Komentář
Ukrajina tvrdí, že ve válce bojuje na straně Ruska více než 150 čínských občanů, což bylo potvrzeno zadržením dvou čínských bojovníků ukrajinskými silami.
Není zcela jasné, zda tito čínští bojovníci, kteří trénují s Ruskem, nosí ruské uniformy a používají ruské zbraně, působí jako jednotliví žoldáci, nebo zda jsou nějakým způsobem řízeni Pekingem.
Jedna z teorií tvrdí, že Rusko nabídlo čínským jednotlivcům občanství výměnou za to, že se připojí k ruské armádě, což je běžná praxe, která sahá až do římské říše. Nicméně pravidelná vojska a špioni se často maskují jako žoldáci; příkladem mohou být ruští „zelení mužíčci“ během invaze na Krym v roce 2014. Tito takzvaní žoldáci a soukromá ochranka byli ve skutečnosti pod kontrolou Moskvy. Absence oficiálních vojenských znaků na jejich uniformách dala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi možnost věrohodně popřít jakoukoli odpovědnost v případě neúspěchu invaze.
Počet čínských žoldáků bojujících za Rusko je tak malý, že to bude spíše prospěšné Číně než Rusku, protože Čína bude pravděpodobně schopna v budoucnu získat cenné zpravodajské informace z bojiště. Rusko to téměř jistě ví, a pokud je tomu tak, zapojení čínských žoldáků do ruských formací může být ústupkem Moskvy vůči Pekingu výměnou za nějaké jiné výhody. Moskva může vítat čínské bojovníky výměnou za to, že Komunistická strana Číny (KS Číny) přijme více ruských exportů nebo umožní Rusku přístup k dalším tvrdým měnám, bankovním službám, vojenskému materiálu a přenosům technologií.
Čínští „žoldáci“, kteří se vrátí do Číny, budou ohledně svých zkušeností velmi pravděpodobně vyslechnuti Lidovou osvobozeneckou armádou (LOA), která touží po čerstvých zkušenostech z moderní pozemní války. Ti čínští bojovníci, kteří po ukončení služby v ruské armádě zůstanou v Rusku, budou zřejmě zase kontaktováni čínskou rozvědkou, která bude chtít získat co nejvíce informací o jejich zkušenostech z boje, i když se stanou ruskými občany.
Čínská armáda zoufale potřebuje vědomosti, které tito čínští bojovníci nabyli, protože vojenská doktrína LOA je závislá na zastaralých pozemních válkách a mnohem omezenějších sporech o hranice. Hlavní pozemní války Číny zahrnují korejskou válku v letech 1950 až 1953 a invazi do Vietnamu v roce 1979. Spory o hranice s Ruskem a Indií v 60. letech a nedávné spory s Indií přinesly mnohem méně cenných zkušeností.
Takže jakákoli zkušenost, kterou čínští žoldáci, vojáci nebo špioni na Ukrajině získají, bude neocenitelná pro formování budoucí vojenské doktríny Číny. To platí zejména při plánování invaze na Tchaj-wan. Námořnictvo LOA se musí vypořádat s ozbrojenými drony a sledováním bezpilotními letadly, jakmile lodě a transporty vojáků opustí pevninskou Čínu. Takovéto drony jsou na dnešních ukrajinských bojištích všudypřítomné.
Čínští bojovníci na Ukrajině si pravděpodobně osvojí bojové zkušenosti s moderními dělostřeleckými systémy a malými zbraněmi. Jakýkoli sofistikovanější čínský špión nebo vojenský atašé v oblasti, který používá elektronická zařízení, by mohl získat další informace o hypersonických raketách a jejich dodávacích systémech, včetně ruských stíhaček MiG-31.
Čínští vojenští experti vyslaní do válečné oblasti pravděpodobně získají informace o zbraňových systémech USA používaných ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem, včetně stíhacích letounů F-16, tanků M1A2 Abrams, raket Stinger, raket Patriot, dělostřeleckého raketového systému M142 High Mobility, národního raketového systému středního dosahu National Advanced Surface-to-Air a pokročilých raket země-vzduch AMRAAM-Extended Range. Všechny tyto americké systémy rovněž jsou nebo budou rozmístěny na Tchaj-wanu. Čínskou armádu bude velmi zajímat, jak tyto systémy fungují na Ukrajině.
Evropská hlavní města poněkud ignorovala hrozbu KS Číny ohledně invaze na Tchaj-wan, především kvůli americkému vedení v Asii a vzdálenosti Tchaj-wanu od Evropy. Ale Evropané nemohou tak snadno ignorovat více než 150 čínských bojovníků na prahu Evropy. Viditelně přispívají k již tak nepříjemné čínské diplomatické a materiální podpoře Ruska a severokorejských vojáků – kterých je 100 000 – bojujících na straně Ruska. Severní Korea má k Číně blízko nejen geograficky.
Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky Evropské unie, na tiskové konferenci 8. dubna uvedla: „Čína je klíčovým podporovatelem ruské války. Bez čínské podpory by Rusko nebylo schopno vést tuto válku v takovém rozsahu, v jakém ji vede. Vidíme, že 80 procent zboží dvojího užití se do Ruska ve skutečnosti dostává přes Čínu.“
Jakmile se toto stanovisko v Evropě rozšíří, více evropských politiků bude chtít následovat vedení Spojených států. Nejprve tím, že nebudou jen snižovat rizika svých ekonomických vztahů s Čínou, ale zcela se oddělí. Za druhé tím, že vypracují strategie na zamezení plánů Pekingu ohledně invaze na Tchaj-wan a zajištění více území od Indie, Japonska, Filipín a dalších zemí v oblasti Jihočínského moře. Z těchto důvodů Evropané přitvrzují ve svém názoru na KS Číny. Už bylo na čase.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
