám někdo jiný vytváří a předkládá ke spotřebě? … Skutečný svět je venku za vašimi dveřmi, v půdě, se zvířaty v přírodě, v kontaktu s lidmi ve vaší skutečné komunitě. A pro mě je technologie k tomu pěkným doplňkem, ale není to všechno.“
Wingerová rovněž provozuje web, podcast a Instagram, kde sdílí své myšlenky na výchovu dětí v technologickém světě, a tvrdí, že její blog byl jedním z prvních zaměřených na soběstačný život na statku, když s ním začala v roce 2010. Za televizní půst své rodiny také čelí kritice, na druhou stranu však má podporu komunity lidí, kteří sdílejí podobné názory.
Kritikům odpovídá: „Myslím, že to možná v některých lidech vzbudilo pocity, protože se mohli cítit nejistě ohledně svých vlastních rozhodnutí, jak ve vztahu k sobě, tak k dětem. Ne všechna televize je špatná, ale myslím, že s manželem se držíme vyššího standardu.“
Schopné a kreativní děti
Jill Wingerová se přestěhovala do Wyomingu v 18 letech, aby zde zahájila kariéru v koňském průmyslu, a seznámila se s Christianem, který zde žil. V roce 2008 koupili svůj první dům, starší farmu potřebující opravy, a přeměnili ji na statek svých snů, kde dnes žijí se svými dětmi.
Jill poznamenává, že životní styl, který svým dětem poskytuje, je odlišný od „velmi konvenčního“, v němž sama vyrůstala, a věří, že její děti z filozofie, kterou s manželem sdílí, těží.
„Moje nejstarší je rozhodně umělkyně,“ prozrazuje. „Prostřední dítě je spíš stavitel. Rád rozebírá věci a zjišťuje, jak fungují. A moje nejmladší, ta je takový svobodný duch.“
„Opravdu se hodně zaměřuji na podporu zvědavosti u svých dětí. A opravdu se hodně zaměřuji na podporu jejich nezávislosti. Myslím, že naše kultura, protože chceme, aby byly naše děti v bezpečí a úspěšné, je někdy příliš chrání a přehnaně se o ně staráme, což nakonec vede k negativním důsledkům, i když máme nejlepší úmysly. … Musíme selhávat, protože právě tam se skrývají naše nejlepší lekce. Nemůžeme se toho bát.“
Jill Wingerová doufá, že sdílením své rodinné cesty inspiruje ostatní k tomu, aby věřili, že děti jsou schopnější a kreativnější, než si myslíme. Radí, že není nutné žít na statku – i ve městě existují volně dostupné zdroje, jako je hra venku, stolní hry nebo místní knihovny.
„Právě to má skutečnou hodnotu místo toho, aby děti seděly před obrazovkou a vypínaly mozek,“ sdílí. „Znám to; uděláš všechno, co musíš během dne jako dospělý, a jsi unavený. … [ale] nemusí to vždy znamenat, že jako rodiče musíme vynaložit spoustu energie; myslím, že někdy nejlepší, co můžeme udělat, je dát dětem aspoň podnět a nechat je, ať se s tím vypořádají samy.“
„Televizní půst“ má podle definice omezenou dobu. „Může trvat týden, měsíc … stanovte si svůj čas,“ povzbuzuje. „Držte se toho, buďte odhodlaní, i když se později rozhodnete změnit názor. Myslím, že je opravdu důležité promluvit si s celou rodinou, aby všichni pochopili, proč to děláte, a zapojili se do toho.“
Rodina Wingerových si nestanovila konečný termín pro svůj televizní půst. Prozatím se cítí bližší než kdy dříve a paní Wingerová si užívá sledování, jak její děti rostou a rozvíjejí se.
„Vidím náznaky toho, jakými dospělými se stanou, jaké silné stránky budou mít a jaké zájmy je budou pohánět,“ vyjadřuje. „Vidím, jak absence televize dává dětem více času na to… aby si vyjasnily otázky jako: kdo jsem a proč tu jsem? Jaký je můj účel? Jaké jsou mé vášně?… To je můj cíl – dát jim více času a prostoru to objevovat. A myslím, že odstranění televize z našeho domu je opravdu velký krok,“ uzavírá.
–ete–
