S cíli Green Dealu, neboli Zelené dohody pro Evropu, souhlasilo během letošního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) o 6 % méně dotazovaných než v minulém roce.
Zelená dohoda, spuštěná v roce 2019, přinesla soubor politických iniciativ, které mají přimět státy Evropské unie k transformaci energetiky a průmyslu. To znamená v konečném důsledku do roku 2050 dosáhnout takzvané „klimatické neutrality“, tedy maximálního snížení emisí skleníkových plynů, jako jsou CO2 nebo metan.
Zhruba dvě třetiny respondentů (68 %) uvedly, že cíl Zelené dohody „spíše“ a „rozhodně“ není dosažitelný.
To znamená vyřazování uhelných elektráren, aut se spalovacími motory, a naopak výstavbu solárních a větrných elektráren, přechod na elektroautomobily, atd. V praxi se však tento politicky prosazovaný a dotačně podporovaný program ukazuje pro výrobní podniky i energetickou síť jako značně problematický.
Ve středu zveřejněná, vyhodnocená data ze srpnové vlny dotazování ukazují, že necelá polovina respondentů (47 %) české veřejnosti s cílem Zelené dohody nesouhlasí. Naopak, souhlas s cíli dohody vyjádřilo 42 %, což je o 6 % méně než loni.
Zhruba dvě třetiny respondentů (68 %) uvedly, že cíl Zelené dohody „spíše“ a „rozhodně“ není dosažitelný. Cíl Zelené dohody považuje za dosažitelný pouze 19 % dotázaných, což je o devět procentních bodů méně, než v loňském průzkumu.
Zvyšování cen energií
Celkem čtyři pětiny respondentů (81 %) se domnívají, že Zelená dohoda má větší, či menší vliv na zvyšování cen energií. Pouze 1 % dotázaných uvedlo, že Zelená dohoda zvyšování cen energií vůbec neovlivňuje. Graf umístěný níže ilustruje rozložení odpovědí.
