Spojené státy, Čína a evropské státy prudce navýšily rozpočty na obranu. Podle expertů hrozí nová spirála zbrojení a rostoucí globální napětí.
Celosvětové vojenské výdaje loni přesáhly 2,1 bilionu dolarů a rostly již desátým rokem v řadě, uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Výdaje vzrostly o 9,4 procenta v reálném vyjádření oproti roku 2023, což představuje nejvyšší meziroční nárůst od konce studené války.
Podle SIPRI všech 15 největších světových armádních rozpočtů se v roce 2024 zvýšilo. Podíl vojenských výdajů na globálním HDP stoupl na 2,5 procenta.
„Významná část amerického rozpočtu na rok 2024 byla věnována modernizaci vojenských kapacit a jaderného arzenálu s cílem udržet strategickou převahu nad Ruskem a Čínou,“ uvádí SIPRI.
Spojené státy vynaložily na obranu téměř 1 bilion dolarů, tedy 66 procent z celkových výdajů členských států NATO. Evropské členské země NATO utratily 454 miliard dolarů. Z analýzy vyplývá, že pouze 18 z 32 členů NATO splnilo cílový podíl 2 procent HDP na obranu, stanovený v roce 2014.
Současná americká administrativa tlačí na NATO, aby na obranu vydávalo ještě více. Během projevu na Světovém ekonomickém fóru 23. ledna vyzval americký prezident Donald Trump všechny členské státy NATO, aby zvýšily své výdaje na obranu na 5 procent HDP.
Ještě téhož dne generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Trump má pravdu, když požaduje, aby členské státy NATO zvýšily své výdaje na obranu na 5 procent HDP.
V Evropě samotné vzrostly vojenské výdaje v roce 2024 o 17 procent na 693 miliard dolarů, přičemž hlavním faktorem byla situace v Německu. Německo se poprvé od sjednocení stalo největším investorem do obrany v západní Evropě díky speciálnímu fondu ve výši 100 miliard eur.
„Německo i další evropské státy podle všeho vstoupily do období vysokých a rostoucích vojenských výdajů,“ poznamenává Lorenzo Scarazzato, analytik SIPRI.
Výdaje Číny
Čína loni zvýšila své vojenské výdaje o 7 procent na odhadovaných 314 miliard dolarů a zůstává druhým největším investorem do obrany na světě.
„Podle zprávy tvořila Čína polovinu všech vojenských výdajů v Asii a Oceánii a investovala do pokračující modernizace své armády, rozšiřování kybernetických schopností a jaderného arzenálu,“ zmiňuje zpráva.
Výrazně rostly i výdaje dalších zemí v regionu – Japonsko zaznamenalo meziroční nárůst o 21 procent, nejvyšší od roku 1952. Vojenské výdaje Taiwanu vzrostly o 1,8 procenta a Indie o 1,6 procenta.
Podle ředitele programu SIPRI pro vojenské výdaje Nan Tiana „zvyšují hlavní hráči v asijsko-pacifickém regionu investice do moderních vojenských schopností, což při současném napětí hrozí nebezpečnou závodní spirálou ve zbrojení“.
Čína plánuje pokračovat ve zvyšování obranných výdajů i letos – návrh rozpočtu předložený na čínském Národním lidovém kongresu 5. března počítá v letošním roce s navýšením o 7,2 procenta, tedy více, než je plánovaný růst ekonomiky.
Toto navýšení vojenských výdajů tak překoná plánovaný pětiprocentní růst čínské ekonomiky pro letošní rok.
V komentáři pro Epoch Times z 18. března konstatoval analytik čínské ekonomiky Antonio Graceffo, že ačkoli roční vojenské výdaje Pekingu vypadají nižší než u Spojených států, po zohlednění parity kupní síly to nemusí být pravda.
Čína tak – jak Graceffo vysvětluje – může díky nižším nákladům na pracovní sílu za stejné peníze najmout více lidí. Průměrný měsíční plat v Číně je kolem 1 000 dolarů, zatímco v USA přibližně 7 000. Graceffo proto tvrdí, že při přepočtu na paritu kupní síly se čínský obranný rozpočet jeví jako srovnatelný s tím americkým.
Graceffo nicméně upozorňuje, že Peking zároveň čelí nevýhodám na straně nákladů – například dovážené technologie, součástky a suroviny musí platit v dolarech, což je pro Čínu výrazně dražší než pro USA.
–ete–
Původní článek byl redakčně zkrácen.
