Poradci britské vlády volají po výrazném snížení počtu krav a ovcí v zemi s cílem zredukovat celkové emise metanu. Úředníci nicméně trvají na tom, že žádné hromadné vybíjení dobytka se neplánuje.
Farmáři se obávají, že jde o součást rostoucího tlaku na snižování počtu hospodářských zvířat, což by mohlo ohrozit tradiční pastviny a poškodit křehké ekosystémy, které díky pastvě prosperují.
Politika nulových emisí jde ve Velké Británii dále než předpisy Evropské komise, kde chov skotu zůstává mimo hledáček úřadů přinejmenším do příštího roku.
V únoru doporučila Komise pro změnu klimatu (CCC), nezávislý britský poradní orgán pro klimatickou politiku, snížit stavy skotu a ovcí do roku 2040 o 27 procent s cílem snížit emise skleníkových plynů. Doporučení komise silně ovlivňují politická rozhodnutí vlády.
Zemědělství je podle britské vlády největším zdrojem domácích emisí metanu v zemi, které tvoří 49 procent celkových emisí. Přibližně 85 procent zemědělského metanu pochází od krav a jiných přežvýkavců, a to prostřednictvím enterické fermentace, která se uvolňuje především ve formě říhání anebo uvolňování větrů.
Jedna z diskutovaných možností, jak pokles emisí dosáhnout, zahrnovala ve zprávě Výboru pro životní prostředí a změnu klimatu Sněmovny lordů z roku 2024 „snížení stavů přežvýkavých hospodářských zvířat, a to díky změně ve stravovacích návycích a snížení plýtvání potravinami.“
„To je úplně zpátečnické“
Britské farmy chovající hospodářská zvířata, která se většinou pohybují na pastvinách, jsou součástí ikonické britské krajiny, kde se ovce a skot pasou na otevřených polích oddělených živými ploty a kamennými zídkami. Toto prostředí je součástí komplexního přírodního ekosystému.
Alan Hughes, jehož rodina farmaří již čtvrtou generaci, je členem hnutí Farmers to Action za práva zemědělců. Epoch Times sdělil, že návrhy klimatických politik doporučující snižování stavů hospodářských zvířat ignorují ekologickou funkci pastvy.
„Je úplně zpátečnické zastavit pastvu. To způsobuje požáry, které pak uvolňují mnohem více CO₂, než když se zvířata pasou,“ řekl a dodal: „To pak způsobuje lesní požáry, ať už z rašelinišť nebo z plodin, které měly ovce sežrat.“
Kromě rizika požárů Hughes uvedl, že snižování počtu hospodářských zvířat také poškozuje potravinovou bezpečnost a degraduje přírodní ekosystémy. „Největší problém, který budeme mít, je nedostatek bílkovin pro krmení naší populace, a proto vzhlíží k hmyzu,“ prohlásil.
„Bez pasoucích se zvířat nemáte hnojivo, ani nezlepšujete biodiverzitu půdy, a pak dochází k erozi půdy, což vede k vysychání, nebo budete nuceni pěstovat zeleninové plodiny. Když oráte pole pro zeleninové plodiny, zabíjíte kořenovou strukturu trávy. A to se pak přemění na metan a oxid uhličitý, který se pak opravdu uvolňuje,“ konstatoval.
Co říkají aktivisté
Doporučení CCC mají právní a politickou váhu, protože britský zákon o změně klimatu z roku 2008 zemi právně zavazuje k dosažení nulových emisí do roku 2050. Aktivistické skupiny využívají zákon k tlaku na vládu.
Chris Packham, přírodovědec a moderátor televizní stanice BBC, využil zákona v roce 2023 k tomu, aby napadl tehdejšího premiéra Rishiho Sunaka, který odložil cíle v oblasti tepelných čerpadel a elektromobilů. Případ dosáhl v říjnu 2024 soudního vyrovnání poté, co nová labouristická vláda uvedla, že předchozí vláda jednala protiprávně.
Packham a skupina Wild Justice, jejímž je spoluzakladatelem, se nyní zaměřují na Dartmoor, rozsáhlé vřesoviště v hrabství Devon v jihozápadní Anglii, kde viní ovce z úbytku biologické rozmanitosti. V červencovém názorovém článku pro Guardian moderátor uvedl, že „hospodářská zvířata, zejména ovce, pokračují v ničení toho mála vřesovišť, které ještě zbylo“.
Skupina podává žalobu proti Dartmoor Commoners‘ Council, která zastupuje místní zemědělce s tradičními právy na pastvu, a to na základě předpisů o životním prostředí a ochraně přírody, nikoli na základě zákona o změně klimatu.
Zastánci chovu ovcí, jako je sdružení The Moorland Association, namítají, že ovce se na Dartmooru pasou již tisíce let. „Na Dartmooru se klidně pasou už asi 3 500 let, dávno předtím, než na něm zanechala stopy průmyslová revoluce. Zdá se nespravedlivé svádět dnešní problémy životního prostředí na kopyta zvířat, která s touto krajinou koexistovala po tisíciletí,“ uvedla organizace.
Rozdíl v pohledu na věc
Narozdíl od Británie, Evropská unie se u emisních předpisů zatím zaměřuje pouze na největší farmy s chovem prasat a drůbeže. Zemědělské podniky chovající skot zůstávají mimo současné směrnice do formálního vyhodnocení v roce 2026.
Studie z roku 2023 publikovaná v recenzovaném časopise La Revue de l’OFCE, naznačuje, že aby se dosáhlo 30% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, evropská stáda skotu by se musela zredukovat přibližně o 16,3 milionu kusů,
Ekolog a výzkumník pastvin Pablo Manzano uvedl, že širší debata přehlíží ekologickou realitu. „Chtějí jít proti hospodářským zvířatům, a zejména proti rozsáhlým pastvinám, protože to považují za něco, co spouští změnu klimatu,“ řekl Epoch Times.
Pastva hospodářských zvířat je však podle něj nutná pro udržení biodiverzity v Evropě. „Lidé, kteří pracují na ekosystémech, tohle všichni chápou,“ uvedl a dodal: „V konečném důsledku je tu napětí mezi těmi, kterým záleží na klimatu, a těmi, kterým záleží na biodiverzitě.“
Manzanův výzkum ukázal, že historické populace divokých býložravců na planetě byly na podobné úrovni jako biomasa domácích býložravců po celém světě, což ukazuje, že zvířata hrála roli v rovnováze starověkých ekosystémů neustále po miliony let.
Podle něj Rámcová úmluva OSN o změně klimatu klasifikuje lidmi spravované pozemky jako zdroje emisí, aniž by zohledňovala klíčovou ekologickou dynamiku. „Pokud by se (tyto pozemky) vrátily do přirozeného stavu, znamenalo by to, že jejich emise by neměly být považovány za antropogenní, protože jsou součástí přirozených emisí ekosystému. A to se netýká jen pastvy hospodářských zvířat, ale také například když pěstujeme rýži na mokřadech. Mokřady mají také vysoké emise. Příliš se neliší od emisí z pěstování rýže.“
Symbiotický vztah
Spisovatel a farmář Jamie Blackett řekl pro Epoch Times, že sdílí Manzanův názor na to, že „co je přirozený proces, by se mělo co nejvíc podporovat.“
„Mezi pasoucím se skotem a hmyzem, který žije v jejich hnoji, a ptáky, kteří jedí hmyz, je symbiotický vztah. Bez krav není kraví hnůj a bez hnoje není hmyz. Bez hmyzu nejsou ptáci. Takto to funguje,“ řekl.
Doplnil, že jeho vlastní farma není ještě přímo ovlivněna pravidly pro skot v rámci politiky nulových emisí, ale že „hrozba tu vždy je.“
Mluvčí CCC odkázala Epoch Times na prohlášení v jejich Sedmém uhlíkovém rozpočtu, který vyzývá vládu, aby poskytla „pobídky a odstranila překážky pro zemědělce a správce půdy, aby diverzifikovali využívání a obhospodařování půdy směrem k vytváření lesů, obnově rašelinišť, pěstování bioenergetických plodin a obnovitelných zdrojů energie“.
–ete–
