Španělsko, Portugalsko, Francie, Nizozemí jsou zeměmi, které již mají zkušenosti s novými klimatickými a environmentálními politikami týkajícími se snižování chovu hospodářských zvířat. Tamní majitelé půdy a zemědělci poukazují na rizika politik a opomíjené přínosy, které chov hospodářských zvířat přináší.
Program FIRE-RES financovaný Evropskou unií ve zprávě za loňský rok konstatoval, že mimo válečné oblasti bylo Portugalsko ze všech zemí Evropy nejvíce postižené požáry (přes 140 tisíc ha). Na třetím místě pak Španělsko s více než 40 tisíci hektary. Situace se přitom dle programu rok od roku zhoršuje. Letos zatím podle odhadů EU shořelo jen ve Španělsku a Portugalsku dohromady už skoro 670 tisíc hektarů půdy.
Tamní farmáři se shodují na tom, že za rozsáhlé požáry mohou některé politiky pro snižování produkce CO2 zakotvené v Green Dealu. Konkrétně pak například EU vyvíjí tlak na snižování počtu hospodářských zvířat kvůli jejich emisím skleníkového plynu, metanu.
Skot, ovce a další hospodářská zvířata ale pomáhají udržovat pastviny bez přebytečné suché trávy a spontánní vegetace, čímž v podstatě spotřebovávají „palivo pro lesní požáry“. Některé studie také uvádějí, že zachování pastvy ovcí a krav je důležité pro udržení biologické rozmanitosti a zdraví půdy.
Stránky Live stock voice naznačují, že omezení tradičního hospodaření k požárům přispělo, a že jen letní požáry v oněch dvou zemích vyprodukovaly takové množství CO₂, které odpovídá emisím téměř 10 milionů aut, což je srovnatelné s ročními emisemi aut v Nizozemsku.
Portugalsko
Evropský systém Copernicus pro monitorování lesních požárů (EFFIS) odhaduje, že letos zatím v Portugalsku shořelo přes 278 tisíc hektarů.
Podle listu Portugal Post je jednou z příčin „odliv obyvatelstva z venkova“ a slabá údržba „protipožárních pásů, teras a zavlažovacích příkopů, které kdysi zpomalovaly postup plamenů“.
K odlivu lidí z venkova má přitom přispívat zvyšování administrativní náročnosti a regulací v oblasti zemědělství. Farmářský život je dle listu stále náročnější a ztrátovější, a úbytek hospodářů a klesání chovu dobytka způsobuje přerůstání a usychání travin na bývalých pastvinách, které byly pravidelně spásány.
Španělsko
Španělsko letos čelí nejhoršímu roku za poslední desetiletí, kdy odhad Copernika hlásí více než 391 tisíc hektarů spálené půdy.
„Farmáři, kteří mívali ve vesnici 10 tisíc ovcí, jich dnes mají ani ne 300,“ sdělil deníku Epoch Times Roberto López, chovatel dojnic z Galície a dodal: „Všechny ty ovce požíraly ty keře, které teď hoří.“ Více…
Kritici andaluské regionální vlády letos také poukázali na to, že vláda vytlačuje místní pěstitele a chovatele, zatímco se ohání praporem enviromentalismu a energetické transformace. Reagovali tak na oznámení, že tisíce stoletých olivovníků v regionu Subbética v provincii Córdoba v jižním Španělsku budou vykáceny, aby ustoupily záplavě fotovoltaických panelů.
Francie
Ve Francii vykazují statistiky za poslední desetiletí výrazně vyšší množství spálených oblastí než v předchozím období. Po vlně veder na jihu země se lotos silně diskutuje o desítkách let úpadku venkova a odlivu obyvatelstva z venkovských oblastí. Opuštěné zemědělské pozemky a pastviny se mění v potenciální „palivo“.
Suchá tráva, přerostlá vegetace a neudržované lesy podle vědců výrazně zvyšují riziko rychlého šíření lesních požárů. Také proto se místní vláda snaží o finanční motivaci zemědělců a farmářů.
Nizozemí
Země větrných mlýnů sice požáry zemědělské půdy de facto netrpí, nicméně, je průkopníkem ve snižování chovů. V roce 2023 zveřejnil deník Epoch Times dokumentární snímek Válka proti farmářům: Budeme jíst brouky?, který mapuje situaci cíleného ničení podnikání farmářů v rámci „snižování emisí CO2“.
Tento celosvětový boj proti malým zemědělcům a nezávislým farmářům začal v Nizozemí a šíří se do dalších zemí. Mezi farmáři narůstá atmosféra strachu o existenci farem. Více…
Švýcarsko
Město Curych si stanovilo ambiciózní klimatické cíle a do roku 2040 se chce stát klimaticky neutrálním. K tomu musí přispět i zbývajících 14 městských farem, kde krávy musí uvolnit cestu klimatu. Kritici hovoří o groteskních opatřeních a nadbytečném mikromanagementu. Více…
