Odborné diskuse týkající se poklesu plodnosti českých žen došly na rozcestí, kde se rozcházejí. Jedna cesta vyzývá k přímému přezkoumání vlivu mRNA vakcín proti onemocnění covid-19 na plodnost žen a pozastavení vakcinace těhotných*. Druhá předkládá hypotézy, které odmítají vliv vakcinace a uvažují pouze o vlivech demografických nebo psychologických.
SYRI
Posledním příkladem je model, o němž informovala ČTK začátkem týdne, vytvořený vědkyněmi z Národního institutu SYRI, který podle nich ukazuje, že „ženy v důsledku obav z možných vedlejších účinků látky vědomě svoje reprodukční záměry v měsíci vakcinace odložily“. Tedy že ženy po očkování mRNA vakcínou samy těhotenství odložily.
Jejich model má vysvětlovat výrazný pokles plodnosti v Česku mezi lety 2021 a 2022. Ženy (páry) měla údajně ovlivnit kombinace faktorů zahrnujících ekonomické nejistoty a proměnu hodnotových preferencí, které hrají roli v plánování rodičovství a utváření rodiny.
„Masový rozsah očkování a jeho uskutečnění ve velmi krátkém časovém období byly bezprecedentní. Spolu se značnou mírou nejistoty ohledně vhodnosti očkování pro těhotné se ženy mohly rozhodnout s početím raději počkat mimo měsíc, kdy vakcínu dostaly,“ uvedla Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.
Tomáš Fürst
V reakci na modelování SYRI poukazuje expert na matematické modelování RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D., že kolektiv autorek v úvodu článku sděluje, že „na začátku očkovací kampaně panovala nejistota ohledně bezpečnosti vakcín způsobená šířením dezinformací o nežádoucích účincích“.
„Autorky však ihned uvádějí, že veškeré obavy byly přesvědčivě vyvráceny. Jako zdroj tohoto tvrzení uvádějí studii Amelie Wesselinkové a kol. Bohužel již čtenáře neinformují o tom, že ‚studie‘ sestává z anonymního internetového dotazníku, který vyplnilo 2126 ‚self-identified female respondents‘ (respondentů, kteří se sami identifikovali jako ženy).“
Dále autorky dle matematika deklarují, že se budou zabývat scénářem, kdy se očkované ženy rozhodnou neotěhotnět v tom měsíci, ve kterém dostaly dávku vakcíny. Podle něj však „neuvádějí ani náznak evidence, že by se takto některé ženy rozhodovaly,“ a navíc citují práci Jany Paloncyové, ze které vyplývá, že se „rozhodování žen ohledně jejich reprodukčních plánů během covidu nijak podstatně nezměnilo“.
Modelace SYRI vyvolává dojem, že se v jejich teorii jedná o odložení těhotenství, rozhodnutí počkat s otěhotněním na vhodnější okamžik po vakcíně. „Tento scénář však autorky ve skutečnosti nemodelují,“ dodává Fürst.
Autorky modelu podle Fürsta opomíjejí skutečnost, že pokud by očkované ženy těhotenství pouze odložily, „plodnost by dočasně klesla v první polovině roku 2022, ale poté by překmitla zpátky nad očekávanou úroveň, neboť by se rodily ony ‚odložené‘ děti, a nakonec by se stabilizovala na úrovni před očkováním“.
Nic takového však dle Fürsta reálná data neukazují.
„Úhrnná plodnost dramaticky klesá téměř lineárně již třetím rokem. Z hodnoty 1,83 v roce 2021 klesla na hodnotu 1,62 v roce 2022, dále na 1,45 v roce 2023 a můj odhad pro rok 2024 je na úrovni 1,30,“ cituje matematik.
Deníku Epoch Times sdělil, že loňských 1,3 je jeho odhad, který udělal trojčlenkou z počtu narozených dětí v první polovině roku 2024, neboť „oficiální odhad ještě není k dispozici“. A u předcházejících let vycházel ze tří zdrojů: zdroj 1 SMIS, zdroj 2 ČSU, zdroj 3 Humanfertility.org.
Autorky modelu podle Fürsta „ze systému odstranily všechny děti, které ‚by byly počaty‘ v měsíci, kdy byla matka očkována“, ale už je nepřičetly v měsících následujících.
Podle Fürsta popis modelu ze strany autorek vyvolává dojem, že ženy otěhotnění odložily a rozhodly se otěhotnět později, ale při bližším prozkoumání modelu zjistil, že model s pozdějším početím nepočítá, a považuje to za problém.
Podle Fürsta je takto modelovaná hypotéza „nesmyslná“, a tato nesmyslnost podle něj není na první pohled v modelu vidět, neboť reálná data autorky ukazují pouze do konce roku 2022.
„V dalších dvou letech, kdy už se téměř neočkovalo, by totiž jejich ‚model‘ vrátil plodnost na úroveň před očkováním,“ říká Fürst a dodává, že „ve skutečnosti ovšem následoval další propad“. Závěrem uvádí, že předpoklady zveřejněné SYRI „nejsou podepřeny žádnou empirickou evidencí“ a v porovnání s reálnými daty selhávají. Za největší problém považuje Fürst to, že slovní popis modelu („odložení těhotenství“) neodpovídá scénáři, který je v modelu implementován.
Poznámky: *
Sdružení imunologů, matematiků a statistiků, jehož je Fürst členem, na svých stránkách dlouhodobě zkoumá možné vlivy vakcinace na plodnost žen. Zabývá se jimi v následujících článcích.
- Tomáš Fürst: Tohle není epidemie neočkovaných…, SMIS. „Příklad zfalšované studie, která má vzbudit dojem, že očkování během těhotenství je bezpečné.“ (listopad 2021)
- Tomáš Fürst: Dramatický pokles porodnosti…, InFakta. „Úvodní diskuse a vyslovení hypotézy o souvislosti poklesu porodnosti s očkováním proti covidu.“ (dnes má článek datum duben 2023, ale na původním webu InFakta vyšel již začátkem února 2023)
- Zuzana Krátká: Demografické příčiny poklesu počtu narozených dětí, SMIS. „Rozhovor s Klárou Hulíkovou Tesárkovou, která tvrdí, že pokles počtu dětí je plně vysvětlen úbytkem žen a stárnutím populace.“ (únor 2023)
- Ondřej Vencálek: Opomenuté aspekty hodnocení …, SMIS. „Předseda České statistické společnosti dokazuje, že pokles nelze plně vysvětlit žádnou z oficiálně uváděných hypotéz.“ (únor 2023)
- Angelika Bazalová: Ženy rodí málo dětí, Mainstream. „Lucia Houfková potvrzuje závěry Ondřeje Vencálka pomocí dat zdravotních pojišťoven.“
- Tomáš Fürst et al: Net Zero, SMIS. „Sdružení SMIS shrnuje dosavadní debatu a ukazuje, že pokles počtu dětí zcela neočekávaně pokračuje i v roce 2023.“
- Tomáš Fürst et al: Komu chybí děti, SMIS. „Text z 1. ledna 2024, ve kterém na oficiálních datech UZISu ukazujeme, že očkované ženy počaly dramaticky méně dětí, než by odpovídalo jejich podílu v populaci. V této chvíli bylo tedy prokázané, že očkování s propadem plodnosti souvisí.“
- Zuzana Krátká: Proč se v Česku rodí méně dětí, „ECHO24 opatrně cituje hypotézu o souvislosti propadu plodnosti s očkováním.“ (duben 2024)
- Zuzana Krátká: Chybějí nám děti, ale jinak je to v cajku, SMIS. „Po roce od začátku diskuse shrnujeme debatu a vyjadřujeme hlubokou frustraci nad absolutním nezájmem mainstreamu hledat příčiny záhadného propadu plodnosti.“ (duben 2024)
- Tomáš Fürst et al: Jak se korelace volá, tak se kauzalita ozývá, SMIS. „Rekapitulujeme Bradford-Hillova kritéria kauzality a s mírným zděšením ukazujeme, že téměř všechna jsou v případě očkování a poklesu plodnosti splněna. Hypotéza o tom, že očkováním proti covidu skutečně způsobuje pokles plodnosti je ustanovena jakožto plausibilní.“ (květen 2024).
- Tomáš Fürst et al: Propad porodnosti: oprava omylů předsedy vlády ČR, SMIS. „Do debaty se ke své škodě zapojil profesor doktor premiér a hned na první pokus se mu podařilo zopakovat všechny chyby a omyly, které se v diskusi o poklesu plodnosti vyskytly od začátku.“ (říjen 2024)
- Tomáš Fürst: Slon uprostřed porodního sálu, SMIS. „Ani po druhé interpelaci poslance Zlínského premiér Fiala stále nepochopil význam ukazatele úhrnné plodnosti. Můj další, poněkud zoufalý pokus vysvětlit profesorovi politologie základy demografie.“ (listopad 2024)
- Arnošt Komárek et al: Očkování těhotných žen proti covidu, SMIS. „Po čtyřech letech se konečně objevily výsledky první (a poslední) randomizované studie mRNA vakcín u těhotných žen: Vakcíny nejsou účinné a pravděpodobně ani bezpečné.“ (prosinec 2024)
