Aktualizováno 5. 11. 2024 21:30 o postoj Tomáše Prouze ze Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Růst cen másla jako základní potraviny jsme zaznamenali asi všichni a toto téma rezonovalo i v médiích a na sociálních sítích. Co za zvyšováním stojí? Potravinářská komora dnes vydala vlastní analýzu příčin růstu cen.
Podle potravinářů jsou důvodem drahého másla především pomalu rostoucí výkupní ceny mléka, nedostatek mléčného tuku na trhu, ale i vyšší cena lidské práce a energií. K nepříznivé situaci podle nich přispívá také citelné zdražování na straně obchodníků.
Vstupní náklady výrobců
Podle Českého statistického úřadu výrobci v září meziměsíčně zvedli cenu másla v průměru o 15,8 Kč/kg. Podle Potravinářské komory (PK) jde o opodstatněný důvod, protože jako zpracovatelé musí pokrývat zvýšené vstupní náklady v podobě vyšších výkupních cen mléka nebo mezd pro zaměstnance. „Pokud podniky nezaplatí zaměstnance, zvláště ty odborné, ze sektoru by odešli jinam,“ uvádí tiskový mluvčí PK Marek Zemánek.
V cenách jsou podle něj propsány také stoupající režijní náklady jako poplatky za odpady nebo vysoké ceny energie, které mlékárenský průmysl spotřebovává mnoho. „Z dat Eurostatu vyplývá, že Česko má čtvrtou nejdražší elektřinu v Evropě,“ píše Zemánek v tiskové zprávě.
Rostoucí cena mléka
Na kilo másla výrobci potřebují v průměru 22 litrů mléka, i když přesné množství záleží na typu mléka a výrobní metodě, upozorňují potravináři s tím, že i nárůst ceny za tuto komoditu, byť není na litr mléka až tak enormní, je při větších množstvích znát.
Výkupní cena mléka činila vloni v září v průměru 9,80 Kč, zatímco letos ve stejném měsíci je to již 11,45 Kč, uvádí příklad PK s odvoláním na data z Ministerstva zemědělství.
Nedostatek mléčného tuku
Celý evropský trh se potýká s nedostatkem mléčného tuku, což se odráží i na ceně. „Zatímco výrobci v lednu nakupovali smetanu za 60 Kč/kg, v současné době dosahuje hodnoty i přes 100 Kč/kg,“ poznamenává PK.
Samotná ČR má po podle ní po Řecku „druhou nejhorší tučnost mléka v EU“ a navíc tučnost mléka u tuzemských krav dlouhodobě klesá. Příčinou je podle potravinářů „změna struktury stáda a šlechtění dojnic na vysokou užitkovost a nižší obsahové složky“. Tuzemské mlékárny proto musí kupovat smetanu i v zahraničí za tržní ceny.
Přirážky obchodních řetězců
Zatímco mlékárny zvedly v září cenu másla meziměsíčně v průměru o 15,8 Kč za kilogram, obchodní řetězce podle ČSÚ navýšily svou obchodní přirážku o 26,93 Kč/kg. Takové navýšení obchodních cen považuje komora za neopodstatněné. „Většinu nákladů jednoznačně nesou výrobci másla. Téměř 70 % z ceny másla totiž tvoří cena mléka a mléčného tuku,“ namítají potravináři.
Podle nich na vysokých cenách másla „nejvíce vydělávají především obchodní řetězce“. V této souvislosti upozorňují na šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který v loňském roce dospěl k závěru, že k 1. únoru 2023 průměrná marže obchodníků na másle stoupla do velmi neobvyklých hodnot, přestože průměrná spotřebitelská cena másla již v dané chvíli klesala.
„Antimonopolní úřad dále konstatoval, že ve stejném období došlo ke snížení marží na straně zpracovatelů na přibližně 4 Kč na jeden kus výrobku,“ podotýká Potravinářská komora.
Je to manipulace, říká zástupce obchodníků
Podle prezidenta Svazu obchodu a obchodu Tomáše Prouzy jsou tvrzení Potravinářské komory manipulací s daty s cílem „vyvolat paniku, aby zakryli vlastní neschopnost“. Jako příklad uvádí praktiku, kdy čeští zemědělci vyvážejí mléko do zahraničí, kde ho německé a rakouské mlékárny zpracují a pak zpátky do Česka dovezou smetanu. „Jaký asi myslíte, že to má vliv na cenu,“ pozastavuje se Prouza.
„Když si se znalostí metodiky ČSÚ přepočítám ty údajně šokující informace o obrovských maržích obchodů, najednou mi vyjde, že marže na jedné kostce másla činí přibližně 2,30 Kč,“ píše na svém blogu Prouza a dodává, že obchody musí za tuto nízkou marži platit logistiku, skladování v chlazených prostorách, náklady na personál a provoz.
Základní příčina dražšího másla jsou podle šéfa obchodníků vyšší náklady na suroviny a neefektivita našich producentů másla, kteří nedokáží vyrábět máslo tak levně jako v zahraničí. Metodu zastrašování veřejnosti „máslovou krizí“ použili potravináři již v roce 2017, uvádí Prouza, ale následná prověrka státu podle něj prokázala, že ceny šroubovali nahoru ne zemědělci ani obchodníci, ale potravinářské firmy.
