Kriminalita v Česku zůstala loni podle poznatků Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2023. Po poklesu v době pandemie covidu v letech 2020 a 2021 se další rok zvýšila, ale od té doby stagnuje a nedosahuje úrovně z let 2018 a 2019, uvedl v tiskové zprávě mluvčí NSZ Petr Malý s odkazem na čerstvě zveřejněnou výroční zprávu. Při detailnějším pohledu lze ovšem podle NSZ rozeznat některé dílčí znepokojivé trendy.
Jde například o růst kyberkriminality, a to nejen již o poměrně rozšířené podvodné jednání se snahou připravit někoho o peníze, „ale v poslední době o vzrůstající verbální a sexuálně motivované delikty (též kyberšikanu)“, uvedl Malý. V této oblasti lze navíc předpokládat vysokou míru latence kvůli tomu, že oběti často trestný čin nenahlásí.
Delikty mladistvých na vzestupu
Dalším znepokojivým trendem je zvyšující se agrese mladistvých pachatelů. Vedle výtržnictví a loupeže je významně zastoupený i trestný čin ublížení na zdraví, roste také nebezpečné vyhrožování a sexuálně motivovaná trestná činnosti, a to jak pohlavní zneužití, tak závažné případy znásilnění. „Alarmující jsou také údaje o počtech obžalovaných mladistvých v kategorii nejzávažnějších trestných činů. Loni bylo obžalováno z vraždy deset mladistvých, předloni to byli čtyři,“ poznamenal Malý. Loni se také kriminalisté zabývali šesti vraždami pachatelů mladších 15 let.
Registrovaní vs. neregistrovaní
Znepokojivá je podle NSZ situace u domácího násilí. Zvětšuje se totiž nepoměr mezi počtem registrovaných případů, tedy těch, které oběti nahlásí, a počtem osob, které čelí trestnímu stíhání, případně zkrácenému přípravnému řízení. Přitom při střednědobém porovnání se ukazuje, že počet registrovaných případů s výjimkou prudkého meziročního poklesu v roce 2020 soustavně roste. Loni čelilo stíhání či zkrácenému řízení přes 50 procent nahlášených osob. Toto zjištění je podle NSZ silně negativní a bude se zabývat hlubší analýzou stavu. Zmínilo jako jednu z možných příčin nedostatek psychiatrů a psychologů pro děti i dospělé, kteří fungují jako znalci a jsou pro objasnění těchto případů klíčoví.
Dále loni pokračoval mírný růstový trend v případech znásilnění, nahlášeno jich bylo téměř 1100. „Je patrná vyšší ochota poškozených oznámit sexuálně motivovanou trestnou činnost a spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, což může souviset s probíhající veřejnou debatou,“ řekl Malý.
Díky poznatkům NSZ také navrhuje konkrétní opatření, která by měla situaci zlepšit. Kromě zvýšení počtu zmíněných dětských psychiatrů a psychologů se postavilo k otázce dekriminalizace výroby a užívání měkkých drog. Upozorňuje na nutnost reagovat úpravou netrestní legislativy a preventivními programy. „V oblasti legislativy NSZ poukazuje na potřebu revidovat právní úpravu zajišťování a uplatňování elektronických důkazů nebo zákon o trestní odpovědnosti právnických osob,“ uvedl Malý.
