Analytička Národní rozpočtové rady (NRR) Lenka Lakotová komentovala nedávno vydanou studii hodnotící „dopad pandemie covidu-19 na veřejné výdaje na zdraví“. Dlouhodobě se zvyšující zisky nemocnic a naopak rostoucí deficity pojišťoven směřují ke krizi v sektoru.
Ze zmíněné studie vyplývá, že zvýšené úrovně výdajů se po odeznění pandemie covidu-19 nevrátily na svou původní úroveň. „Navzdory očekáváním se výdaje vrací zpět jen velmi pomalu a zůstávají i nadále vyšší,“ uvádí Lakotová a dodává, že „vyšší výdaje na zdravotní péči lze podle zdravotně pojistných plánů očekávat i v dalších letech“.
Největší část zvýšených nákladů připadá dle studie na nemocnice. „Těm nejvíce vzrostly výdaje na mzdy a platy a náklady na spotřebu materiálu, konkrétně na léčiva. Naopak výdaje nemocnic na spotřebu energií se téměř nezměnily,“ upřesňuje analytička. Zjednodušeně řečeno, lidé jsou také více nemocní.
Pojišťovny čelí ztrátám
Nemocnice po roce 2019 dosahují podle NRR ziskovosti v řádu několika miliard korun. „Pojišťovny naopak aktuálně vykazují deficitní hospodaření a zdá se, že trend bude pokračovat i nadále,“ píše Lakotová.
Koncem ledna jsme informovali, že největší zdravotní pojišťovna v zemi, VZP, vygenerovala loni ztrátu 5 miliard a letos plánuje deficit až kolem 7,8 miliardy Kč.
Na pokrytí výdajů zdravotních pojišťoven již vybrané pojistné nestačí. To má údajně vyřešit nová restriktivní „úhradová vyhláška“ na letošní rok, která by mohla nebo měla snížit zisky nemocnic.
Vpustit do zdravotnictví soukromé finance?
„České zdravotnictví čelí jak finanční, tak personální krizi, a pandemie tento negativní vývoj ještě urychlila,“ uvádí analytička a dále se zamýšlí nad množstvím soukromých financí ve zdravotnictví.
„Je pravda, že zdravotnictví je v České republice z 85 procent hrazeno z veřejných zdrojů. Po vypuknutí pandemie se podíl soukromých zdrojů sice dočasně snížil na méně než 12 procent z celkových výdajů na zdravotní péči, ovšem na rozdíl od ostatních zemí EU se postupně opět vrátil na předcovidovou úroveň 15 procent. Podíl soukromých výdajů v zemích EU byl před vypuknutím pandemie v průměru 31,2 procenta, po vypuknutí pandemie se snížil v průměru na 23,4 procenta a nezdá se, že by se opět zvyšoval,“ píše analytička.
„Nicméně i po tomto snížení je to o 8,4 procentních bodů více, než ze soukromých zdrojů vydává Česká republika,“ analyzuje situaci Lakotová. „Navíc se u nás v případě soukromých zdrojů jedná z naprosté většiny o peníze vydávané přímo z kapes domácností a zcela chybí možnosti soukromého zdravotního pojištění“.
Podle Lakotové je otázkou, zda by nás zvyšující se výdaje na zdravotní péči v důsledku stárnutí populace „neměly přimět ke zvážení vpustit do zdravotnictví soukromé finance“.
