Algoritmy na sociálních sítích mají rostoucí vliv a uzavírají uživatele do informačních bublin, zvyšují společenskou polarizaci a umožňují šíření dezinformací a propagandy. Na dnešní konferenci s názvem Práva a ochrana dětí v kyberprostoru, kterou uspořádala organizace Člověk v tísni, to řekl odborník na fungování sociálních sítí Daniel Dočekal. Bránit se proti algoritmům je podle něho možné jen tím, že je lidé přestanou používat, u některých platforem jde však nastavení změnit jen částečně nebo vůbec.
Platformy jako TikTok navíc podle Dočekala zcela změnily způsob, jakým uživatelé konzumují obsah. Zatímco původní chronologické zobrazení příspěvků bylo pro uživatele přirozenější, algoritmy dnes rozhodují, co kdo uvidí. TikTok jde ještě dál – místo sledování známých účtů zobrazuje především nový obsah podle zájmů uživatele, což vedlo k raketovému růstu jeho popularity, dodal. Zároveň varoval, že právě tyto pokročilé algoritmy mají významný manipulační potenciál, což podle něj může z TikToku dělat zásadní nástroj hybridních válek.
Evropské a americké instituce proto stále intenzivněji reagují na rizika spojená se sociální sítí TikTok. Americký prezident Joe Biden letos v dubnu podepsal zákon, který požaduje, aby čínský vlastník TikToku prodal svůj podíl, jinak bude platforma po devíti měsících od podpisu zákona ve Spojených státech zakázána. Evropská komise i Evropský parlament již dříve zakázaly TikTok na pracovních zařízeních. Varování před jeho používáním vydal v březnu 2023 také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pro zařízení přistupující k systémům kritické infrastruktury.
„Rizika spojená s TikTokem nejsou ale pouze otázkou kybernetické bezpečnosti,“ upozornil ředitel vzdělávacího programu Člověka v tísni Jeden svět na školách Karel Strachota. Odkazoval na průzkum provedený ve Spojených státech, který ukázal, že intenzivní uživatelé TikToku vykazují až o 50 procent vyšší míru pozitivních postojů vůči Číně.
Znepokojivé jsou podle Strachoty i psychologické dopady sociálních sítí, zejména na děti a mládež. Podle něho například John Gallacher z Oxfordské univerzity ve svém výzkumu poukázal na přímou souvislost mezi časem stráveným na sociálních sítích a rostoucí mírou úzkosti a deprese. Nejpostiženější jsou dospívající dívky – v posledních letech vzrostl počet těch, které se léčí s psychickými problémy.
Odborníci proto doporučují přísnější regulace ze strany států, osvětu pro rodiče i veřejnost a také důraz na mediální vzdělávání ve školách. „Mediální vzdělávání na školách by mělo být standardem, nejen výjimečnou iniciativou,“ dodal Strachota.
Česko přijalo v roce 2019 zákon o ochraně osobních údajů, který chrání data dětí tím, že stanovuje, že děti mladší 15 let potřebují k využívání online služeb, jako jsou sociální sítě, souhlas rodičů. Zabraňuje také tomu, aby byly osobní údaje dětí zneužívány například pro cílenou reklamu nebo marketing.
