Dvě největší evropské ekonomiky vyvíjejí zbraň s doletem přes 2 000 kilometrů určenou k „přesným úderům“ hluboko v týlu nepřítele.
Londýn ve čtvrtek oznámil, že Spojené království a Německo vyvinou novou zbraň dlouhého dosahu určenou pro „přesné zásahy hluboko v týlu nepřítele“, jejíž dosah přesáhne 2 000 kilometrů.
Tento krok navazuje na závazek obou zemí vyvíjet nové zbraně v rámci dvoustranné obranné dohody známé jako Trinity House Agreement, podepsané loni v říjnu.
Nový systém ve čtvrtek v Berlíně představili britský ministr obrany John Healey a jeho německý protějšek Boris Pistorius. Healey uvedl, že systém s doletem přes 2 000 kilometrů posílí obranyschopnost NATO, zároveň však přinese pracovní místa a investice v obou zemích. Pistorius dodal, že Evropa musí nést větší odpovědnost za svou bezpečnost, zejména v kontextu rostoucích hrozeb.
Nová schopnost přesného úderu na velkou vzdálenost bude podle britského ministerstva obrany patřit k nejpokročilejším systémům, jaké kdy Spojené království navrhlo – k ochraně obyvatel a k podpoře obranného průmyslu v Británii i Evropě.
Healey a Pistorius budou rovněž jednat o společném nákupním programu torpéd Sting Ray pro námořní hlídková a průzkumná letadla P-8 Poseidon, která mají zlepšit schopnost obou zemí čelit podmořským hrozbám.
Německo rovněž zakoupí britské vojenské mosty vyráběné v severozápadní Anglii. Podle Healeyho tím Spojené království získá nová pracovní místa a zároveň se prohloubí obranné vazby s Německem.
„Spojené království a Německo nikdy neměly blíže a dohoda Trinity House už nyní pozitivně ovlivňuje naši bezpečnost a ekonomiku. Tato spolupráce nám pomáhá proměnit obranu v motor růstu – vytváří pracovní místa, rozvíjí dovednosti a přináší investice napříč Spojeným královstvím i Německem,“ konstatoval Healey a dodal:
„Ve světě, který je čím dál nebezpečnější, stojí spojenci v rámci NATO a Evropy jednotně. Společně s Německem vedeme podporu Ukrajiny, obranu východního křídla NATO a společné investice do budoucích obranných schopností.“
Velká Británie byla zakládajícím členem NATO, když do aliance vstoupila v roce 1949. Západní Německo se připojilo v roce 1955 během studené války a po sjednocení Německa v roce 1990 se členem stalo i bývalé východní Německo.
V současnosti jsou obě země největšími ekonomikami Evropy.
Podrobnosti o časovém harmonogramu nebo rozpočtu projektu zatím nebyly zveřejněny.
Od podpisu dohody Trinity House v říjnu se německé posádky zúčastnily dvou letů na britských letounech P-8 Poseidon společně s příslušníky britského královského letectva (RAF), uvedlo britské ministerstvo obrany.
Ministři se znovu setkají v pátek společně se svými polskými, italskými a francouzskými protějšky na zasedání skupiny pěti evropských ministrů obrany v Římě.
Tato pětice se naposledy setkala letos v březnu v Paříži, kde jednali o podpoře Ukrajiny a o postavení Evropy v rámci NATO.
Krok Berlína a Londýna přichází v době, kdy se napříč celou Evropou přehodnocují obranné politiky a výdaje poté, co americký prezident Donald Trump dal jasně najevo, že očekává, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.
Německý parlament v březnu schválil plány na výrazné navýšení výdajů, včetně vyjmutí obranných investic z pravidel omezujících státní zadlužení.
Finanční plán zahrnuje 500 miliard eur pro zvláštní fond určený na infrastrukturu a záměr do značné míry vyjmout obranné výdaje z domácích pravidel pro zadlužování.
Začátkem tohoto týdne francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je „připraven otevřít debatu“ o rozmístění francouzských jaderných zbraní na území spojenců s cílem posílit obranu Evropy, podobně jako Spojené státy rozmístily své jaderné zbraně u spojenců.
V únoru německý kancléř Friedrich Merz vyzval k debatě o „sdílení jaderných zbraní“ s Francií, zatímco v březnu polský premiér Donald Tusk uvedl, že Polsko „vážně jedná s Francií“ o „myšlence jaderného deštníku nad Evropou“.
Plány se posunuly kupředu 9. května, kdy Paříž a Varšava podepsaly smlouvu o posílení spolupráce v oblasti obrany, jaderné energetiky a dalších opatření. Smlouva se však konkrétně o jaderných zbraních nezmiňuje.
Dne 7. května pak Macron a Merz oznámili vytvoření nové francouzsko-německé bezpečnostní rady při první zahraniční cestě německého lídra po nástupu do úřadu. Nově oznámené projekty a dnešní jednání evropských ministrů obrany v Římě podtrhují snahu Evropy upevnit svou obranyschopnost a posílit spolupráci v rámci NATO v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci.
Na zprávě se podíleli Chris Summers a agentura Reuters.
–ete–
