Umělá inteligence jedny nadchne, jiné zneklidňuje a zároveň vyvolává vášnivé debaty – i ve světě umění. Zatímco algoritmy už vytvářejí obrazy, hudbu i texty, umělci bojují o viditelnost, svá práva a samotnou existenci.
Umělá inteligence (AI) proniká do všech oblastí života. Nyní se dostala i do světa umění – a radikálně ho změnila. Obrázky generované umělou inteligencí jsou oceňovány na mezinárodních soutěžích. Stroje vytvářejí během několika sekund díla, která se často téměř neliší od umění lidského.
42 procent německých umělců již ve své práci využívá nástroje AI, avšak většinou v pomocné funkci. Ukazuje to první celostátní studie na toto téma. Studie byla provedena v roce 2024 na zakázku Iniciativy pro autorská práva pro nadace Kunstfonds. Ukazuje však také, že více než polovina umělců se kvůli AI bojí o svou existenci.
„Máme co do činění s technologií, která stoprocentně využívá naše díla a zároveň ničí trh,“ varuje iniciativa Práva autorů.
Akt pirátství
Ve skutečnosti jsou systémy umělé inteligence trénovány na milionech obrazů, textů a hudebních děl – většinou bez svolení a bez odměny autorům. Výsledkem jsou modely, které dokážou „malovat“ ve stylu slavných malířů nebo psát texty, jež jsou sotva rozeznatelné od lidské tvorby.
Podle studie se 56 procent dotázaných umělců obává ztráty příjmů a 53 procent dokonce vnímá ohrožení své životní existence. Nejvíce zasaženy jsou přitom oblasti, které byly dosud považovány za odolné vůči automatizaci: ilustrace, práce s textem, hudba a dokonce i fotografie.
Ne všichni ale v umělé inteligenci vidí jen hrozbu. Někteří umělci začali tuto technologii využívat jako nástroj – pro hledání inspirace, překonávání tvůrčích bloků nebo automatizaci rutinních úkolů. Studie uvádí, že 50 procent umělců, kteří s AI pracují, ji používá k hledání nápadů a 39 procent při vývoji nových děl.
Jiní jdou ještě dál a AI se stává nedílnou součástí jejich umělecké tvorby. Tak se etablovalo AI Art Movement jako samostatný umělecký směr. Umělci jako Mario Klingemann nebo Refik Anadol vytvářejí pomocí AI zcela novou estetiku. Anadol dokonce plánuje otevření prvního muzea AI v Los Angeles.
Veřejnost se k tomuto vývoji staví rozporuplně. Podle studie projevuje 64 procent konzumentů umění zájem o díla vytvořená umělou inteligencí – pokud neví, jak vznikla. Jakmile však vyjde najevo, že jde o výtvor AI, výrazně klesá jejich ocenění.
83 procent příjemců umění dále požaduje povinné označování produktů generovaných umělou inteligencí. Chtějí vědět, s čím mají tu čest – požadavek, který Evropská unie částečně zohledňuje ve svém aktu o umělé inteligenci (AI Act).
AI umí (téměř) zpaměti Harryho Pottera
Jak daleko už technologie dospěla, ukazuje nedávná studie o jazykovém modelu Llama 3.1 od společnosti Meta. Podle ní dokáže tato AI doslova reprodukovat 42 procent prvního dílu Harryho Pottera. Model byl natolik intenzivně trénován na originálních textech, že na požádání dokáže velké části románu téměř bezchybně zopakovat – zjištění, které ještě více rozdmýchává debatu o autorských právech a duševním vlastnictví.
Výzkumníci také zjistili, že Llama 3.1 si dokáže z velké části „vybavit“ i další bestsellery, jako jsou 1984 nebo Hobit. Pro mnohé autory je to důkazem, že trénink umělé inteligence není jen „učením se“, ale faktickým kopírováním děl.
Spor o využívání autorsky chráněného obsahu pro trénink modelů umělé inteligence nezačal až s Harrym Potterem, ale mnohem dříve – například žalobou amerického deníku New York Times proti společnostem OpenAI a Microsoft. Noviny obvinily firmy z toho, že bez povolení použily miliony jejich článků k trénování svých AI modelů. Případ je považován za precedens pro celé odvětví.
Zatímco právní spor s OpenAI a Microsoftem pokračuje, uzavřel New York Times v květnu 2025 víceletou licenční smlouvu s Amazonem, čímž vytvořil další precedens.
Penguin Random House, největší nakladatelství na světě, už bylo nuceno změnit svá upozornění na autorská práva: „Žádná část této knihy nesmí být použita pro trénink umělé inteligence.“ Jenže příliš pozdě – mnoho dat už bylo rozptýleno po internetu a jsou jen obtížně kontrolovatelná.
Naprostá většina přivlastňování obsahu umělou inteligencí však stále probíhá zcela bez regulace. Technologické koncerny jako OpenAI, Meta a Google, stejně jako čínští giganti Baidu, Alibaba, Tencent a ByteDance, využívají příležitosti a nadále si přisvojují celé kulturní dědictví lidstva: miliony obrazů, textů, hudebních děl a filmů jsou bez souhlasu a bez odměny vkládány do jejich algoritmů.
Neviditelná ztráta práce v umění
Zatímco se debata často soustředí na jednotlivé spektakulární případy, skutečná proměna probíhá většinou skrytě. V Číně už byla propuštěna třetina tvůrců postav v herním průmyslu.
Ve Spojených státech klesl počet zakázek pro ilustrátory o 70 procent. Freelancerské platformy hlásí dramatický pokles v oblasti kreativních služeb: poptávka po psaní zakázek se snížila o 30 procent, po grafickém designu o 17 procent.
„Propouštění často neprobíhá přímo kvůli umělé inteligenci, ale bývá prezentováno jako zvyšování efektivity nebo snižování nákladů,“ vysvětluje odborník z oboru. To činí tento jev sice hůře uchopitelným – přesto nikoli méně reálným.
Hollywood: boj o pravidla pro umělou inteligenci
Strach z umělé inteligence se netýká jen výtvarných umělců, ale také herců, hudebníků a scenáristů. V Hollywoodu došlo v letech 2023/24 k historické stávce: herci a scenáristé zastavili práci, protože se obávali, že budou nahrazeni AI avatary a automatizovanými textovými generátory.
Po několikaměsíčních jednáních se odbory se studii dohodly na přísnějších pravidlech: digitální dvojníci smějí být použiti pouze se souhlasem a za odměnu pro dané herce.
Také v herním průmyslu byla po téměř roční stávce uzavřena dohoda, která obsahuje nové ochranné klauzule týkající se umělé inteligence.
Také ve Velké Británii sílí odpor. Více než 200 známých hudebníků a hudebnic – mezi nimi Paul McCartney, Billie Eilish a Stevie Wonder – se obrátilo na vládu formou otevřených dopisů a petic. Požadují přísnější pravidla, která by zabránila tomu, aby byly jejich písně využívány k tréninku modelů umělé inteligence bez jejich výslovného souhlasu. McCartney varoval:
„Když nebudete chránit kreativní mozky, brzy už žádné nebudou.“
Umělci kritizují, že systémy umělé inteligence napodobují jejich hlasy a styl, čímž mohou zničit finanční základnu pro vznik nové hudby.
Zaplavení masovou produkcí
Texty vytvořené umělou inteligencí se navíc stále častěji stávají frustrující překážkou. V posledních letech výrazně vzrostl počet knih vytvořených umělou inteligencí na platformách jako Amazon, zejména v kategoriích cestovních průvodců, kuchařek, příruček, dětských knih a beletrie. Odborníci v této souvislosti varují před nízkou kvalitou a pochybnými prodejními strategiemi.
Některé z těchto knih mohou být dokonce životu nebezpečné. Již v roce 2023 byly na Amazonu nabízeny příručky o houbách vytvořené umělou inteligencí, jejichž rady mohly při dodržení vést ke smrti. Amazon mezitím tyto knihy zablokoval a zavedl přísnější pravidla.
V oblasti hudby je Spotify zaplaveno skladbami složenými umělou inteligencí, které se mísí se skutečnou hudbou. Tato „záplava obsahu“ ztěžuje lidským tvůrcům, aby byli vůbec ještě vnímáni.
Umění v křížové palbě
Tento vývoj je nezastavitelný. Studie iniciativy Práva autorů předpovídá, že jen v Německu dosáhne obrat s obrazovými generátory umělé inteligence do roku 2030 dvou miliard eur. Bez děl výtvarných umělců jakožto tréninkového základu by však tyto zisky vůbec nebyly možné.
Naproti tomu všemu ale podporuje Kulturní nadace Spolkové republiky Německo částkou 3,68 milionu eur projekty, které se uměleckým způsobem zabývají umělou inteligencí. Cílem je „prozkoumat estetický potenciál technologií AI“ a „umělecky reflektovat jejich společenské dopady“.
–etg–
