Komentář
Pozměňovací návrhy k novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny se staly důležitým tématem v posledních dnech. Politici, ředitelé národních parků, vědci, Hnutí Duha, umělci a další se opět vyjadřují k ochraně přírody.
V Praze se konal benefiční koncert DIVOČINA – koncert pro národní parky, na Malostranském náměstí v Praze proběhl happening, který zorganizovalo Hnutí DUHA a který reagoval na „nebezpečné“ pozměňovací návrhy k novele zákona a také měl podpořit vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Dokonce tam startovaly pily, které měly upozornit na těžbu v národních parcích.
Pojďme se vrátit z té velké Prahy zpět na Šumavu do národního parku, do místa aktuálně velmi postiženého těžbou dřeva na jedné straně a ponecháním celých masivů smrkového lesa řádění kůrovce na druhé straně. Do okolí městyse Strážný. Na Šumavě žiji celý život, můj rodný dům se v roce 1991 ze dne na den ocitl na území Národního parku Šumava, v Radě Národního parku Šumava jsem se účastnila projednávání všech strategických dokumentů našeho parku. A nyní k těm šumavským paradoxům.
1/ Zonace byla na Šumavě schválená v roce 2020. Po dlouhých jednáních bylo odhlasováno, že zóna přírodní bude mít 27,7 %. Už v roce 2025 se park chlubí, že bezzásahovost je přes 40 %, v lesích dokonce přes 50 %. Je překotné přesouvání území do bezzásahového režimu prolomením zonace? Je to porušení patnáctiletého moratoria, které sliboval obcím a krajům bývalý ministr Brabec? Zákon o ochraně přírody a krajiny říká, že projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze poprvé zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky, kterou byly zóny ochrany přírody vymezeny. Kdo o dalším bezzásahovém režimu na území parku rozhodl, pan ředitel sám? Rada parku to rozhodně nebyla. Proč a kam se tak spěchá?
2/ Zásady péče v dubnu 2022 radou parku neprošly, v listopadu 2022 MŽP rozhodlo, že jsou přesto platné. Ti, kteří hlasovali proti (kromě těch, kteří jsou v radě ze zákona) byli ředitelem parku z rady odejiti. Prý se rozcházejí v názorech na ochranu přírody. Nově jmenovaní členové rady mají nejspíš ty správné názory.
3/ Klidová území národního parku jsou území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné vlivem rušivých vlivů s ním spojených. Rada je schválila v únoru 2024 na základě jen jakési prezentace. Opatření obecné povahy, kterými se klidová území vyhlašují, nebyla ani po roce vydána. Takže platná nejsou ani v červnu 2025. Proč se se schválením tak spěchalo, když se potom více jak rok nic neděje a vše zůstává při starém? Hlavně, že se něco schválilo a dodržuje se jakýsi harmonogram.
4/ Čtyři ředitelé poslali několikastránkový dopis všem poslancům a tam jim kromě jiného sdělili, že se zmenšováním samospráv se soukromé zájmy (zřejmě nás několika desítek starostů a zastupitelstev ve všech obcích na území národních parků v celé republice) dostávají do střetu s veřejným zájmem ochrany přírody a krajiny.
5/ FSC – globální systém certifikace, který vede dohled nad specifickými lesy a garantuje, že se v nich hospodaří v souladu s ekologickými, sociálními a majetkovými standardy definovanými FSC. KRNAP se chlubí, že ho obhájil již po šestnácté a na Šumavě je nám na radě parku sděleno, že ho Šumava nepotřebuje, protože je drahý a zbytečný.
Podobných paradoxů by se tu našlo mnohem víc. Až budete v Praze zase podepisovat výzvy Hnutí Duha jako např. Divočina nabeton, věřte, že každý dům, každá položená cihla na Šumavě je se souhlasem Správy Národního parku Šumava. Že se v parku ve velkém těží dřevo a toto dřevo těží a prodává park sám. Kdyby tu startovaly jen pily jako v Praze na Malostranském náměstí, bylo by to vlastně v pohodě, tady ale jezdí harvestory a další těžká technika najatá parkem. Kdysi dosázená území na Šumavě za doby bývalých ředitelů parku se vydávají za přirozenou obnovu. Ale to není vaše chyba, vy to nemůžete vědět, protože o tom se nikde nepíše ani nemluví.
Náš pan ředitel parku se ve veřejnoprávní české televizi v jednom zábavním pořadu vyjádřil, že by přál Šumavě co nejvíc kůrovce a nikomu to nevadilo. Co bych přála Šumavě já? Aby tu rádoby ochranu přírody přežily naše krásné šumavské lesy, aby v radě parku a na důležitých postech ve vedení parku byli lidé, kteří mají rozum i srdce na správném místě, šlo jim o opravdovou ochranu přírody a ne o nějaká hesla o ochraně přírody a aby v sobě měli víc pokory k přírodě samé. Šumavě přeji, aby se tu nám místním lidem dobře žilo, protože sem po staletí patříme, aby se turisté cítili bezpečně a přírodu si mohli užívat bez omezení vydávaných národním parkem, aby národní parky nebyly jen hračkou v rukách úředníků a vědců bez jakékoliv odpovědnosti.
Jiřina Kraliková je starostkou městysu Strážný.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
