Nová studie vydaná v časopise Nature Sustainable Agriculture dochází k závěru, že lidé nejsou otevřeni konzumaci hmyzu a v mnoha případech k ní mají silný odpor. Ukazuje malou pravděpodobnost, že by odvětví potravin z hmyzu i jen částečně nahradilo konzumaci masa.
Podle výsledků studie je „málo pravděpodobné“, že by potraviny na bázi hmyzu „výrazně snížily spotřebu masa, zejména ve srovnání s více akceptovanými alternativami na rostlinné bázi“.
Jako důvod uvádí studie „nízkou akceptaci spotřebiteli“ a „omezené investice“. Firmy se podle ní budou spíše soustředit na použití hmyzu pro výrobu krmiva pro zvířata.
Podle výsledků je nepravděpodobné, že by se cvrčci, kobylky nebo mravenci stali běžným zdrojem potravy, většina lidí má vůči jejich konzumaci odpor. Větší šanci mají podle studie u spotřebitelů rostlinné výrobky.
Průzkumy provedené v rámci studie ve Spojených státech a v Evropě ukazují, že 91 % dotazovaných je ochotno vyzkoušet rostlinné alternativy masa. Konzumaci hmyzu by zvažovalo pouze přibližně 20 % dotázaných.
„Vzhledem k těmto problémům je obtížné si představit, jak by potraviny na bázi hmyzu mohly významně nahradit tradiční druhy masa,“ uvádí se v dokumentu. „Skutečnou výzvou je vytvořit alternativy, které budou pro spotřebitele natolik atraktivní, že je upřednostní před masem.“
Dotázali jsme se na poptávku Českých drah, jejichž minibar již několik let nabízí „křupavé červíky a cvrčky“ jako doplňkový prodej v rámci občerstvení. Nejedná se o potravinový prodej na bázi hlavního jídla, ale spíše pochutinu typu brambůrky nebo slané tyčinky.
„Od zavedení do naší nabídky zájem o toto drobné občerstvení mírně roste. Za 1. polovinu roku jsme ve vlacích prodali dohromady skoro dva a půl tisíce balení cvrčků a červíků, přitom byla mírně větší poptávka po červících,“ sdělil deníku Epoch Times tiskový mluvčí Českých drah.
Problematika chovu a klimatu je stále v pohybu
Další studie uvádí, že dopad výroby masa a mléka není pro přírodu tak zatěžující, jak se původně předpokládalo. Nedávný průzkum také ukazuje, že se snižuje ochota lidí nakupovat ekologické zboží, rostlinné alternativy a imitace mléčných výrobků a masa, což naznačuje, že cesta náhražky nebude pro lidi z dlouhodobého hlediska přijatelná.
Proto směřují finance do hledání cest, jak produkci masa a mléka udržet a snížit jejich vliv na produkci skleníkových plynů, jako jsou metan a CO2. Vědci se například snaží najít cestu, jak snižovat produkci CO2 z kravského trusu pomocí přidávání speciálních přísad do kompostu.
University of California od roku 2019 pracuje na produkci druhu červené mořské řasy (asparagopsis taxiformis) produkující sloučeninu, která by mohla u hospodářských zvířat snížit produkci metanu. Podle univerzity pochází polovina všech emisí metanu v Kalifornii „především z 1,8 milionu dojnic“. Přidání červené mořské řasy do krmiva podle nich snižuje u krav produkci metanu o více než 50 %. Problémem jsou ale omezené možnosti pěstování této řasy.
Někteří lidé z praxe také navrhují vydat se cestou „regenerativního zemědělství“, které váže uhlík do země „přírodě blízkými metodami“ a „bez chemických zásahů“.
Co se týká skleníkových plynů, jako jsou metan nebo CO2, jejich vliv na oteplování planety se stále diskutuje a podle nedávných zjištění není úloha metanu při změně klimatu dosud zcela pochopena.
Další studie publikovaná v časopise Nature zjistila, že rostliny pohlcují o 30 % více CO2, než se kalkuluje v klimatických modelech.
Téma oteplování planety a toho, nakolik má lidská produkce skleníkových plynů vliv na teplotu Země, je stále otázkou různých názorových proudů. Zatímco některé vlády vynakládají miliardy dolarů na snižování emisí CO2, někteří odborníci na klima tvrdí, že CO2 je nezbytný a jeho vyšší množství nepředstavuje tak fatální problém, jak je jinými vědci předestíráno.
