ČTK

13. 9. 2025

Vozataj Jiří Nesvačil junior dnes v Kladrubech nad Labem vytvořil nový český rekord, když předvedl jízdu se čtyřiadvacetispřežím. Dosavadní nejlepší výkon v počtu zapřažených koní byl 22. Dosažení rekordu sledoval i komisař z Agentury Dobrý den spravující české rekordy, řekl ČTK ředitel Národního hřebčína Kladruby Jiří Machek.

Nesvačil s týmem pomocníků zapřáhli za sebe 12 párů kladrubských koní, v každém byl bělouš s vraníkem, takže výsledné spřežení vytvořilo podobu šachovnice. Rekordní byla i váha a délka opratí, které vážily 52,3 kilogramu a dohromady měřily 300 metrů. Celé spřežení bylo dlouhé 35 metrů, vedli je zkušení dvanáctiletí hřebci.

Spřežení vyjelo z nádvoří hřebčína, třikrát objelo kolbiště a vrátilo se zpět k zámku. Nesvačilovu úspěšnou jízdu sledovaly tisíce ztichlých lidí, kteří nechtěli, aby koně cokoli vyrušilo. Pokus o rekord byl součástí dnešní akce Kladruby naruby, kdy návštěvníci mohli sledovat také drezuru a předvedení koní nebo koňský fotbal, takzvaný pushball. Připraven byl i hudební program a prohlídkové okruhy historických prostor stájí, kočárovny, postrojovny, muzea a zámku.

Touhu zapřáhnout co nejdelší a nejpočetnější spřežení měl již Jiří Kocman. Tomu se povedlo v roce 1979 při oslavách 400 let hřebčína v Kladrubech nad Labem zapřáhnout dvacetispřeží starokladrubských koní. O 29 let později tento počin překonal vozataj kladrubského hřebčína Petr Vozáb, který při Velkém jezdeckém dni v roce 2008 zapřáhl na kladrubském závodišti dvaadvacetispřeží.

Starokladrubští koně, které hřebčín chová, plní svoji původní roli ceremoniálních koní, zejména na královském dvoře v Dánsku a ve Švédsku. Skvěle se hodí pro soutěžní spřežení a klasickou drezuru. Pro svojí klidnou a vyrovnanou povahu jsou často využíváni pro hipoterapii a jsou vhodní pro volnočasové ježdění. Starokladrubské koně je možné potkat i v parcích a ve městech, jako jsou Pardubice, Ostrava a Praha, kde jsou využíváni pro pracovní účely u jízdní policie. Kromě toho jsou k vidění při různých slavnostech a kulturních akcích po celé České republice. Bílí koně žijí v Kladrubech nad Labem, černí jsou v hřebčíně ve Slatiňanech.

Související témata

Přečtěte si také

Zimní počasí vydrží do víkendu, poté se výrazně oteplí až na 12 stupňů Celsia

Zimní počasí vydrží v Česku do nadcházejícího víkendu. Poté se ale výrazně oteplí, v neděli může být až 12 stupňů Celsia.

„Bezpečnost není slogan.“ Ministr vnitra Lubomír Metnar představil priority svého resortu

Metnar dnes představil, jaké konkrétní kroky plánuje na Ministerstvu vnitra podnikat. Prioritou má být vnitřní bezpečnost republiky. Toho chce dosáhnout díky...

Evropský protikorupční úřad vyšetřuje ČEPS kvůli možným podvodům

Evropský úřad pro boj proti podvodům vyšetřuje podezření ze zneužití evropských peněz ve státní firmě ČEPS. Dle českého europoslance jde o podezření z předražených projektů a korupce.

Schillerová představila chystanou EET 2.0: Mobilní aplikace, méně dat a úlevy pro gastronomii

Ministryně financí dnes představila nový zákon o obnovení elektronické evidence tržeb. Součástí novely je i snížení daní na nealkoholické nápoje v gastronomii či osvobození zaměstnaneckých benefitů a spropitného od daně.

Nejšílenější zákony v české historii – některé platily ještě před 100 lety 

Od osvícenských reforem Josefa II. po protekcionistické zabavování luštěnin – české země mají bohatou historii právních kuriozit.

Expert na radikální levici: Ubití studenta ve Francii je výsledkem dehumanizace

Rozhovor s francouzským expertem přináší pohled na smrt studenta po politické akci a klade otázku, zda se násilí stává běžnou součástí ideologického boje.

Na ostrovy u Skotska vyplavilo moře plasty z 60. let minulého století

Moře vyplavilo na pláž jednoho z ostrovů britského souostroví Orkneje plastové lahve a další odpadky, které pocházejí z Kanady a byly vyrobeny v 60. a 70. letech minulého století.

Hledači kovů objevili v polském lese 2 000 let starý římský meč – komu patřil?

Hledači kovů objevili v polském lese 2 000 let starý římský meč. Odborníci zkoumají jeho původ i rituální význam. 

Kdy pít zázvor: ráno prospívá, večer může rušit

Kdy je zázvor pro tělo přínosem a kdy může spíše rušit? Odpověď souvisí s načasováním i biologickými rytmy.