Oči podle lékařů stárnou přibližně od 30 let věku, příznaků si lidé obvykle všimnou asi o 10 let později. Proces zhoršování vidění na blízko a další potíže lze podle odborníků zpomalit. V tiskové zprávě to dnes uvedla síť očních klinik Gemini. Vyšší riziko rozvoje očních onemocnění mají podle lékařů lidé nad 50 let, kuřáci, pracující u počítače a vliv má také nezdravá strava.
„Člověk si začne všímat, že vidění na blízko není tak ostré jako dřív a že čtení drobného textu si žádá pomoc v podobě brýlí. Dále se zhoršuje adaptace na světlo a tmu, vidění za šera, snižuje se kontrastní citlivost, snižuje se tvorba slz a zvyšuje se riziko vzniku suchého oka,“ uvedl přednosta sítě Pavel Stodůlka.
Ve vyšším věku se pak začínají podle lékařů objevovat vážnější onemocnění zraku. Zakalením oční čočky, tedy šedým zákalem, trpí v Česku až půl milionu lidí. „U pacientů starších 60 let toto onemocnění postihuje každého druhého. Ve věku 75 až 85 let má šedý zákal 90 procent lidí,“ dodal Stodůlka. Léčí se podle něj pouze operativně, vyjmutím zakalené čočky a její výměnou za umělou.
„S přibývajícím věkem může dojít k poškození zrakového nervu vlivem vyššího nitroočního tlaku a vzniku zeleného zákalu neboli glaukomu. Ten je celosvětově druhou nejčastější příčinou slepoty,“ vysvětlil. Lidé nad 40 let by podle něj měli absolvovat prohlídky u očního lékaře pravidelně, aby se předešlo jeho pozdnímu odhalení, kdy je už poškození oka nevratné.
U starších lidí může nastat také poškození nejostřejšího místa vidění na sítnici, kterému lékaři říkají věkem podmíněná makulární degenerace. „Zpočátku se může deformovat obraz, následně se zhoršuje ostrost vidění a začínají problémy s rozpoznáváním předmětů a detailů,“ uvedl.
Světlání očí je součástí přirozeného stárnutí. „Ztráta pigmentu má významný vliv na propustnost světla do nitra oka, což zvyšuje citlivost oka na světlo, snižuje kontrastní citlivost, zhoršuje schopnost adaptace na přechod ze světla do tmy,“ uvedl lékař pražské kliniky Gemini Otakar Dušek. Pokud se barva oka změní výrazně nebo rychle, je třeba návštěva očního lékaře.
Jak zpomalit zhoršování zraku
Očím podle odborníků prospívá, když člověk tráví čas na čerstvém vzduchu. „Při pobytu venku se oči většinu času soustředí na vzdálenější objekty, což ulevuje očním svalům, které jsou jinak přetěžovány při dlouhém čtení, práci na počítači nebo používání mobilních zařízení,“ vysvětlil Dušek.
Při sledování monitoru soustředěný člověk mrká asi pětkrát méně než obvykle. „Tím povrch oka trpí, protože nedochází k potřebnému zvlhčení slzami, což může způsobit syndrom suchého oka. Dále se přetěžují zaostřující svaly oka, což vede k rozmazanému vidění až bolestem hlavy,“ řekl Stodůlka.
Pomoci mohou speciální cvičení, takzvaná oční jóga. „Oku prospívají krouživé pohyby, pohledy různými směry, nahoru, dolů a do různých stran. Důležité je i používání ochranných pomůcek, jako jsou sluneční brýle při pobytu na slunci. Při pocitu suchého oka také prospívá hydratace umělými slzami,“ doplnil.
Pomoci mohou i některé potraviny. Loňská studie z Lékařské fakulty Stanfordovy univerzity zjistila, že doplněk stravy s kurkuminem, látkou obsaženou v kurkumě, výrazně snižuje riziko makulární degenerace související s věkem, což je hlavní příčina ztráty zraku.
Důležitou složkou makuly v sítnici je lutein. Má antioxidační vlastnosti a chrání proti modrému světlu, čímž pomáhá předcházet makulární degeneraci, šedému zákalu a nemocem sítnicových pigmentů. To je zvláště prospěšné pro ty, kteří tráví dlouhé hodiny zíráním na obrazovku počítače a telefonu.
Podle doktora čínské medicíny Naiwena Hua jsou na lutein bohaté zelené a žluté ovoce a zelenina, jako je špenát, dýně, mrkev, hořčicové listy, listy sladkých brambor, brokolice, pomeranče, ale i rajčata či zelí. Obzvlášť bohatý obsah luteinu má syrový špenát. Každých 100 gramů obsahuje 7,45 miligramu luteinu, což pokrývá více než 70 procent denního doporučeného příjmu luteinu, napsal pro Epoch Times.
