Z výroční zprávy Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) za rok 2024 je patrné, že se orgány Evropské unie snaží stále větším množstvím nařízení ochránit osobní data a právo na soukromí. To však prudce navyšuje administrativní zátěž úřadů, které mají na ochranu dohlížet a v praxi ji prosazovat. A to dokonce do takové míry, že pokud nedojde ke znatelnému navýšení kapacit úřadů, zůstane posílení práv jen „na papíře“.
Český úřad uvádí, že procesní nároky plynoucí ze samotného GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) postupně zvyšuje i judikatura Soudního dvoru Evropské unie a další administrativní zátěž čeká ÚOOÚ po zavedení nových nařízení: akt o digitálních službách, akt o datech, akt o správě dat, akt o digitálních trzích či akt o umělé inteligenci.
„Evropská komise tyto akty předložila a prosadila s cílem, aby digitální transformace sledovala prospěch všech,“ píše ve výroční zprávě Jiří Kaucký, předseda ÚOOÚ, ale dodává, že „s vymahatelností je nutně spojena dostatečná kapacita orgánů státní správy, jinak právo jako takové, a v tomto případě i základní lidské právo na soukromí a ochranu osobních údajů, pozbude své autority“.
Zkomplikování správního procesu nesměřuje k faktickému posílení práv, ale absurdně spíše ke zhoršení jejich situace
— Jiří Kaucký, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů
Tím poukazuje na skutečnost, že už v současnosti je úřad pod náporem četných podání a pod tlakem judikaturní činnosti správních soudů „nucen věnovat velkou část kapacit v podstatě administrativní činnosti spočívající ve vyřizování dalších a dalších procesních úkonů“.
K tomu má navíc ještě přibýt právě připravovaný legislativní návrh nařízení o procesních pravidlech při prosazování GDPR upravující podrobné postupy dozorových úřadů při řešení přeshraničních případů. To bude představovat další administrativní zátěž.
Zkomplikování správního procesu tak podle Kauckého „nesměřuje k faktickému posílení práv subjektů údajů, ale absurdně spíše ke zhoršení jejich situace, protože bez dostatečných personálních, technických a administrativních kapacit Úřad nebude schopen poskytnout ochranu práv subjektům údajů v reálném čase“.
V případě zavedení všech navrhovaných procesních postupů podle Kauckého hrozí „mnohonásobně vyšší administrativní zátěž“, což bude vyžadovat „významné zvýšení personální kapacity Úřadu“, jinak bude úřad „vzápětí zcela paralyzován množstvím formálních procesních úkonů a nemohl by poskytovat ochranu práv subjektům údajů dostatečně operativně“.
„Zamýšlené posílení práv subjektů osobních údajů by tak zůstalo jen ‚na papíře‘,“ uvádí Kaucký.
„Pro úspěch záměru (ochrany osobních údajů) je klíčové, aby byl fakticky a právně uskutečnitelný a aby uložené povinnosti byly splnitelné a vymahatelné,“ dodává ředitel Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Ve výroční zprávě úřad uvádí, že pro pokrytí narůstající administrativy související s již zaváděnými nařízeními EU bude letos potřebovat 14 nových pracovníků a s tím spojené trvalé navýšení prostředků na platy o objemu 9 174 816 Kč. Jde o zhruba 12procentní navýšení tzv. systematizovaných míst, kterých měl ÚOOÚ koncem loňského roku 116.
„V rámci různých fází přípravy státního rozpočtu na rok 2025, střednědobého výhledu na léta
2026–2027 a systemizace na rok 2025 Úřad opakovaně uplatňoval své potřeby formou požadavků, které však ze strany Ministerstva financí pro rok 2025 nebyly zohledněny,“ dodává Úřad pro ochranu osobních údajů.
