Německem otřásá gigantický podvod ve jméně ochrany klimatu. Řidiči aut zaplatili téměř miliardu eur (cca 25 miliard korun) za projekty, z nichž některé neexistovaly. Odhalení vrhá světlo na pochybné struktury v obchodování s emisními povolenkami na naftu a benzín. Spolkový úřad pro životní prostředí a ministryně životního prostředí obviňují z machinace tvůrce projektů a auditory.
Němečtí motoristé nepřímo zaplatili údajně téměř miliardu eur na podvodné projekty. Zjevně organizovaný podvod probíhal pod hlavičkou ochrany klimatu. Německý institut pro hospodářský výzkum (DIW) nyní ve své zprávě poprvé vyčíslil přibližný rozsah škod.
O podvodném schématu podrobně informoval investigativní pořad ZDF Frontal. Již před několika měsíci se hovořilo o falešných projektech v Číně, včetně takzvaného kurník-gate.
Emisní povolenky na dopravu
V pozadí podvodného schématu je obchodování s tzv. kvótami skleníkových plynů (německy
THG-Quotenhandel). Jde o obdobu systému emisních povolenek pro domácnosti (ETS2), který letos česká vláda pro odpor veřejnosti neuzákonila. Dovozci, distributoři a obchodníci s fosilními palivy jako nafta a benzín, budou muset platit speciální poplatek za každou tunu CO₂. Tento poplatek pak přenesou na konečné zákazníky, kteří zaplatí za tankování více.
Spuštění systému nás čeká stejně jako ostatní členské země EU od roku 2027 či 2028 kvůli povinnosti implementovat evropskou směrnici.
Spolková vláda na podobný systém naskočila již od roku 2023 a dotýká se velkého množství firem v dopravě, od městských dopravních podniků až po čerpací stanice. Cílem je snižovat neustále emise CO₂ a zvyšovat podíl obnovitelné energie, jako je elektřina, vodík či biopaliva. Procento snížení emisí CO₂ se každoročně zvyšuje. Letos je to 9,25 %, ale už v roce 2030 to má být 25,1 %.
Distributoři nafty a benzínu si mohou vybrat, jak budou své kvóty skleníkových plynů plnit a emise snižovat. Mohou jít cestou hledání vlastních emisních úspor (např. přidáváním biopaliva, použitím vozů na elektrický pohon, nabíjení elekřinou z obnovitelných zdrojů apod.) anebo se mohou „vykoupit“ investicemi do „udržitelných“, klimaticky přívětivých projektů. Ty musejí být certifikovány.
Spolková agentura pro životní prostředí (UBA) vydala pro tento účel odpovídající osvědčení o vhodnosti. Jedním z možných přístupů snižování emisí je takzvané Upstream Emission Reduction, kdy si distributoři pohonných hmot mohou kupovat certifikáty od svých dodavatelů v zahraničí.
Celý systém samozřejmě přináší dodatečné náklady, což zvyšuje ceny pohonných hmot u benzinových čerpadel.
Google Earth odhalil první nesrovnalosti
Úřad UBA mezitím dospěl k závěru, že 45 z 66 projektů na snižování emisí v Číně, které by mohly být použity pro tento účel, je podezřelých z podvodu. Z tohoto důvodu byly nyní zastaveny.
Mezi falešné projekty na ochranu klimatu v Číně patřily například projekty na „klimaticky šetrnější těžbu ropy“. Ty měly zachycovat vznikající plyn a zpracovávat jej na zkapalněný zemní plyn. Jednou z podmínek financování ze strany Spolkové agentury pro životní prostředí bylo, že ke schválení mohou být zvažovány pouze nové projekty a zařízení.
Na základě anonymních udání Spolkové agentuře pro životní prostředí a poté, co se objevily zvěsti o nesrovnalostech, začala ZDF prověřovat řadu projektů. Brzy se objevilo podezření, že některé údaje o projektech jsou nesprávné.
Například společnost NWAG, která měla provozovat závod na zkapalněný plyn od roku 2022, ve skutečnosti existovala podle Google Earth už v roce 2021. Zprávy čínského tisku hovořily o otevření dokonce v roce 2019.
„Kurník-gate“
Zatímco v případě NWAG projekt alespoň skutečně existoval, „korporátním sídlem“ jiné společnosti, která prý podobný závod provozovala, byl obyčejný kurník. Společnost Shell jako sponzor uvedla, že projekt byl dokončen v roce 2021 a že informace poskytnuté zkušebními středisky a na zkušebních protokolech byly důvěryhodné.
Německá zkušebna Müller BBM Cert se odvolává na „chybu týkající se souřadnic“, když vyšlo najevo, že „mobilní kotle“, které byly předmětem projektu, se nacházely 30 kilometrů daleko. Jak však výzkumný tým zjistil na místě, žádné kotle tam nikdy nebyly. K této kauze došlo rovněž letos a od té doby je pověst celého systému obchodování s kvótami silně pošramocena.
Ochrana klimatu jako zástěrka pro gigantický podvod
I v dalších vyšetřovaných případech byly odhaleny pochybné projekty nebo sponzoři. Mimo jiné byly nalezeny adresy firem v obytných domech, kde nikdo nebyl k nalezení. Kromě toho se objevily údajné lokality uprostřed pouště nebo kontaktní osoby, které neexistovaly. Údajně nový projekt v čínské provincii Xinjiang s tržní hodnotou téměř 80 milionů eur existoval již od roku 2014.
V některých případech bylo podezření na krádež identity. V těchto případech se údajní provozovatelé způsobilých projektů vydávali za existující velké společnosti nebo vydávali jejich zařízení za vlastní. Do těchto případů byly zapojeni právníci. Spolkový úřad pro životní prostředí se spoléhal také na informace poskytované auditorskými společnostmi a reagoval pouze tehdy, když se objevila spolehlivá podezření.
Jak odhalilo vyšetřování ZDF, v centru falešných klimatických projektů byla údajně čínská společnost Beijing Karbon. Tato společnost dodávala německým zkušebnám zakázky na ověřování a certifikaci projektů. Jako hlavní zákazníci se ukázaly tři zkušebny – Müller BBM Cert, Verico a TÜV Rheinland. Na základě této informace nechalo státní zastupitelství nyní prohledat jejich kanceláře.
Lemkeová: Řidiči nebyli poškozeni, protože falešné projekty byly levnější
Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že existoval „stínový systém“, který společně vytvořili tvůrci projektů a certifikační firmy. Auditorské společnosti obvinění vznesená proti nim odmítají.
Spolková ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová se k podezřením vyjádřila s tím, že problém „zdědila po předchozí vládě“. Projekty tohoto druhu je prý obtížné kontrolovat přímo na místě a prozatím byly zastaveny, uvedla. Podle ní nedošlo ani k žádným výrazným škodám na straně motoristů. Koneckonců, falešné projekty vyšly „u benzinové pumpy levněji“, uvedla. V tom má pravdu, protože podvodné certifikáty stojí méně než kupovat biopalivo od německých dodavatelů.
–etg–
