Nový výzkum ukazuje, že pouhé dvě hodiny týdně strávené v přírodních, zelených prostorách mohou snížit emoční stres u dětí ve věku 10 až 12 let, které čelí problémům duševního zdraví.
Pouhé dvě hodiny týdně strávené v přírodě mohou snížit emoční stres u dětí s psychickými problémy, ukázala nová studie.
Podle Zprávy o kvalitě a nerovnostech zdravotní péče z roku 2022 přibližně 20 procent dětí a mladých lidí ve věku 3 až 17 let trpí duševními, emočními, vývojovými nebo behaviorálními poruchami.
Dávka přírody
Výzkum, který byl publikován 15. listopadu v časopise JAMA Network Open, analyzoval vliv pobytu v přírodě na chování a duševní zdraví.
„Myšlenka na tento projekt vznikla během pandemie, kdy se lidé obávali zdravotních rizik spojených s tím, že děti tráví každý den tolik času uvnitř školy,“ řekla Marie-Claude Geoffroyová, docentka na Katedře psychiatrie McGillovy univerzity v Montréalu a hlavní autorka studie, ve svém prohlášení. „Myslela jsem si, že bychom mohli mít bezplatnou a dostupnou intervenci, kde by děti ze škol mohly trávit čas v přírodě, a my bychom mohli změřit, jaký vliv to má na jejich náladu a chování.“
Do studie se zapojilo 33 škol s 1 015 studenty z různých socioekonomických prostředí. Polovina škol se účastnila specifického programu, který zahrnoval 12 týdnů výuky po dvě hodiny týdně, zatímco druhá polovina zůstala v tradičním školním prostředí.
Studie nezjistila žádný významný rozdíl v příznacích duševního zdraví mezi oběma skupinami jako celkem.
Nicméně u dětí, které již měly vyšší úroveň problémů duševního zdraví, však intervenční skupina vykázala mírně lepší výsledky při snižování příznaků.
„Zjistili jsme, že děti s vyššími příznaky duševního zdraví na začátku studie vykázaly větší ústup příznaků po intervenci,“ uvedla Geoffroyová.
To naznačuje, že programy založené na přírodě mohou nabízet „cílené přínosy“ pro děti žijící s vyššími úrovněmi zranitelnosti duševního zdraví a potenciálně fungovat jako vyrovnávač duševního zdraví mezi dětmi školního věku, podle Geoffroyové.
„Tato intervence byla nízkonákladová, dobře přijímaná a nepředstavovala žádná rizika, což ji činí slibnou strategií pro školy s přístupem k přírodním prostorům,“ uvedla Tianna Looseová, postdoktorandka na Université de Montréal a hlavní autorka studie, ve svém prohlášení.
Intervence bez rizika
Učitelé ve skupině, která se účastnila intervence v přírodě, byli instruováni, aby prováděli pravidelné hodiny předmětů jako matematika, jazyky a přírodní vědy, přičemž do výuky zařazovali krátké aktivity podporující duševní zdraví, včetně kreslení a vědomé chůze.
Na závěr tříměsíčního programu učitelé zaznamenali zlepšení v chování žáků, zejména u těch, kteří čelili problémům, jako jsou úzkost, deprese, agrese a impulzivita. Rozhovory ukázaly, že děti se po čase stráveném v přírodě zdály klidnější, uvolněnější a pozornější ve třídě.
„Ano, pobyt dětí v přírodě může mít pozitivní vliv na jejich duševní zdraví,“ řekla Geoffroyová pro Epoch Times, a to zejména pro děti s diagnózou poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).
Na širší úrovni výzkumy stále více podporují myšlenku, že pobyt v přírodě může pomoci.
„Důležité je, že rodiny nemusí žít na venkově, aby si užívaly přírody,“ řekla. „Příroda je dostupná všude, i ve městech.“
Jednoduché aktivity, jako je procházka v místním parku, hraní venku v jakémkoli ročním období, pozorování ptáků a sledování mraků, „mohou dětem poskytnout cenné chvíle spojení a klidu“, řekla Geoffroyová.
Geoffroyová uvedla, že její tým se zaměřuje na zkoumání podobných intervencí pro dospívající, které by se zaměřily na zlepšení pohody, zmírnění klimatické úzkosti a pomohly posílit hlubší spojení s přírodou.
–ete–
