Ekzém: příznaky, příčiny, léčba a přírodní přístupy

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Lékařská recenze: Jimmy Almond, M.D.

Ekzém, známý také jako atopická dermatitida, označuje skupinu zánětlivých kožních onemocnění, která způsobují otoky, suchost, svědění a vyrážky. Nejčastěji postihuje obličej, lokty, kolena, ruce a chodidla.

Pojem ekzém pochází z řeckého slova znamenajícího „vřít“ a odkazuje na zarudlou, suchou a svědivou pokožku.

Ekzém postihuje přibližně 10 procent obyvatel Spojených států, odobný výskyt uvádějí odhady i pro Českou republiku, přičemž u kojenců se výskyt může pohybovat až kolem 16 procent.

Jaké jsou příznaky ekzému?

Ačkoliv není nakažlivý, ekzém se u jednotlivých lidí projevuje různě a může se objevit na různých částech těla. Mezi běžné příznaky patří suchá, svědivá, šupinatá nebo hrubá místa na kůži, která mohou způsobovat intenzivní svědění a škrábání – někdy až do krve.
Často dochází k zánětu nebo otokům a v některých případech k mokvání nebo tvorbě krust na postižených místech.

Změna zabarvení pokožky je rovněž častá – liší se podle odstínu pleti a může se projevovat jako růžová, červená, fialová, hnědá nebo šedá.

Příznaky specifické pro atopickou dermatitidu – nejběžnější formu ekzému – zahrnují ztluštělou kůži se světlými nebo tmavými skvrnami. Tento stav se nazývá lichenifikace a vzniká v důsledku opakovaného škrábání nebo tření, které způsobuje, že pokožka získá kožovitý vzhled.

Rozložení vyrážky u atopické dermatitidy se liší podle věku:

• U kojenců se často vyskytuje rozsáhlá, suchá, červená a šupinatá vyrážka, zejména na obličeji a tvářích.

• U starších dětí se vyrážka obvykle objevuje na zápěstích, loktech, kotnících a kolenou.

• U školních dětí a dospělých bývá ekzém nejčastěji přítomen v záhybech loktů a kolen.

Mezi další příznaky mohou patřit puchýře a vředy, které se mohou infikovat bakteriemi nebo viry.

Co způsobuje ekzém?

Přestože přesná příčina ekzému není dosud zcela objasněna, předpokládá se, že atopický ekzém vzniká v důsledku kombinace několika faktorů, mezi něž patří:

Genetika

Rodinný výskyt ekzému, astmatu nebo alergií zvyšuje riziko onemocnění. Určité geny, například gen pro filaggrin, hrají klíčovou roli v udržování kožní bariéry. Mutace těchto genů mohou způsobit větší citlivost pokožky na dráždivé látky. Na vzniku ekzému se mohou podílet i další geny spojené s funkcí kožní bariéry, produkcí lipidů a imunitní odpovědí.

Vlivy prostředí

Lidé s atopickým ekzémem mají oslabenou kožní bariéru, což jejich pokožku činí náchylnější k vysychání a podráždění.

Mezi běžné spouštěče, které mohou vyvolat vzplanutí ekzému a zhoršit příznaky, patří:

• mýdla
• čisticí prostředky
• roztoči
• zvířecí srst
• některé potraviny, například vejce, mléko a arašídy
• stres
• změny počasí
• hormonální změny, například během těhotenství
• kožní infekce, například stafylokokové
• pot
• dráždivé oblečení

Nadměrná aktivace imunitního systému

Atopický ekzém souvisí také s nadměrně aktivním imunitním systémem, kdy tělo reaguje přehnaně na podněty z okolního prostředí. To vede k zánětu a následně ke svědivým a bolestivým kožním příznakům. Atopický ekzém však není autoimunitním onemocněním.

Mezi další rizikové faktory atopického ekzému patří:

• Věk: Atopická dermatitida se může objevit v jakémkoliv věku, nejčastěji však začíná v dětství – obvykle během prvních šesti měsíců života. Přibližně 65 procent případů se rozvine do jednoho roku věku a asi 90 procent do pěti let.
• Alergie: Lidé s ekzémem často trpí také astmatem a alergiemi, například alergickou rýmou (sennou rýmou). Tyto stavy se označují jako atopické a vyskytují se u osob se zvýšenou citlivostí na alergeny z okolního prostředí.
• Rasa: Děti afroamerického původu (ne hispánského) jsou k atopické dermatitidě náchylnější než děti jiných etnik.
• Obezita: Nadbytečná tuková tkáň uvolňuje prozánětlivé cytokiny, které mohou narušovat imunitní rovnováhu v kůži a zvyšovat náchylnost k přehnané imunitní odpovědi typické pro ekzém.
• Nedostatek vitamínů nebo živin: Nedostatky některých živin, například zinku, který má protizánětlivé účinky, mohou přispívat ke vzniku ekzému tím, že podporují tvorbu prozánětlivých látek.
• Život ve městě: Znečištění ovzduší může ovlivnit jak místní, tak celkovou imunitní odpověď, a tím posilovat sklon imunitního systému k reakcím spojeným s ekzémem. Výzkumy prokázaly souvislost mezi vyšší koncentrací pevných částic v ovzduší a zvýšeným rizikem i závažností ekzému.
• Podnebí s nízkou vlhkostí: Nízká vlhkost vzduchu zvyšuje riziko a závažnost ekzému tím, že vysušuje pokožku, narušuje její ochrannou bariéru a zvyšuje náchylnost k podráždění a alergenům.

Jaké typy ekzému rozlišujeme?

Atopická dermatitida, známá také jako atopický ekzém, je nejčastějším typem ekzému. Jedná se o nejrozšířenější chronické zánětlivé kožní onemocnění, které lidé zpravidla označují jednoduše jako ekzém. Atopická dermatitida se dělí na tři podtypy podle věku, kdy se onemocnění poprvé projeví:

Atopická dermatitida s časným nástupem (od narození do dvou let)

Tato forma je nejběžnější a postihuje přibližně 10 až 30 procent dětí a dvě až 10 procent dospělých v rozvinutých zemích. Její výskyt se v posledních desetiletích zvýšil dvojnásobně až trojnásobně. U zhruba 60 procent dětí příznaky do 12 let vymizí, u některých však přetrvávají po celý život.

Atopická dermatitida s pozdním nástupem

Příznaky se objevují až po pubertě.

Atopická dermatitida ve stáří

Tento vzácný podtyp se poprvé projevuje až po 60. roce života.

Atopická dermatitida se může s věkem zhoršovat. I když příznaky ustoupí, pokožka zůstává citlivá a náchylná k podráždění. Lidé, kteří trpěli ekzémem v dětství, mohou mít potíže s povoláními vyžadujícími časté mytí rukou, jako je zdravotnictví – kůže pak může být rozpraskaná, citlivá, někdy až do krve.

Kromě atopické dermatitidy existuje nejméně šest dalších typů ekzému, z nichž každý má jiné příčiny, příznaky a možnosti léčby:

Kontaktní dermatitida

Vzniká při přímém kontaktu pokožky s dráždivými látkami nebo alergeny. Rozlišujeme dva hlavní typy:

• Alergická kontaktní dermatitida – zprostředkovaná imunitním systémem, reakce nastupuje se zpožděním.
• Iritativní kontaktní dermatitida – neimunitní reakce, objevuje se okamžitě.

Mezi běžné spouštěče patří kovy, parfemace, léčiva a chemikálie na pracovišti. Příznaky mohou sahat od mírného zarudnutí po těžké puchýřování. Léčba zahrnuje vyhýbání se spouštěčům, pravidelné zvlhčování pokožky a kortikosteroidní masti.

Dyshidrotický ekzém

Také známý jako pomfylox. Jde o chronické onemocnění, které způsobuje bolestivé puchýřky, především na dlaních, ploskách a po stranách prstů. Puchýře přetrvávají obvykle tru až čtyři týdny a hojí se šupinatěním. Spouštěčem bývá kontakt s niklem, stres, vlhkost a sezónní alergie. Léčba může zahrnovat kortikosteroidy, antimykotika a studené obklady.

Neurodermatitida

Také označovaná jako lichen simplex chronicus. Postihuje asi 12 procent populace a projevuje se ztluštělou, kožovitou pokožkou s intenzivním svěděním, které se zhoršuje v klidových fázích. Neurodermatitida je udržována cyklem „svědění–škrábání“ a jen zřídka odezní bez léčby. Léčba zahrnuje kortikosteroidy, nesteroidní přípravky a strategie vedoucí k omezení škrábání.

Numulární ekzém

Vytváří nápadné, svědivé skvrny kulatého tvaru – typicky na rukou, pažích a nohách. Místa mohou mokvat, tvořit krusty a připomínat plísňové onemocnění. Přesná příčina není známa, roli však hraje zimní suchost, poranění pokožky a stres. Většina případů se zlepší do tří až čtyř týdnů při použití emoliencií, lokálních přípravků a tzv. mokrého zábalu.

Seboroická dermatitida

Postihuje mastné oblasti, jako je pokožka hlavy (u dospělých známá jako lupy, u kojenců jako mléčná krusta), dále obličej a hrudník. Příznaky zahrnují zarudlou, mastnou pokožku s bílými nebo nažloutlými šupinami. Stav se často zhoršuje v zimě a bývá vyvolán zánětlivou reakcí na kvasinku Malassezia, která běžně žije na pokožce. Seboroická dermatitida postihuje tři až pět procent populace a léčí se antimykotiky, medikovanými šampony a hydratačními prostředky.

Stázová dermatitida

Také označovaná jako varikózní ekzém, postihuje především dolní končetiny lidí s poruchou oběhu. Projevuje se otoky, změnami zabarvení kůže a typickými „skvrnami pepře“ způsobenými prasklými cévkami. Vzniká v důsledku městnání krve v nohou při oslabení žilních chlopní – stavu zvaném žilní insuficience. Léčba zahrnuje zvedání nohou, pravidelný pohyb, emoliencia a kompresní punčochy. V těžších případech může být nutný chirurgický zákrok na žilách.

Jak se ekzém diagnostikuje?

Diagnóza ekzému se obvykle stanovuje na základě fyzikálního vyšetření a posouzení zdravotní anamnézy pacienta. Lékař sleduje typické příznaky, jako je zarudnutí, suchost, svědění a ztluštění pokožky. Pomoci může také vzhled a umístění vyrážky – často se nachází v ohybech loktů nebo kolen. Ve většině případů není nutné žádné další testování.

Pokud si však lékař není diagnózou jistý, nebo existuje podezření na alergickou složku, může doporučit další vyšetření. I když se neprovádějí rutinně, mohou tato vyšetření odhalit skryté alergie nebo vyloučit jiná kožní onemocnění:

• Epikutánní test (tzv. náplasťový test): Na záda pacienta se přiloží malé náplasti obsahující běžné alergeny, které zůstávají na místě 48 hodin. Následně se zjišťuje, zda některý z nich vyvolal podráždění pokožky.
• Prick test (kožní vpichový test): Podezřelé alergeny se kápnou na povrch kůže nebo těsně pod něj, aby se sledovala případná reakce.
• Krevní test: Z krve se měří hladiny imunoglobulinu E (IgE), který bývá zvýšený u osob s alergickými onemocněními, včetně ekzému.
• Orální expoziční test na potraviny: Pacient postupně konzumuje malé množství podezřelého alergenu pod dohledem lékaře, aby se zjistilo, zda dojde k alergické reakci.
• Biopsie kůže: Odběr malého vzorku kůže k histologickému vyšetření může pomoci potvrdit diagnózu nebo vyloučit jiné kožní nemoci.

Jaké komplikace může ekzém způsobit?

Ekzém může vést k řadě komplikací, zejména pokud je kožní bariéra vážně narušena nebo pokud dojde ke vzniku ran v důsledku škrábání. Tyto komplikace sahají od kožních infekcí až po závažná virová onemocnění a v některých případech mohou vyžadovat urgentní lékařské ošetření.

Mezi časté a potenciálně závažné komplikace patří:

• Oční problémy: Ekzém v okolí očí může vést k onemocněním, jako je dermatitida očních víček, zánět spojivek, blefaritida (zánět očních víček) a ve vzácných případech i šedý zákal.
• Kožní infekce: Škrábání a otevřené rány mohou umožnit průnik bakterií nebo virů do pokožky. Mezi běžné infekce patří: impetigo (způsobené bakteriemi), opary (způsobené virem herpes simplex), bradavice (způsobené lidským papilomavirem – HPV).
• Dermatitida rukou: Forma ekzému, která postihuje výhradně ruce. Může se stát chronickou a narušovat běžné denní činnosti – zvláště u profesí, které vyžadují časté mytí rukou nebo kontakt s dráždivými látkami.
• Eczema herpeticum: Potenciálně život ohrožující infekce způsobená virem herpes simplex. Projevuje se rychle se šířícími, bolestivými puchýři a vyžaduje okamžitou léčbu antivirotiky.
• Eczema coxsackium: Vzácná, ale závažná infekce způsobená virem coxsackie – stejným, který vyvolává tzv. nemoc rukou, nohou a úst. U lidí s aktivním ekzémem může vyvolat rozsáhlé puchýřnaté postižení kůže.

Jak se ekzém léčí?

Atopická dermatitida zatím nemá trvalé řešení, nicméně různé léčebné přístupy mohou pomoci zmírnit příznaky, omezit vzplanutí a zlepšit vzhled i funkci pokožky. Základem účinného zvládání onemocnění je pravidelná péče o pokožku a vhodné užívání léků.

Péče o pokožku

Důsledná péče o pokožku je pro zvládání ekzému nezbytná a může zahrnovat koupání s jemným, neparfemovaným čisticím prostředkem a okamžité zvlhčení pokožky po koupeli – to pomáhá udržet vlhkost a obnovit kožní bariéru. Hydratace předchází vysušování, chrání před dráždivými látkami a alergeny a snižuje riziko vzplanutí ekzému. Doporučuje se aplikace emoliencií (léčebných hydratačních přípravků) dvakrát denně. Užitečné mohou být i mastné přípravky, jako je vazelína.

Léky

Plán léčby může podle závažnosti a trvání příznaků zahrnovat různé typy léků:

• Volně prodejné přípravky: Mírné kortikosteroidní krémy, jako je hydrokortizon, mohou pomoci snížit zánět. Obvykle se nanášejí před aplikací emoliencií.
• Kortikosteroidy v tabletách na předpis: Při silných vzplanutích může lékař předepsat perorální kortikosteroidy, jako je prednison nebo metylprednisolon. Tyto léky se používají pouze krátkodobě kvůli riziku nežádoucích účinků při dlouhodobém užívání.
• Imunosupresiva: V ojedinělých případech, kdy nezabírají ani perorální kortikosteroidy, mohou být u dospělých předepsány léky tlumící imunitní odpověď.
• Antihistaminika: Léky jako difenhydramin mohou tlumit svědění – zejména v noci – tím, že blokují histamin, látku uvolňovanou tělem v reakci na podráždění.
• Topické imunomodulátory: Nesteroidní přípravky, jako je takrolimus a pimekrolimus, pomáhají snižovat zánět pokožky. Obvykle se doporučují při selhání jiné léčby nebo na citlivé oblasti, jako je obličej.
• Jiné nesteroidní lokální přípravky: Mohou se používat na místa, kde by kortikosteroidy byly příliš agresivní.

Světelná terapie (fototerapie)

Ozařování ultrafialovým světlem může pomoci při mírné až středně těžké formě ekzému u dospělých a dětí starších 12 let. Fototerapie se může používat samostatně nebo v kombinaci s léčivem zvaným psoralen – tento postup se označuje jako fotochemoterapie.

Mokrý zábal a obvazování

Vlhké obvazy, známé jako mokrý zábal, lze krátkodobě používat ke zklidnění a rehydrataci pokožky. Bavlněné obvazy nebo speciálně navržené hedvábné oděvy aplikované přes krémy pomáhají uzamknout vlhkost a zabránit škrábání. Používají se i medikované pastovité obvazy, které pokožku zklidňují a vytvářejí ochrannou bariéru.

Koupel s bělidlem

U lidí s častými kožními infekcemi, zejména stafylokokovými, může pomoci ředěná koupel v bělidle ke snížení množství bakterií na pokožce a ke zlepšení příznaků. Tento typ léčby však musí být prováděn opatrně a pod lékařským dohledem, aby se předešlo podráždění pokožky.

Jak souvisí psychika s ekzémem?

Psychický stav může výrazně ovlivnit průběh ekzému – zejména prostřednictvím stresu, emoční pohody a návyků v péči o sebe.

Stres a úzkost mohou spustit vzplanutí ekzému zvýšením zánětlivých procesů v těle, zatímco negativní emoce, jako je podráždění nebo frustrace, často vedou ke škrábání, čímž se příznaky dále zhoršují.

Naopak pozitivní přístup podporuje aktivní zvládání ekzému – včetně dodržování léčebného režimu a vyhýbání se známým spouštěčům.

Budování psychické odolnosti a praktikování relaxačních technik může navíc přispět ke snížení stresu a zlepšení imunitní funkce, což může vést k méně častým vzplanutím ekzému.

Jaké jsou přírodní přístupy k léčbě ekzému?

Před vyzkoušením jakéhokoliv z následujících přírodních přístupů se poraďte se svým lékařem.

1. Bylinné přípravky a rostlinná léčiva:

Některé bylinné produkty mohou zmírnit příznaky ekzému a podpořit zdraví pokožky. Ačkoliv výzkum stále probíhá, následující prostředky vykazují slibné výsledky:

• Topický gel z aloe vera: Aloe vera přirozeně hydratuje pokožku a má antibakteriální účinky, díky čemuž je oblíbeným prostředkem ke zmírnění suchosti a podráždění. Studie z roku 2023 zjistila, že gely na bázi aloe mohou pomáhat v boji proti škodlivým bakteriím a podporovat hojení kůže.
• Xiao Feng San: Studie z roku 2011 ukázala, že tradiční čínská bylinná směs Xiao Feng San může zlepšit příznaky u lidí s těžkou, přetrvávající atopickou dermatitidou. Obsahuje např. Angelica sinensis, Saposhnikovia divaricata, Schizonepeta tenuifolia, Sophora flavescens a další byliny.
• Výtažek z kůry vilínu virginského (Hamamelis virginiana): Vilín se tradičně používá při léčbě kožních onemocnění včetně atopického ekzému. Studie z roku 2022 ukazuje, že může zmírnit svědění a podpořit funkci kožní bariéry.
• Krém s třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum): Výzkum naznačuje, že tento krém může výrazně zlepšit stav při subakutní atopické dermatitidě a snížit osídlení kůže stafylokoky.

2. Doplňky stravy:

Některé doplňky mohou mít protizánětlivé účinky, které pomáhají při zvládání ekzému. Účinky se však mohou lišit a dávkování zatím není přesně stanoveno:

• Omega-3 mastné kyseliny: Studie z roku 2024 zjistila, že doplňování omega-3 může bezpečně a účinně zmírnit závažnost atopické dermatitidy u dětí.
• Vitamin D: Podle metaanalýzy z roku 2023 může suplementace vitaminem D zmírnit projevy ekzému u dětí. Ideální dávkování a délka podávání však zatím nejsou jednoznačně určeny.
• Flavonoidy: Tyto antioxidanty obsažené v rostlinách mají protizánětlivé účinky. Studie z roku 2023 naznačuje, že flavonoidy mohou mít v budoucnu terapeutický potenciál při léčbě kožních onemocnění včetně atopického ekzému.

3. Hypnoterapie

Lékařská hypnoterapie využívá stav podobný transu k nahlédnutí do podvědomých vzorců chování a ovlivnění fyziologických procesů mimo běžné vědomí. Může pomoci při odbourávání škodlivých návyků, jako je nadměrné škrábání. Hypnoterapie zvyšuje uvědomění o zvyku škrábat se a pomáhá jej nahradit méně škodlivými reakcemi na svědění. Cílem může být i snížení samotného vnímání svědění.

4. Akupunktura

Nové výzkumy naznačují, že akupunktura může být přínosná pro osoby s ekzémem. Metaanalýza z roku 2022, zahrnující 14 studií, zjistila, že akupunktura může být účinnější než běžně užívané léky, jako jsou perorální antihistaminika. Některé akupunkturní body údajně pomáhají tlumit zánět, zmírnit zarudnutí a podpořit hojení ekzémových ložisek.

Jak lze předcházet ekzému?

Protože příčiny některých typů ekzému nejsou dosud plně objasněny, neexistuje zaručený způsob, jak mu zcela předejít. Následující opatření však mohou snížit riziko jeho vzniku nebo pomoci minimalizovat vzplanutí, pokud již ekzém máte.

Psychika

Snížení stresu, úzkosti, nervozity a deprese může pomoci předcházet vzplanutím ekzému. Techniky propojující mysl a tělo, jako je kognitivně-behaviorální terapie nebo meditace, mohou přispět k emoční rovnováze a snížení zánětlivých procesů v těle.

Vlivy prostředí

Zjištění a vyhýbání se osobním spouštěčům je zásadní pro účinné zvládání ekzému. Mezi běžné faktory patří:

• Vnější podmínky: Extrémní počasí nebo náhlé změny klimatu, například suchý vzduch, mohou ekzém zhoršovat. Používání zvlhčovače vzduchu v interiéru pomáhá udržet pokožku hydratovanou.
• Dráždivé látky: Každodenní produkty jako mýdla, čisticí prostředky, určité textilie a časté mytí rukou mohou pokožku podráždit a vyvolat vzplanutí.
• Inhalační alergeny: Prašní roztoči, pyl, zvířecí srst a plísně mohou vyvolat alergické reakce, které ekzém zhoršují.
• Mikroorganismy: Některé bakteriální, virové či plísňové infekce mohou ekzém spustit nebo zhoršit.
• Potravinové alergeny: Mezi běžné potravinové spouštěče patří vejce, mléko a arašídy.

Životní styl

Některé návyky mohou pomoci snížit riziko vzniku ekzému nebo zmírnit jeho projevy:

• Vyhýbání se alergenům a dráždivým látkám: Omezení kontaktu s alergeny, alkoholem a tabákovým kouřem může přispět k prevenci vzplanutí.
• Zvládání stresu: Emoční napětí může ekzém vyvolat nebo zhoršit. Nácvik relaxačních technik, jako je mindfulness, meditace nebo psychoterapie, může prospět zdraví pokožky.
• Kojení kojenců: Děti, které jsou výlučně kojeny alespoň čtyři měsíce, mají v prvních dvou letech života nižší riziko vzniku atopické dermatitidy a alergie na kravské mléko než děti krmené běžnou kojeneckou výživou.
• Užívání probiotik v těhotenství: Studie z roku 2002 naznačuje, že těhotné a kojící ženy, které užívají probiotika, mohou snížit riziko atopického ekzému u svých dětí. Probiotika by se však měla užívat pouze pod dohledem lékaře, protože mohou zvýšit riziko preeklampsie.
• Kočka v domácnosti: Studie z roku 2020 naznačuje, že přítomnost kočky v domácnosti může snížit pravděpodobnost, že dítě bude trpět atopickým ekzémem.

–ete–