Ve středu se objevily v médiích informace o tom, že čínský režim vyvíjel nátlak na poslance z afrických zemí Malawi a Gambie, aby vystoupili z Meziparlamentní aliance pro Čínu (IPAC), která je trnem v oku komunistického režimu a která sdružuje zákonodárce z řady různých zemí na čtyřech kontinentech. V reakci na nátlak ze strany Číny se k alianci připojily dvě nové země a 27 nových členů.
„Panama a Fidži se staly 40. a 41. parlamentem, které se připojily k síti, jež nyní čítá přibližně 290 zákonodárců,“ píše vedení aliance IPAC, která sdružuje zákonodárce s kritickým pohledem na současnou komunistickou Čínu a její aktivity podkopávající demokratické státy.
Oznámení o přílivu nových členů se objevilo vzápětí po zprávě, která odhalila, že spolupředsedové IPAC v afrických zemích Malawi a Gambii byli vystaveni intenzivnímu nátlaku a přinuceni ze skupiny odejít.
Agentura AP přinesla informace o tom, že čínští velvyslanci v obou zemích usilovali o naléhavé setkání s vysokými vládními představiteli, aby projednali členství zmiňovaných poslanců v alianci IPAC.
Někteří zákonodárci následně své členství v IPAC ukončili, přičemž někteří z nich popřeli, že by byli k tomuto kroku donuceni. Podle aliance v rezignačních dopisech „zdůraznili, že podporují zásadu ‚jedné Číny‘, přičemž použili jazyk navržený Čínskou lidovou republikou“.
Čínské ministerstvo zahraničí v reakci obvinilo IPAC z „očerňování Číny“ a prohlásilo, že „Čína se nikdy nezapojila do nátlakové diplomacie“.
Do skupiny nově vstoupili dva poslanci z Fidži a dva z Panamy. Dále alianci posílilo dalších 23 nových zákonodárců ze zemí, které se již k členství přihlásily.
Nový rumunský spolupředseda aliance, poslanec Cristian Ghinea, po vstoupení prohlásil, že aliance „poskytuje demokratickým zákonodárcům jednotnou platformu pro boj proti agresi ze strany Čínské lidové republiky“.
„Pokračující rozšiřování IPAC vysílá silný signál, že se rozhodně postavíme proti vměšování, diplomacii dluhových pastí a porušování lidských práv,“ dodal Ghinea.
Reakce čínských ambasád v Gambii a Malawi
Oficiální reakce Pekingu ať už z úst mluvčího čínského ministerstva zahraničí, nebo prostřednictvím čínských ambasád v Gambii a Malawi, byly sjednocené. IPAC je podle nich zaujaté uskupení namířené proti Číně a členství v něm není v souladu se zájmy Gambie a Malawi.
Velvyslanectví ČLR v Gambii uspořádalo 10. dubna tiskový briefing pro místní média, kde její zástupce odmítl závěry zprávy AP a zdůraznil, že Čína respektuje svrchovanost Gambie a nevměšuje se do jejích vnitřních záležitostí.
„Rozhodli se sami za sebe, že z IPAC vystoupí, když si uvědomili, že je to v rozporu s bilaterálními (vztahy) vlády s Čínou,“ řekl Ismaila Ceesay, ministr informací Gambie.
Velvyslanectví ČLR v Malawi reagovalo velmi obdobně a oficiální komuniké ambasády (publikované na jejím webu) znovu opakovalo postoj Pekingu, že Čína nepraktikuje „donucovací diplomacii“.
Poslanec Ephraim Abel Kayembe po návratu ze summitu IPAC na Tchaj-wanu v roce 2024 oznámil vystoupení z aliance s tím, že aliance „sleduje geopolitické cíle namířené proti Číně“. Když jej AP oslovila, popřel, že by jej k odchodu donutila malawská či čínská vláda.
Čínská vláda se na zákonodárce kvůli alianci zaměřila již dříve. Na některé členy Peking uvalil sankce a loni čínští diplomaté tlačili na zákonodárce z nejméně šesti zemí, aby se nezúčastnili summitu skupiny na Tchaj-wanu. Keňští zákonodárci svou účast zrušili, ale v alianci zůstali.
Podle ministerstva spravedlnosti USA se členové aliance v roce 2021 stali terčem útoku čínských státem sponzorovaných hackerů.
Hongkongské úřady v loni pod vlivem Komunistické strany Číny obvinily některé členy IPAC v procesu s Jimmym Laiem, zakladatelem nezávislého hongkongského deníku Apple Daily.
