Média si minulý týden povšimla, jak moc vystřelila cena budoucích kontraktů na ETS2 v souvislosti se spuštěním obchodování na lipské burze. Ceny kolem 80 euro za povolenku výrazně přesahovaly 45 euro slibovaných na úvod Evropskou komisí. Znamená to, že pohonné hmoty a vytápění zdraží od 2027 daleko výrazněji nebo je to jen „mnoho povyku pro nic“?
Systém emisních povolenek pro oblast dopravy a vytápění, tzv. EU ETS2, má začít platit od 1. ledna 2027. Několik zemí, včetně ČR proti tomuto datu vystupuje a snaží se ho odložit, ovšem zda uspějí, není jisté. Na Evropské energetické burze (EEX) v Lipsku se s jejich „futures“ obchoduje od 7. července 2025.
Emisní povolenky si budou muset kupovat všichni dodavatelé fosilních paliv, přičemž náklady na ně propíší do cen pro konečné spotřebitele. Proto se ETS2 někdy říká „emisní povolenky pro domácnosti“. V důsledku jejich zavedení stoupne cena benzínu, pohonných hmot, uhlí a plynu.
Zbytečné strašení?
Evropská komise avizovala, že úvodní cena povolenek bude 45 euro (za emisi 1 tuny CO2), což by znamenalo zvýšení cen pohonných hmot asi o 3 koruny na litr. Povolenky se však obchodují na veřejné burze, kde slouží jako investice pro různé finanční subjekty a také spekulanty, na což si stěžují průmyslové firmy jako uhelné elektrárny, teplárny, ocelárny nebo cementárny, které si musí emisní povolenky pořizovat již nyní.
Aby komise zabránila přílišnému nárůstu cen povolenek, může v rámci nástroje MSR (Market Stability Reserve) uvolnit na trh větší množství povolenek, a tím jejich cenu snížit. „Pokud cena přesáhne 45 EUR (v cenách roku 2020, upraveno o inflaci), mohou být uvolněny další povolenky z rezervy, aby se zabránilo nadměrnému růstu ceny. Při příliš rychlém růstu ceny může být uvolnění povolenek rovněž aktivováno,“ poznamenal na svém profilu na X Jiří Hlavenka, investor, komentátor a člen České pirátské strany.
V tom má pravdu, systém opravdu tak funguje. To, zda a kolik povolenek bude komise ochotna v budoucnu vypustit, však nikdo neví. Podle hlavního analytika společnosti Citfin Miroslava Nováka proběhne prvotní zavádění systému bez velkých dramat. „Předpokládám, že Evropská komise bude chtít, aby začátek obchodování s povolenkami probíhal hladce a domácnosti nečekal přílišný cenový náraz. Možná to ale vidím moc optimisticky,“ prohlásil minulý týden pro Deník.cz
Hlavenka poukázal na to, že žádné povolenky ETS2 ještě do oběhu dány nebyly a že to, co se na lipské burze obchoduje, nejsou samotné povolenky, nýbrž futures kontrakty. To jsou prakticky smlouvy, kde se jedna strana zavazuje, že v budoucnu koupí od druhé strany danou komoditu za předem domluvenou cenu a ve stanovený čas.
Současná cena futures kontraktů na ETS2 kolem 80 euro podle něj vůbec nereflektuje to, kolik budou povolenky v roce 2027 opravdu stát, a vidí v tom jen zbytečné strašení lidí. „Je fakt dost irelevantní, že někde se udělalo pár zajišťovacích kontraktů (to jsou ty futures), objemově marginálních,“ napsal.
Většina budoucích nákupů povolenek se podle Hlavenky bude dít jako u ostatních energií, tedy prostřednictvím přímých dlouhodobých kontraktů na velké objemy. Futures kontrakty firmy používají jako jakousi pojistku, aby neplatily v budoucnu víc a banky, fondy a další investoři s nimi obchodují, aby vydělaly na krátkodobých cenových výkyvech. Některé odhady hovoří o tom, že cena ETS2 se vyšplhá časem až nad 200 euro a pak investice do povolenky za 80 euro dává smysl.
Pár stokorun nebo tisíce?
I Hlavenka však přiznává, že úvodní tržní cena 45 euro za povolenku se nyní zdá být nepravděpodobná. Odborníci se dle něj shodnou na úvodní ceně někde mezi 60 a 80 eury. To pro českého motoristu znamená, že zaplatí za jeden litr benzínu o 3,5 – 5 korun více, u nafty ještě o 9 % víc kvůli vyššímu emisnímu faktoru, uvedl investor.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) před několika dny prohlásil v rozhovoru pro Novinky.cz, že pokud bude cena povolenky 45 euro, domácnosti si připlatí „maximálně nižší stokoruny za měsíc na celou domácnost“.
Naopak šéf Asociace podniků topenářské techniky (APTT) Zdeněk Lyčka minulý týden řekl Epoch Times, že průměrná domácnost bude muset vydat měsíčně jen za plyn o 4 200 Kč navíc. Ti, co topí uhlím, pak o 7 600 Kč více.
Tak jako u současných povolenek pro průmyslové podniky (ETS 1), i u těch pro domácnosti bude Evropská komise jejich počet postupně ubírat, čímž se bude zvyšovat tlak na cenu. Volební lídr opoziční ANO Karel Havlíček letos na semináři o emisních povolenkách v Poslanecké sněmovně uvedl, že vysoká cena povolenky vyhovuje nejenom spekulantům, ale i některých politikům, zejména Zeleným v Německu, protože tamní vláda pak nemusí tolik dotovat obnovitelné zdroje, k čemuž používají peníze z povolenek.
Ukolébávat se tím, že cena povolenky ETS 2 zůstane v horizontu dvou, tří let na úrovni 45 euro, je podle něj „naivita srovnatelná s hloupostí, kdy se vyměnil konec spalovacích aut za auta na syntetická paliva“, pronesl.
Zasadit co nejhlubší rány
Hlavní ekonom BHS a ekonomický poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček je přesvědčen, že cena povolenky v roce 2027 může být „daleko vyšší než 80 eur“, protože se stane nástrojem spekulativních obchodů. Pokud by tyto obchody masivně prováděla nějaká nepřátelská mocnost, například Čína, představovalo by to dokonce bezpečnostní hrozbu, je přesvědčen.
„Legislativně by jí v tom nic nebránilo, ona by těmi svými nákupy cenu vyhnala šíleným způsobem vzhůru a my bychom tady v podstatě měli obrovskou krizi, kdyby se dramaticky zvýšila cena osobní dopravy i vytápění domácností,“ myslí si Křeček.
Jako řešení navrhuje zastropování cen ETS2 na 45 euro, což by výrazně omezilo chuť investorů spekulovat. „Pro spekulanty by to mohl být zajímavý nástroj ve chvíli, kdy tam cenový strop nebude. Nakoupí za 80 euro a spekulují, že to prodají třeba za 160. Cenový strop by poptávku po tomto nástroji omezil,“ řekl pro Epoch Times.
Povolenka by však podle něj musela být zastropována na pevné ceně 45 eur natrvalo s tím, že navýšení by nebylo automatické, nýbrž by bylo možné pouze na základě politickému rozhodnutí v budoucnu.
To by ovšem popřelo samotnou podstatu emisních povolenek, jejichž smyslem je jejich postupným navyšováním cen přimět veřejnost k náhradě fosilních paliv. Křeček se nijak netají tím, že cílem pevného cenového stropu u povolenek by bylo jejich úplně zrušení a revize Green Dealu.
„Je to první krok k demontáži celého toho systému, který považuji za velice škodlivý. Emisní povolenky jsou hlavní nástroj Green Dealu a obřího přerozdělování, kdy peníze místo toho, aby je utráceli ti, kteří je vydělali, tak je budou přerozdělovat politici, a to značně neefektivním způsobem,“ uvedl ekonom.
Ke zrušení ETS2 zatím podle něj nepanuje v EU politická shoda, nicméně česká vláda je jednou ze 16 členských zemí, které volají po zastropování povolenky na 45 eur a odkladu spuštění na rok 2028, řekl Křeček s tím, že další státy se možná přidají. Prosazení stropu by mohlo být symbolickým prvním hřebíkem do rakve, věří Křeček.
„Je potřeba tomu systému zasadit co nejhlubší a největší rány, tak aby začal co nejvíce krvácet, a doufat v to, že v budoucnu se nám ho podaří úplně zabít. A to si myslím, že se těmi opatřeními, na kterých existuje většinová shoda, podaří,“ zakončil.
