Výroba oceli dosáhla v loňském roce rekordně nízkých ukazatelů. Významný vliv na snižující se tempo výroby v ČR měla zejména situace v krizi procházející Liberty Ostrava, kde výroba jede jen ve velmi omezeném režimu. Dalšími důvody pro špatnou situaci v ocelářství jsou mimo pokračující nižší poptávku i systémové problémy průmyslu v EU, stále vysoké ceny energií, geopolitická situace ve světě, tlak levných dodávek ze třetích zemí či obecně špatná makroekonomická situace nejen v ČR, ale i ve většině zemí EU.
Česká republika
Zatímco ještě na počátku devadesátých let 20. století patřilo Československo mezi světové lídry ve výrobě oceli, dnes je situace o poznání chmurnější. V loňském roce bylo v ČR vyrobeno pouze 2,4 mil. tun surové oceli, což je nejhorší výsledek v historii, uvádí nová zpráva Ocelářské unie. Takový výsledek představuje meziroční pokles o 25 %, přičemž ještě v roce 2021 činila výroba 4,7 mil. tun.
Podle předsedkyně Ocelářské unie Marcely Kubalové je výsledek za loňský rok „prakticky výhradně zapříčiněn neutěšenou situací v Liberty Ostrava“.
Mírný pokles meziročně zaznamenala i spotřeba oceli, která klesla z 5,6 milionu tun v roce 2023 na 5,5 milionu tun v roce minulém. Nižší hodnota byla zaznamenána pouze v roce 2009, tj. v době vrcholící finanční krize.
U konečných produktů nejvíce poklesla výroba plochých výrobků (-52 %), dlouhé výrobky pak zaznamenaly pokles okolo 10 %. Pro české výrobce v tradičně silném segmentu trubek výroba klesla o 29 %, přičemž výraznější propad byl zaznamenán zejména u trubek bezešvých.
„Za neutěšenou situací v ocelářství stojí trvale nepříznivý vývoj poptávky po ocelových výrobcích v EU. Krize ve stavebnictví i dalších odběratelských odvětvích, jako je strojírenství či automotive, se negativně podepisuje na celkové výrobě oceli. Konkurenceschopnost evropských výrobců nadále ohrožují i vysoké ceny energií či levné dovozy ze třetích zemí,“ řekl Roman Heide, ředitel Třineckých železáren a předseda dozorčí rady Ocelářské unie. Výhled je podle něj s ohledem na zpomalení evropské ekonomiky ale i dalších klíčových trhů značně nejistý.
V důsledku snižující se výroby stále klesá i objem vyváženého zboží. Zatímco ještě v roce 2021 dosahoval export ocelových výrobků z ČR 4,9 milionu tun, v loňském roce to byly již jen 3 miliony tun. I v tomto případě se tak jedná dle unie o nejhorší výsledek v historii.
Klesla rovněž hodnota vyváženého zboží z ČR, kdy se po několika letech dostala pod hranici 100 miliard korun (konkrétně na 94,4 miliardy korun). Naopak objem dováženého zboží do ČR meziročně vzrostl o více než 300 tisíc tun na 6,6 milionu tun při celkové hodnotě 173 miliardy korun.
Evropa a svět
Spotřeba oceli v EU klesla v roce 2024 o 2,3 % na 127 milionu tun. Jedná se tak již o třetí pokles spotřeby v řadě a zároveň pátý propad za posledních šest let. S výjimkou roku 2021 klesá spotřeba již od roku 2019, což jasně dokládá, v jak složité situaci se nachází nejen evropské ocelářství, ale celá ekonomika EU, uvádí se ve zprávě.
Výroba surové oceli mírně stoupla (+2,6 %) na 129,5 milionu tun. Rostl rovněž objem dováženého zboží, jenž dosáhl 27,2 milionu tun. Podíl dovozů na evropské spotřebě tak dosahuje historického maxima, kdy poprvé překročil hranici 21 % (ještě v roce 2013 tento podíl činil 13 %).
„Stále rostoucí podíl dovozů na celkové spotřebě oceli v EU představuje jeden z hlavních problémů evropského ocelářství. Pokud EU urychleně nezareaguje prostřednictvím účinné revize ochranných opatření v oblasti oceli, a to i ve světle zaváděných cel na ocel do USA, bude to znamenat další ohrožení konkurenceschopnosti našich výrobců. To může vést až k zániku celého odvětví v EU tak, jak ho známe nyní,“ dodal Heide.
Světová produkce surové oceli v loňském roce dosáhla 1 839 milionu tun, což představuje meziroční pokles o 0,9 %. Lídrem ve výrobě oceli zůstává Čína, která vyrobila kolem 54 % světové produkce. Z předních výrobců se dařilo zejména dvojce na trhu, Indii, jejíž produkce vzrostla o 6,3 %. Dařilo se též výrobě v Turecku (+9,4 %) či Brazílii (+5,3 %). Naopak největší propad zaznamenalo Rusko (-7 %), konstatuje Ocelářská unie.
