V maďarské metropoli Budapešť se sešli konzervativci z mnoha zemí na dvoudenní konferenci. Poprvé se jí účastnila také spolupředsedkyně německé AfD Alice Weidelová.
Konferenční setkání konzervativních politiků (Conservative Political Action Conference, CPAC) se konalo ve dnech 30. až 31. května v Budapešti a přilákalo konzervativní politiky a hosty z více než 30 zemí. Akce proběhla pod heslem „Éra patriotů“.
Seznam řečníků byl dlouhý: Poprvé se zúčastnila Alice Weidelová, spolupředsedkyně AfD. Dále vystoupili slovenský premiér Robert Fico, předseda rakouské FPÖ Herbert Kickl a Jair Netanjahu, syn izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Dále promluvila nizozemská novinářka Eva Vlaardingerbroeková, stejně jako Matthew Schlapp, předseda American Conservative Union, konzervativního think-tanku ze Spojených států. Seznam řečníků doplnili další hosté z Indie, Argentiny, Kolumbie, Paraguaye, Polska, Libanonu a dalších zemí. V diskusních panelech byla příležitost debatovat o různých tématech, jako je globalismus nebo důsledky otevřených hranic.
Orbánův čtyřbodový plán pro Evropu
Maďarský premiér Viktor Orbán současnou situaci vnímá tak, že Evropa i svět procházejí zásadní přeměnou. Ve své úvodní řeči nastínil politickou agendu, kterou označil za „patriotický plán“. Ten zahrnuje čtyři klíčové požadavky.
Za prvé vyzval k míru a odmítl vznik nové východní fronty. Rovněž odmítl urychlené členství Ukrajiny v EU, které vnímal jako záminku pro vytvoření evropské válečné ekonomiky.
Dále požadoval zachování národní suverenity a postavil se proti přílišné centralizaci EU, zejména proti společným dluhům a daňové politice.
Orbán zdůraznil také nutnost chránit svobodu lidí, především svobodu politiky, myšlení a projevu.
Nakonec vyjádřil podporu myšlence „získat Evropu zpět od migrantů“. Zdůraznil význam křesťanské kultury, škol založených na národních principech a bezpečných ulic i čtvrtí. Cílem je opět být hrdý na vlastní národ.
Orbán opakovaně kritizoval EU a vyčítal jí, že členské státy paternalisticky ovládá a žene je do „nové válečné ekonomiky“. Vítězství Donalda Trumpa v USA vnímá jako „bod obratu“, který může znamenat i pro Evropu „návrat snů“.
Trump oceňuje Orbánovu činnost
V pozdravném projevu, který byl živě přenášen z Bílého domu ve Washingtonu, ocenil americký prezident Donald Trump maďarského premiéra jako „výjimečnou osobnost“, která odvádí pro svou zemi skvělou práci. Rovněž chválil konferenci CPAC.
„Zastupují (konference CPAC) konzervativní hodnoty, a tyto hodnoty jsou velmi dobré, chtějí silné hranice, pořádek a bezpečnost – přesně ty věci, které chcete i vy. Armáda je pro ně důležitá, vše musí být čestné a spravedlivé, to je nezbytné, aby se země stala velkou a život všech se zlepšoval,“ uvedl americký prezident.
Weidelová: Nová vláda, starý kurz
S ohledem na politický vývoj v Německu využila Alice Weidelová svůj čas k projevu, aby představila svůj pohled na dění „v naší vlasti“. Podle ní „politika establishmentu proměnila Německo v zónu nebezpečí pro své občany“. Obyvatelstvo trpí masovou migrací, explozí kriminality, vysokými daněmi a cenami energií, inflací a ničením bohatství. Současně vláda „vyhazuje peníze daňových poplatníků oknem“, například na Ukrajinu, uvedla.
Občané proto odvolali starou levicově-zelenou vládu, „jen aby dostali vládu, která jde stejnou katastrofální cestou“. Černo-červená koalice pokračuje ve „válce proti svobodě projevu“, kterou zahájila vláda semaforové (Ampel) koalice, uvedla Weidelová. Kritické hlasy jsou podle ní cíleně označovány za „pravicové“, a tak umlčovány.
Avšak vítr se v Evropě i západním světě obrací. „Budoucnost patří svobodným vlasteneckým občanům a suverénním národům,“ řekla. Za důkaz toho považuje i tuto konferenci. Na závěr označila premiéra Orbána za „maják svobody“.
Z USA do světa
American Conservative Union založila CPAC v roce 1973. V posledních osmi letech rozšířila CPAC svůj dosah do zemí po celém světě. CPAC USA spolupracuje se skupinami s podobnými názory na pořádání konferencí v zemích jako Japonsko, Austrálie, Brazílie, Izrael, Korea a Mexiko.
Pořadatelé těchto mezinárodních konferencí si kladou za cíl propojit a posílit konzervativní aktéry přes hranice států. Ve své prezentaci zdůrazňují, že „dávají hlas těm, kteří milují a respektují svobodu“. Mezi tématy jsou ekonomická politika, národní bezpečnost, kulturní a společenské debaty i volební strategie. První evropská pobočka byla rovněž v roce 2022 v Budapešti.
–etg–