Ačkoli tento virus pravděpodobně nezpůsobí celosvětovou pandemii, jako tomu bylo u covidu-19, mohl by představovat značné riziko v případě lokálního výskytu – podobně jako dříve virus MERS-CoV.
Vědci z pevninské Číny objevili nový kmen koronaviru, označovaný jako HKU5-COV-2, u netopýrů. Tento virus využívá k proniknutí do lidských buněk stejný povrchový protein jako SARS-CoV-2, virus způsobující onemocnění covid-19.
Studie zveřejněná v únoru v časopise Cell uvádí, že přestože objev vyvolává obavy z potenciálu viru HKU5-COV-2 infikovat lidi, lidské buňky nedokáže infikovat tak snadno jako SARS-CoV-2.
Na výzkumu se podíleli vědci z Wuchanského institutu virologie, laboratoře v Guangzhou, Wuchanské univerzity a dalších institucí na pevninské Číně. Jednou z autorek je Shi Zhengli, bývalá ředitelka Centra pro výzkum nově se objevujících infekčních nemocí při Wu-chanském institutu virologie. Začátkem roku 2020 Shi publikovala studii, v níž identifikovala původce onemocnění covid-19. Wu-chanský institut virologie – a zejména samotná Shi – se tehdy dostali do celosvětového hledáčku kvůli podezřením, že pandemii mohl spustit únik viru z této laboratoře.
Pronikání do buněk podobné jako u covidu-19
Americký odborník na virologii Lin Xiaoxu, bývalý ředitel virologické laboratoře při americkém armádním výzkumném institutu, uvedl v pořadu „Health 1+1“, že nový virus patří do stejného podrodu koronavirů Merbecovirus jako virus způsobující blízkovýchodní respirační syndrom (MERS-CoV). Způsob, jakým proniká do buněk, je však zcela odlišný.
To, co Lina znepokojuje, je skutečnost, že nový virus – stejně jako virus způsobující onemocnění covid-19 (SARS-CoV-2) – využívá k pronikání do buněk především receptor ACE2. Tyto receptory se hojně vyskytují na povrchu buněk mnoha orgánů, například v dýchacích cestách nebo ve střevech, což je jedním z důvodů, proč se virus způsobující covid-19 tak rychle šířil a způsobil pandemii.
Kromě toho má spike protein viru štěpné místo pro enzym furin, které podporuje splynutí buněk a zvyšuje nakažlivost viru. Tato vlastnost byla zjištěna i u viru SARS-CoV-2 a umožňuje viru snazší vstup do hostitelských buněk a rychlou replikaci.
Původ nového viru je neznámý
Vzorky nového viru, popsaného ve studii, pocházejí od netopýrů z různých oblastí Číny, přesný původ však zůstává nezveřejněn. Lin uvedl: „Obecně platí, že pokud objevíte nový virus, musíte jasně uvést, odkud byl získán. Například pokud pochází od netopýra a ten byl nalezen ve Fu-ťienu, může být ohrožena tamní populace – nebo pokud se vyskytl v jeskyni v provincii Jün-nan, pak by mělo být varováno místní obyvatelstvo. Anebo – šlo o uměle vytvořený virus vzniklý rekombinací v laboratoři? To je třeba objasnit.“
Podle Lina se v genetické sekvenci nového viru a viru MERS-CoV objevuje tzv. „skoková varianta“. Doufá, že se mu podaří stáhnout kompletní genetickou sekvenci, aby mohl provést porovnání a zjistit, zda virus nebyl uměle upraven nebo zrekombinován.
Dřívější výzkumy týmu Shi Zhengliové z Wu-chanského institutu virologie zahrnovaly rekombinaci stávajících virů za účelem zvýšení jejich infekčnosti, což vyvolalo velkou kontroverzi. Například v roce 2015 zveřejnil její tým studii v časopise Nature Medicine, v níž popsal rekombinaci netopýřího koronaviru do podoby viru schopného infikovat lidské buňky a efektivně se replikovat.
Obavy z lokálních ohnisek
K tvrzení výzkumného týmu, že nový virus není tak schopný infikovat člověka jako virus způsobující onemocnění covid-19, Lin podotkl, že úroveň ohrožení je relativní. Přestože tento virus pravděpodobně nezpůsobí celosvětovou pandemii jako covid-19, mohl by představovat značné riziko v případě, že by došlo k lokálnímu výskytu – podobně jako tomu bylo dříve u viru MERS-CoV.
Nejnovější pokroky ve výzkumu koronavirů
Lin uvedl, že od října bylo publikováno mnoho článků věnujících se netopýřím koronavirům. Tyto studie pocházejí od různých výzkumných týmů – včetně týmu Shi Zhengliové z Wuchanského institutu virologie, týmu Yan Huana z Wuchanské univerzity a výzkumníků ze Seattlu a dalších míst ve Spojených státech.
Jeden z článků zveřejněných v časopise Cell se také zmiňuje o dvou nově objevených netopýřích koronavirech v Rusku a Nizozemsku, které využívají receptory ACE2 k pronikání do buněk. U těchto vzorků však nebylo jasně uvedeno, kdo je poskytl.
Další článek, na kterém spolupracoval tým Yan Huana z Wuchanské univerzity s týmem Shi Zhengliové a dalšími vědci, byl v říjnu publikován v časopise Nature. Představil koncept tzv. „přizpůsobených receptorů pro koronaviry“. Studie se zabývala možností navrhnout receptory odpovídající specifickým proteinům na povrchu viru, čímž by bylo možné umožnit viru infikovat buňky, do nichž by se za normálních okolností nedostal.
Lin vysvětlil, že „přizpůsobené receptory“ mohou být přínosné pro výzkum virů – například urychlit vývoj protilátek nebo vakcín. Rizika jsou však stejně zřejmá: technologie by mohla být zneužita ke zvýšení nakažlivosti nebezpečných virů. Například virus, který původně nebyl schopen infikovat mozkové buňky, by mohl být v laboratorních podmínkách upraven tak, že by do mozkové buněčné linie byl přidán přizpůsobený receptor. Virus by tak mohl vstoupit do těchto buněk a začít se v nich replikovat. Po několika generacích by tento proces mohl vést ke vzniku varianty viru přizpůsobené k napadání mozkových buněk.
Výzkum se ziskem funkce zvyšuje rizika
Lin vyjádřil obavy, že technologie „přizpůsobených receptorů“ by mohla být zneužita v rámci výzkumu se ziskem funkce (gain-of-function), což by mohlo vést ke vzniku virů schopných mezidruhového přenosu nebo lepšího vyhýbání se imunitnímu systému.
„Věčně se najde někdo, kdo se rád zabývá výzkumem zisku funkce u nebezpečných virů. A jak máme vědět, kdy a kde takto ‚vylepšený‘ virus unikne do světa? Existuje příliš mnoho faktorů, které nelze uhlídat,“ uvedl Lin.
Podle něj čelí lidstvo hrozbám jak ze strany přírody, tak vlastním chybám. Například záplavy jsou přírodní katastrofou, ale pokud vzniknou kvůli pochybnému lidskému zásahu – například kvůli špatně postavené přehradě – mohou mít následky mnohem závažnější. I proto má Lin obavy z aktuální situace a domnívá se, že další rozsáhlá epidemie nemusí být pro lidstvo příliš vzdálená.
–ete–
