Stravovací preference evropských spotřebitelů se podle firem začaly pohybovat od ekologicky udržitelných stravovacích návyků k preferencím osobního zdraví a funkční výživy. Skupina vědců z Vrije Universiteit Brussels přišla s výživovou tabulkou, která mění pojetí „zdravé výživy“ směrem k „přiměřené výživě“.
Na základě čeho si Evropané vybírají potraviny?
O trendech v nákupu potravin vypovídá například zpráva, kterou společně vypracovaly společnosti McKinsey & Company a EuroCommerce. První je jednou z předních světových poradenských firem v oblasti řízení a druhá zastupuje evropský maloobchodní a velkoobchodní sektor.
Podle jejich zprávy se podíl spotřebitelů, kteří hodlají nakupovat udržitelnější výrobky, snížil oproti předchozímu roku o tři procentní body. „Ještě výrazněji se snížila ochota kupovat ekologické zboží, rostlinné alternativy a imitace mléčných výrobků a masa, a to o dva až čtyři procentní body ve všech věkových skupinách,“ komentuje výsledky zprávy stránka faktaomase.cz, která je součástí iniciativy European Livestock Voice.
Posun v orientaci spotřebitelů ukazuje klesající zájem o výrobky, jako jsou ovesné nápoje, rostlinné imitace hamburgerů, tofu a seitan. To znamená, že Evropané si stále častěji vybírají potraviny na základě výživových výhod, přínosu pro osobní pohodu a ceny. Etická nebo ekologická hlediska klesají na významu.
Nová výživová tabulka
Skupina vědců pod vedením profesora Frederica Leroye z Vrije Universiteit Brussels nedávno vypracovala novou výživovou tabulku, která navrhuje odklon od pojetí „zdravé výživy“ k pojetí „přiměřené výživy“. To znamená kladení důrazu na význam kvality živin.
Jejich výzkum zohledňuje různá kulturní a ekonomická prostředí a přichází s výživovou tabulkou (Nourishment Table), která má poskytnout znalosti potřebné k individuálnímu výběru potravin a sestavení jídelníčku, který bude obsahovat dostatek kvalitních živin.
Výživová strategie se zaměřuje na hustotu živin v potravinách – tedy na poměr mezi obsahem bílkovin a mikroživin, obsahem kalorií a rozsahem zpracování potravin.
„Studie ukazují, že strava obsahující 25–30% kalorií z živočišných produktů, jako je maso, mléčné výrobky, ryby a vejce, může vést k lepším zdravotním výsledkům. Tyto potraviny jsou bohatým zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, esenciálních mastných kyselin (např. DHA a EPA), různých mikroživin (včetně hemového železa, zinku, vápníku, jódu, retinolu, vitaminů D3 a B12) a jedinečných bioaktivních látek
(např. cholinu, taurinu, kreatinu, karnitinu, karnosinu), které jsou v rostlinné stravě vzácné nebo chybí,“ komentuje výsledky práce výzkumného týmu Frederica Leroye stránka faktaomase.cz v informačních novinách Agrární komory ČR.
Problém s ultrazpracovanými potravinami
V bohatých společnostech dnes podle výzkumů roste závislost na ultrazpracovaných potravinách, které obvykle zahrnují narušené potravinové matrice vyrobené z levných, zpracovaných složek, jako jsou cukry, škroby, oleje ze semen a bílkovinné izoláty, v kombinaci s mnoha přídatnými látkami, jako jsou barviva, aromata, sladidla a emulgátory. Jejich nadměrná chutnost podporuje nadměrnou konzumaci až závislost, což přispívá k obezitě a metabolickým problémům.
Závislost na jídle je úzce propojena s průmyslově vysoce zpracovanými potravinami. Chleby, cereálie, balené pochutiny, slazené nápoje, rychlé občerstvení a mražená jídla se často připravují s kombinací cukru, soli a tuku, která spouští to, čemu se odborně říká bliss point, v doslovném překladu „bod blaženosti“. Ten vyvolává dopaminovou reakci, která podporuje touhu po dalším. Výzkum ukazuje, že lidé reagují na přísady jako tuk, přidané cukry, jiná sladidla, sůl a škrob, podobným způsobem jako u drog, kdy dochází k neustálému zvyšování dávek a rychlému vstřebávání.
Systematický přehled zveřejněný v časopise BMJ v letošním roce, kterého se zúčastnilo 9,8 milionu osob, ukázal souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a zvýšeným rizikem 32 nemocí, včetně srdečních onemocnění, rakoviny, cukrovky 2. typu, úzkosti a předčasného úmrtí.
Výživová tabulka nabízí řešení
Výše zmiňovaná výživová tabulka doporučuje vyváženou stravu obsahující potraviny se střední až vysokou hustotou živin a minimálním až středním množstvím zpracovaných potravin.
Tento přístup vede spotřebitele k pochopení toho, co tým výzkumníků nazývá základními zásadami výživy, a zaměřuje se na vzájemný vztah mezi hustotou živin a zpracováním potravin. Ve výsledku má pomáhat
pochopit, jak výběr potravin ovlivňuje výživu v praxi a kde hledat onen pověstný „zlatý střed“.
Vedoucí výzkumu Frederic Leroy k tomu dodává: „Přiměřená výživa přesahuje pojem zdravá strava. Jde o praktický, vědecky podložený přístup k uspokojování našich výživových potřeb, respektování individuální volby a pomoc spotřebitelům při každodenním výběru výživných potravin.“
Hodnocení dopadu pěstování potravin na životní prostředí by také mělo podle nových přístupů zohledňovat i nutriční kvalitu a hodnotu potravin. Jedna z posledních studií například vyhodnotila dopad produkce masa a mléka na životní prostředí jako poloviční, než se předpokládalo.
Výživová hodnota masa je také větší než například u salátu. Proto by se měl vliv potravin na životní prostředí podle studie vypočítávat s ohledem na živiny potřebné pro lidský organismus jako celek. To znamená pokládat si otázku, kolik je třeba vypěstovat rostlin na dosažení dostatečného množství živin v porovnání s chovem zvířat a jak je vhodně zkombinovat k dosažení nejlepšího efektu na zdraví (výživu) člověka a životní prostředí. Více…
