Britský premiér Keir Starmer při svém prvním bilaterálním jednání s čínským vůdcem Xi Jinpingem otevřel řadu otázek. Opakovaně zmínil vůli navazovat přerušenou komunikaci mezi vrcholovými představiteli obou vlád. Zmínil také několik témat, o kterých čínská strana nerada hovoří.
Čínští představitelé vykázali novináře z místnosti, když Starmer otevřeně promluvil o telefonátu mezi britským a čínským ministrem zahraničí a vyjádřil znepokojení nad stavem hongkongského vydavatele Jimmyho Laie.
„Jsem velmi potěšen, že se můj ministr zahraničí a ministr zahraničí Wang nedávno setkali, aby prodiskutovali příslušné obavy včetně lidských práv a parlamentních sankcí, Tchaj-wanu, Jihočínského moře a našich společných zájmů v Hongkongu,“ řekl Starmer čínskému vůdci, který seděl u protějšího stolu v rámci jednání, které se uskutečnilo popři jednání G20.
„Jsme znepokojeni zprávami o zhoršení zdravotního stavu Jimmyho Laie zadržovaného ve vězení,“ dodal Starmer a ihned poté se objevil před kamerami a fotoaparáty novinářů čínský úředník, který jim dal pokyn, aby opustili místnost. Situaci zachytila agentura Bloomberg na videozáznamu níže.
Citlivá témata, o kterých se Starmer zmínil
Starmerův proslov se dotkl následujících témat.
Situace lidských práv se v Číně podle zahraničních pozorovatelů a zpráv získávaných z Číny nezlepšuje. Trend je spíše opačný. Neustálé politicky motivované represe čínských obyvatel se týkají velkých skupin věřících (např. tibetských budhistů, praktikujících Falun Gongu, části křesťanů, muslimských Ujgurů), lidskoprávních a prodemokratických aktivistů nebo obránců lidských práv a právníků, kteří je zastupují.
V minulosti Čína uvalila sankce na některé členy britského parlamentu. Někteří britští zákonodárci kritičtí vůči čínskému režimu uváděli, že jejich rodiny se staly terčem sledování a msty ze strany Pekingu. Deník Telegraph v dubnu minulého roku uvedl, že poslanci se nyní obávají, že Peking aktivně sleduje jejich rodiny poté, co veřejně kritizovali Komunistickou stranu Číny. U jednoho politika z řad konzervativců bylo ohroženo místo jeho potomka na univerzitě poté, co čínští sponzoři vyhrožovali stažením finanční podpory. Potomkovi jiného politika zase nepovolili cestovat s čínskou leteckou společností.
Čína uvalila v roce 2021 sankce na pět poslanců Dolní sněmovny a dva členy Sněmovny lordů jako odvetu za to, že tito lidé prosadili v britském parlamentu sankce vůči čínským funkcionářům zapojeným do represí v etnických Ujgurů v provincii Sin-ťiang.
Dalším tématem bylo napětí okolo proklamované čínské anexe ostrovního státu Tchaj-wanu. To eskaluje u v Evropském parlamentu, kde nedávno europoslanců navrhla rezoluci, kterou podpořila velká většina jeho členů. V ní se ohrazují proti „neustálému překrucování rezoluce OSN č. 2758 ze strany Číny“ a odsuzují „pokračující vojenské provokace vůči Tchaj-wanu“, přičemž vojenské narušení stávajícího stavu v Tchajwanské úžině nebude podle europoslanců akceptováno „a bude na něj reagováno rozhodně a tvrdě“.
Jimmy Lai, jehož společnost Next Digital a deník Apple Daily vydávaly v Hongkongu nezávislé zpravodajství, strávil ve vazbě již více než 1 000 dní a v případě, že bude shledán vinným, čelí vyhlídce v podobě doživotního trestu odnětí svobody.
Jeho obvinění stojí na vágně definovaném „Zákonu o národní bezpečnosti“, který může být velmi široce aplikován. Zákon byl zanesen do hongkongské legislativy pod nátlakem Komunistické strany Číny, a od jeho zavedení pomáhá vytvářet atmosféru strachu a podněcovat autocenzuru – pod hrozbou stíhání a uvěznění.
Hongkongská policie mobilizovala v červnu 2021 více než 500 policistů pro razii v sídle místních novin Apple Daily, při níž bylo zatčeno pět vedoucích pracovníků novin podle takzvaného „zákona o státní bezpečnosti“. Byli obviněni ze „spolčení s cizí zemí nebo s vnějšími elementy s cílem ohrozit národní bezpečnost“.
