Mléko, vejce, káva, kakao – právě u těchto potravin statistiky ukazují k červenci největší meziroční zdražení. Na rostoucí ceny upozornil ve svých nedělních Otázkách moderátor Václav Moravec, který s politiky a zástupcem zemědělců debatoval o tom, jak chtějí s drahými potravinami bojovat.
„Ve žhavé fázi předvolební kampaně slibuje hned několik politických stran a hnutí snížení daně z přidané hodnoty na potraviny, vy jste jako koalice SPOLU takový slib voličům nedali, proč?“ uvedl diskusi moderátor. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) odpověděl, že koalice SPOLU minulý rok daně na potraviny snížila, a to z patnácti na dvanáct procent.
V kontextu prohlášení některých politických uskupení o zavedení nulové daně řekl: „Nejsem přesvědčen o tom, že volební kampaň má být o slibech, které potom nejsou naplněny nebo jsou těžko naplněny“. A takové sliby označil jako „do určité míry populistické“. Ve srovnání s Německem a Rakouskem jsou potraviny v Česku o něco levnější, oproti Polsku zase lehce dražší, dodal. Za příznivější ceny v Polsku může podle něj to, že je země zemědělsko-potravinářskou velmocí s násobně vyšším počtem například mlékáren.
Větší vliv na snížení cen podle ministra nemá ani tak DPH jako tlak ze strany státu na obchodní řetězce. Důležité podle Výborného je, aby ministr zemědělství „vytvářel na řetězce, které mají osmdesát nebo devadesát procent prodejů, nepřímý tlak, že je potřeba se chovat férově, a to vůči dodavatelům, potravinářům i zákazníkovi“. Podle něj se v poslední době začíná přístup měnit.
Hnutí ANO doposud svůj volební program nezveřejnilo, ale na billboardech podle Moravce levnější potraviny slibují. Moderátor se proto poslance Davida Pražáka (ANO) zeptal, jak toho jeho hnutí plánuje dosáhnout. Podle poslance se v minulosti procentní snížení DPH do cen surovin nepromítlo, a na cenově dostupnější potraviny budou cílit například levnějšími energiemi. „To je naše priorita, která musí být, od toho se odvíjí všechno,“ řekl Pražák.
Emisní povolenky jsou podle poslance dalším důležitým aspektem, které mohou ovlivnit ceny. „Nejde jen o pohonné hmoty, z nafty jsou potom rozdílné ceny i u hnojiv, plachet, obalů a tak dále,“ sdělil Pražák. Zdražení pohonných hmot se týká další fáze emisních povolenek EU ETS2, které má začít fungovat počátkem roku 2027. Poslanec dodal, že ANO zatím konkrétní procento snížení v plánu nemá, ale chce cílit na obecně dostupnější potraviny.
„Jestli si myslíte, že to uděláte skrze energie, tak to se mýlíte, to je jen jeden segment,“ reagoval Výborný a dodal, že některé potraviny Česko ovlivnit nemůže, protože se v tuzemsku komodity nepěstují, jak je tomu například u kakaa nebo kávy. „Jestli si Andrej Babiš myslí, že pojede někam do Konga obchodovat s čokoládou…“ dodal Výborný.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha dal v diskuzi politikům pár tipů, jak mohou potraviny zlevnit a zpřístupnit: „První, asi nejjednodušší, byť samozřejmě s dopadem do rozpočtu, je snížit DPH na potraviny, máme ho nejvyšší ve střední a východní Evropě“. A Jako další bod uvedl cenu vstupů, protože například GreenDeal může potravinovou výrobu značně prodražit, což se na cenách odrazí podle toho, jak zvládnou dopad politici regulovat.
Samotné regulace jsou dle něj třetím aspektem. „Typickým příkladem jsou klecové chovy. Česká republika si schválila, že do roku 2027 je zruší,“ řekl Pýcha a dodal, že při ptačí chřipce přišla spousta chovatelů o svou produkci a podle odhadů ji zhruba patnáct procent chovatelů vzhledem k nové reguli obnovovat nebude.
Pýchův svaz opakovaně upozorňuje na to, že zemědělci potraviny nezdražují a dlouhodobě operují s nejnižšími maržemi. Důvod zdražování vidí v dalších článcích potravinářského řetězce.
