Komentář
Chronologický přehled hlavních událostí, které vedly k současnému vyhrocenému sporu americké vlády a Harvardovy univerzity.
Jak šel čas ve sporu Harvardovy univerzity s americkou vládou. Zdroj informací v odkazech na konci článku.
Předehra
V roce 2023 rozhodl Nejvyšší soud, že Harvardova univerzita porušuje ústavní princip rovnosti, neboť přijímá studenty na základě rasy. Rozsudek je považován za přelomový, protože zvrátil desítky let stará rozhodnutí, která umožňovala určité „rasové” zvýhodnění, pokud „nehraje velkou roli“.
Soud již ve svém „předposledním“ rozsudku na dané téma z roku 2003 upozornil, že rasové zvýhodňování musí v nějakém okamžiku skončit, a řekl, že očekává, že za 25 let již nebude nutné. Soud se v roce 2023 na upozornění z roku 2003 odvolal a řekl „dost“. Univerzity musí přijímat studenty jen na základě jejich individuálních schopností.
Podpora Hamásu
Když v říjnu roku 2023 zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael a brutálně vraždili civilisty, včetně žen a dětí, vydalo 34 studentských organizací z Harvardovy univerzity prohlášení na podporu Hamásu, a to ještě předtím, než Izrael zahájil odvetné akce. Následovaly otevřené útoky proti židovským studentům na půdě univerzity.
Prezidentka Harvardu, černoška Claudine Gay, demonstrace obhajovala, neboť podle jejího názoru jsou chráněny principem svobody slova. Následně napsala omluvný dopis a rezignovala, protože vyšlo najevo, že ve svých vědeckých článcích opisovala. „Hlas lidu“ připomněl, že napsala celkem 11 článků o genderu a rase, z nichž 6 obsahovalo okopírovaný text bez odkazu.
Výzva
Trumpova vláda poslala v dubnu Harvardově univerzitě dopis, ve kterém požadovala kromě jiných věcí i toto:
- reformu přijímacího řízení, aby se na školu nedostávali studenti s nepřátelskými postoji k USA;
- úpravu přijímacích kritérií s cílem zamezit přednostnímu přijímání na základě rasy nebo původu;
- provedení auditu, který posoudí, zda univerzita podporuje diverzitu názorů a neprosazuje pouze jedinou ideologii;
- ukončení programů diverzity.
Reakce
Univerzita požadavky americké vlády odmítla s argumentem, že jsou za hranicemi zákona, narušují univerzitní nezávislost a jsou v rozporu s ústavou. „Žádná vláda nemůže diktovat soukromým univerzitám, koho mohou přijmout,“ reagoval Harvard.
Prezident univerzity Alan Garber dále napsal, že bojují proti antisemitismu a že se řídí rozhodnutím Nejvyššího soudu, který zakázal zohledňování rasového původu při přijímacím řízení.
Už se perou?
Trumpova vláda zmrazila Harvardově univerzitě federální granty v hodnotě několika miliard dolarů. Univerzita vládu zažalovala.
Bílý dům reagoval takto: „Štědrá nadílka federální pomoci institucím, jako je Harvard, které dělají boháče ze svých těžce přeplácených byrokratů tím, že jim rozdávají peníze z daní amerických rodin, se blíží ke konci. Peníze daňových poplatníků jsou privilegiem a Harvard nesplňuje základní podmínky, aby je mohl čerpat.“
Prezidentův poradce uvedl v rozhovoru pro televizi, že Harvard si žalobou nárokuje peníze federální vlády, ale přitom ve své nadaci spravuje majetek v hodnotě 50 miliard dolarů.
Pozn. autora článku: Majetek Harvardovy nadace je na úrovni hrubého domácího produktu celého Tuniska.
Již dříve konstatovalo ministerstvo školství, že Harvard adekvátně nepotrestal účastníky pro-hamásovských demonstrací. Podle ministerské zprávy se Harvard dopouští porušení zákona, protože nezajistil bezpečnost studentů.
V polovině dubna napsala ministryně Kristi Noem z ministerstva pro vnitřní bezpečnost Harvardu dopis, ve kterém univerzitu požádala o sdělení údajů o zahraničních studentech, kteří se účastnili násilných demonstrací. V tiskovém prohlášení uvedla:
„Harvard ustupuje před antisemitismem, protože má bezpáteřní vedení, a tento fakt podněcuje odporné extremistické nepokoje a ohrožuje naši národní bezpečnost. S proti-americkou a pro-hamásovskou ideologií, která zamořila její prostory a učebny, je pozice špičkové vysokoškolské instituce vzdálenou vzpomínkou.“
Prozatímní finále
Minulý týden oznámila ministryně Kristi Noemová, že odebírá Harvardově univerzitě přístup do vízového programu, který využívali její zahraniční studenti. V dopise uvedla, že univerzita má možnost přístup znovu získat, pokud poskytne ministerstvu požadované informace o zahraničních studentech, kteří se podíleli na násilných aktivitách.
Harvard okamžitě podal žalobu a federální soudce dočasně pozastavil platnost zákazu přijímat zahraniční studenty, kterých je na univerzitě 6.800 a pocházejí přibližně ze sta zemí.
Viceprezident J. D. Vance napsal na sociálních sítích:
„Přírodní vědy, zejména biologie, zažívají mimořádnou krizi „reprodukovatelnosti“, neboť výsledky většiny publikovaných prací není možné zopakovat. Většina univerzit živí rozsáhlou byrokracii, která brání tomu, aby se základní výzkum promítl do komerčního využití. Hlasování univerzitních profesorů je tak jednomyslné, že připomíná výsledky voleb v Severní Koreji. A k tomu všemu mnoho univerzit jednoznačně praktikuje rasovou diskriminaci, většinou bělochů a Asiatů, která porušuje zákony o občanských právech v této zemi. Naše univerzity by mohly vnímat požadavky Trumpovy administrativy jako podnět k nutné nápravě, změnit svou politiku a spolupracovat s administrativou na reformách. Nebo mohou tváří v tvář základní demokratické odpovědnosti křičet ,fašismus‘ a pokračovat na cestě do bezvýznamnosti.“
Agentura Reuters uvádí, že dlouhodobá závislost Harvardovy univerzity na studentech z Číny, která pro ni byla dosud přínosem, se stala zátěží. Jeden z členů Trumpova týmu řekl, že „po dlouhou dobu toleroval Harvard, aby jej Čína využívala“. Čínské velvyslanectví vydalo prohlášení, ve kterém píše: „Vzdělávací výměny a spolupráce mezi Čínou a Spojenými státy jsou vzájemně prospěšné a neměly by být napadány.“
Slabá pozice Harvardu
New York Times uveřejnily v pátek článek s titulkem „Proč nemá Harvard úniku“. Autor popisuje, v jak složité situaci se univerzita ocitla. Zahraniční studenti tvoří 27 % jejích studentů a manažeři univerzity v soukromí přiznávají, že Harvard čelí velké krizi.
I když soud přizná Harvardu financování na tento rok, polovina rozpočtu na výzkum je financována státem. Kde sebere univerzita peníze na příští rok a ty další, ptá se autor článku. Federální vláda má více pák proti instituci, jako je Harvard, než si lidé představovali, uzavírá článek v New York Times.
Post Scriptum
Pozn. autora článku:
Základní otázkou zůstává, jaká jsou práva daňového poplatníka, jehož peníze někdo využívá. Může lidmi volená vláda zasahovat do toho, jak nakládá Harvard s penězi poplatníků?
Druhou otázkou je, zda má stát právo rozhodovat, kdo na jeho území bude studovat a pobývat.
Převzato ze serveru syrzdarma.cz.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
