Mezi-parlamentní aliance pro Čínu (IPAC), která sdružuje zákonodárce z 25 zemí světa, vyhlásila zahájení takzvané „Operace MIST“, kterou chtějí přimět vlády světa, aby posoudily a změřily domácí ekonomické dopady otřesů v Tchajwanském průlivu.
Cílem kampaně, která vznikla na základě pražského summitu IPAC v září 2023, je podle aliance vyvrátit tvrzení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že „Evropa by se neměla zaplétat do konfliktů, které nejsou naše“.
Členové aliance doslova prohlašují, že „přinutí vlády, aby odhalily pravdu: že stabilita v Tchajwanském průlivu je v domácím zájmu téměř všech zemí světa“.
Odvolávají se přitom na analýzy skupiny Rhodium a agentury Bloomberg.
Zpráva skupiny Rhodium tvrdí, že finanční ztráty budou velké, pokud dojde k blokádě Tchaj-wanského průlivu, ať už z jakýchkoliv příčin – v důsledku vypuknutí ozbrojeného konfliktu, nebo úmyslné blokády například čínskými námořními silami.
„Žádná země nebude imunní vůči těmto hospodářským dopadům, které budou pravděpodobně nejméně pětkrát horší než hospodářské škody způsobené Ukrajinou.“
— Mezinárodní parlamentní aliance pro Čínu (IPAC)
„Náklady na blokádu nemohou být nižší než 2,5 bilionu USD, a to pouze na základě údajů o přepravě,“ uvádí IPAC.
Agentura Bloomberg zveřejnila širší analýzu, v níž podle IPAC „zohlednila některé pravděpodobné, nepředvídatelné okolnosti a dospěla k závěru, že blokáda by mohla stát 10 bilionů USD.“
Závěry těchto zpráv jsou podle aliance v souladu a žádná země podle ní nebude imunní vůči těmto hospodářským dopadům, které budou pravděpodobně nejméně pětkrát horší než hospodářské škody způsobené Ukrajinou.
„Obyčejní lidé budou muset nést následky, pokud se vládám nepodaří deeskalovat a odvrátit konflikt napříč průlivem. Je na zvolených zástupcích na celém světě, aby zajistili, že k tomu nedojde,“ uvádějí zástupci IPAC.
Tchaj-wan reaguje na výhrůžky čínské armády
Nejvyšší vojenský představitel Komunistické strany Číny, místopředseda Ústřední vojenské komise Zhang Youxia, na 10. pekingském fóru Xiangshan 30. října 2023 prohlásil, že Tchaj-wan je „jádrem základních zájmů Číny“ a „princip jedné Číny je obecným názorem mezinárodního společenství“. „Bez ohledu na to, kdo chce Tchaj-wan v jakékoli formě oddělit od Číny, vojenská strana KS Číny s tím nikdy nebude souhlasit a nikdy neprojeví žádné slitování“. Více…
IPAC dnes tvoří téměř 300 zákonodárců z 30 zákonodárných sborů (25 zemí), kteří se snaží nově definovat meziparlamentní spolupráci v otázkách vztahů s Čínou a jejím vládnoucím režimem, které jsou podle aliance „rozhodující pro celou generaci“.
Kampaň byla zahájena 7. března 2024 videem, v němž vystupuje 17 politiků ze 14 zemí a zveřejněním zpráv o několika parlamentních iniciativách spojených s kampaní, přičemž další mají podle aliance následovat.
Na stránkách aliance dále podrobně vyjmenovávají iniciativy, který již její členové podnikají.
Jan Paternotte, poslanec z Nizozemska, pořádá koncem března parlamentní šetření.
Senátor Malcom Byrne předložil v irském Seanadu návrh, v němž vyzývá vládu, aby „…provedla ekonomickou analýzu vlastnictví aktiv v Irsku společnostmi napojenými na čínskou vládu a potenciálního dopadu různých předvídatelných scénářů v Tchajwanském průlivu na irskou ekonomiku“.
Důsledky případné anexe Tchaj-wanu Čínou
„Tchaj-wan má vysoce strategickou polohu v asijsko-pacifické oblasti, přičemž Tchajwanskou úžinou prochází stěžejní námořní trasy představující více než čtvrtinu globálního obchodu,“ říká analytik projektu Sinopsis David Gardáš.
Komunistická strana Číny dlouhodobě buduje na malých korálových útesech postupně se rozšiřující základny, které mají ve výsledku vojenský charakter. Poté v mořské oblasti začnou pravidelně křižovat vojenské lodě a přelétávat vojenské letouny. Tomu je postupné přebírání kontroly.
Koncem března 2017 se ve světových médiích objevily zprávy, že tři čínské umělé ostrovy v řetězu Spratleyho ostrovů jsou téměř dokončeny. Americké Středisko strategických a mezinárodních studií publikovalo výsledky analýzy nejnovějších satelitních snímků ostrovů a definitivně potvrdilo svá dlouhodobá podezření.
Ashley Townshend z univerzity v Sydney shrnuje: „Peking se touží stát dominantní vojenskou mocností v této části světa – schopnou zabránit či vetovat přístup ostatních zemí do těchto vod.”
Tyto závěry jsou v příkrém protikladu k tvrzením Pekingu, že ostrovy staví pro čistě civilní účely, například lepší obranu proplouvajících nákladních lodí, napsal v roce 2017 projekt Sinopsis.
Tchaj-wan navíc spoluvytváří takzvanou první ostrovní linii, tedy řetězec ostrovních států podél čínského pobřeží od Japonska přes Tchaj-wan po Filipíny a Borneo, uvádí analytik.
„Narušení této geostrategické linie ze strany Číny by tak ovlivnilo celou koncepci svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku, která tvoří základ ‚indo-pacifických strategií‘ řady demokratických států, včetně České republiky,“ říká Gardáš.
