Evropská komise schválila hmyz jako potravu teprve v roce 2021 na základě podkladů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Seznam povolených druhů hmyzu se pomalu rozšiřuje, v současnosti smí být v EU na trh uváděny pouze 4 druhy jedlého hmyzu:
- cvrček domácí (larva, dospělec)
- saranče stěhovavá (larva, dospělec)
- potemník moučný (larva)
- potemník stájový (larva)
Tento hmyz lze prodávat ve formě zmrazené, sušené nebo v prášku. Každý druh hmyzu a vůbec jakákoliv tzv. nová potravina, se mohou dostat na pulty obchodů až poté, co projdou zdlouhavým schvalovacím procesem, při němž se prokazuje bezpečnost dané potraviny pro lidské zdraví.
Ostatně debaty o hmyzu jako potravině začaly v Evropě už před nějakými deseti lety, poznamenává Petra Škvorová, odbornice na jedlý hmyz z katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky na České zemědělské univerzitě.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) spadající pod OSN tvrdí, že hmyz je potrava budoucnosti. Zanechává daleko menší uhlíkovou stopu než tradiční dobytek, při produkci se spotřebuje méně krmiva i prostoru, což vše činí hmyz udržitelnějším zdrojem „vysoce kvalitního proteinu,“ jak uvádí FAO.
Úřad se obává, že s rostoucí celosvětovou populací (podle odhadů OSN 9,7 miliardy do roku 2050) nebude planeta schopna poskytnout dostatek zdrojů pro výrobu takového množství potravin, proto se hmyz jeví jako bezpečný a ekologický zdroj výživy pro lidstvo i chovná zvířata.
FAO hmyz označuje za „mini-dobytek“ a i podle české legislativy jsou nyní povolené druhy hmyzu vedeny jako „hospodářská zvířata“.
Povinné označení na etiketách
Na sociálních sítích a některých webech se před časem šířily zvěsti o tom, že rozemletý hmyz se nyní bude přidávat potají do nejrůznějších potravin, aniž by o tom spotřebitel věděl. Tato teorie má však úskalí. Kromě toho, že to není povoleno, by šlo o ekonomickou sebevraždu.
Informace o obsahu a druhu hmyzu musí být vždy uvedena ve složení spolu s informací o tom, že složka může způsobit alergickou reakci, a musí být uvedena v bezprostřední blízkosti seznamu složek.
V rozhodnutí Evropská komise o povolení jedlého hmyzu jako potraviny a v jednotlivých prováděcích předpisech je uvedeno, do jakých potravin lze danou formu hmyzu přidávat a v jakém maximálním množství. „Ono ho tam nemůžete nasypat moc, protože vám to poruší například technologickou kvalitu. Takže pokud bych chtěla třeba do pečiva přimíchat 20 procent, nebude poživatelné,“ vysvětluje Škvorová.
Dnes se hmyzí moučka přidává do sušenek, těstovin, proteinových tyčinek, ovesných kaší, chipsů, ale v nabídce najdete například i cvrččí boloňskou omáčku a dalších potraviny. Výrobci se tím netají, spíše naopak. Tato informace totiž ospravedlňuje výrazně vyšší cenu produktu.
Proti gustu žádný dišputát
Otázka pojídání hmyzu vyvolává u některých odpor, u jiných zvědavost. I když se jedlý hmyz v posledních letech velmi propaguje a zejména u mladých lidí jsou takové potraviny módní, v českých kuchyních v nejbližší době pravděpodobně nezdomácní.
Je to dáno i tím, že u nás, na rozdíl od některých rozvojových zemí, nemáme nouzi o dostatek potravy, myslí si Škvorová. Podle ní bude tento alternativní zdroj proteinu sloužit spíše „jako rozšíření nabídky“ místo náhražky dosavadního jídelníčku. „Nikomu to není vnucováno, ale kdo má zájem, má možnost to vyzkoušet,“ říká.
U hmyzu vidí výhodu oproti rostlinným alternativám masa v tom, že jde o živočišnou bílkovinu, která je pro lidské tělo vhodnější. „Rostlinný protein neobsahuje všechny aminokyseliny, které tělo potřebuje. Jde to řešit tím, že správně kombinujete různé druhy rostlinných proteinů a vyvažujete to. Naopak hmyzí protein je plnohodnotný, obsahuje všechny esenciální aminokyseliny v takovém množství, které bychom do sebe měli dostat,“ objasňuje Škvorová.
Větší potenciál vidí v použití hmyzu jako krmiva pro chovná zvířata, například pro akvarijní rybičky, ale i mnohé další.
Odbornice na zdravou výživu Margit Slimáková je v otázce jedlého hmyzu opatrná. Podle ní jde o výživový experiment, jehož důsledky bude možné seriózně vyhodnotit teprve v dlouhodobém horizontu. Nátlak ze strany evropských orgánů vnutit hmyz do našeho jídelníčku vidí jako „nepřirozené omezování výživově vysoce přínosných živočišných potravin“.
„Za mě mnohem přínosnější a prospěšnější než takto experimentovat s výživou a propagovat konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných produktů, je hledat cesty, jak podpořit konzumaci skutečného jídla, které nám jednoznačně prospívá, dodává živiny a není potřeba se s ním přejídat. Tedy ani se tolik neplýtvá a vedlejším efektem je zajištění i zdraví a zdravé štíhlosti,“ uvedla Slimáková pro server Flowee.
Pozor na alergie
Nadšený z nové potraviny není ani dr. Tomáš Erban, vědec z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, který se jedlému hmyzu věnoval v jednom z výzkumných projektů. „My hmyz řešíme jako kontaminant potravin a někdo to tady vydává jako budoucnost výživy pro člověka. To je úplný nesmysl,“ uvedl pro Epoch Times a dodal, že opatrnost je namístě zejména kvůli možným alergiím.
Na alergie upozorňuje i Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která na svých stránkách píše: „Pokud byste si tyto pochoutky chtěli dopřát a bez obav vychutnat, doporučujeme jejich konzumaci nejprve konzultovat se svým lékařem, obzvláště v případech, pokud trpíte známou alergií na korýše, měkkýše (a výrobky z nich) a prachové roztoče.”
Právě kvůli alergiím je potřeba sledovat etikety, upozorňuje Škvorová. „U lidí, kteří jsou alergičtí na korýše, může vzniknout nebezpečná alergická reakce. Krovky obsahují chitin, který je hlavním alergenem.“
Podle přehledu dosavadního výzkumu, který vyšel letos v únoru, byly u jedlého hmyzu nejčastěji identifikovány následující alergeny: fruktóza-bisfosfátaldoláza, fosfolipáza A, hyaluronidáza, argininkináza, lehký řetězec myosinu, tropomyosin, α-tubulin a β-tubulin. V roce 2018 bylo identifikováno celkem 116 alergických reakcí na jedlý hmyz, převážně na kobylky a sarančata.
Další možná rizika
FAO upozorňuje, že s ohledem na bezpečnost konzumace hmyzu existují tři rizika – biologické (bakterie, viry, plísně, paraziti), chemické (mykotoxiny, pesticidy, těžké kovy, antimikrobiální prostředky) a fyzické (mechanické ucpání trávící soustavy tvrdými částmi hmyzu).
S ohledem na parazitická nebezpečí FAO píše: „Druhy hmyzu považované za vhodné pro hromadnou produkci mohou být přenašeči parazitů a toto nebezpečí je třeba náležitě zvážit.“ Text poznamenává, že tato oblast dosud není dostatečně zdokumentována.
Jedna studie zkoumající toto riziko zjistila, že z 300 chovných farem v Evropě, včetně České republiky, jich 244 mělo hmyz s parazity, z toho téměř jedna třetina (91 případů) byly případy, kdy se jednalo o parazity potenciálně patogenní pro člověka. „Jedlý hmyz je podceňovaným rezervoárem lidských a zvířecích parazitů,“ napsali autoři studie.
Potenciální riziko potvrdil Epoch Times i Petr Majer, zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS), do jejíž gesce spadá dozor nad chovem a zpracováním hmyzu. „I lidé se mohou stát náhodnými hostiteli pro některé parazity hmyzu (i druhů určených jako vhodných k lidské spotřebě),“ napsal nám v emailu Majer.
SVS přítomnost parazitů nevyhodnocuje, a ani to po ní evropské předpisy nežádají. Podle Majera je však toto riziko eliminováno v procesu zpracování. „Zejména tepelná úprava (100°C) a nízká aktivita vody (sušení) způsobuje, že stádia těchto parazitů případně se vyskytujících v těle hmyzu jsou inaktivovány (usmrceny)“.
„Chov hmyzu pro lidskou spotřebu probíhá v uzavřených chovech z mateřských linií, které chovatelé pečlivě vybírají. Nejčastěji probíhá nákup z tzv. mateřských chovů, kde jedním z kritérií je i perfektní zdravotní stav mateřských jedinců,“ vysvětlil Majer.
Čím se krmí jedlý hmyz?
Hmyz chovaný ve velkochovech nemůže dostávat k jídlu jen tak cokoliv, jako je tomu v divoké přírodě. Předpisy stanovují, že musí jít pouze o certifikované krmivo pro hospodářská zvířata. „Nemůžeme hmyz krmit odpadem“, vysvětluje Škvorová. Většinou jde o sypký substrát na bázi sóji nebo otruby. „Je to podobné jako krmivo pro drůbež,“ podotýká.
Příručka českého Ministerstva zemědělství pro chov a zpracování hmyzu k tomu uvádí: „Farmově chovaný hmyz může být krmen kromě krmných směsí určených pro hmyz taky tradičními krmivy, jako je zrno, sójová moučka, siláž a zbytky ovoce, zeleniny a chleba, které nevykazují napadení plísněmi nebo hniloby a podobně. Ke krmení hmyzu je zakázáno používat zejména krmiva s obsahem zpracované živočišné bílkoviny, hnůj a obsah trávicího traktu, bývalé potraviny živočišného původu nebo odpady ze stravovacích zařízení.“
Kdo u nás kontroluje chov a prodej hmyzu?
Protože hmyz určený k lidské spotřebě je nyní charakterizován jako hospodářské zvíře, vše kolem jeho chovu a zpracování spadá pod křídla Státní veterinární správy (SVS). V případě, že jde o dovoz a prodej takových výrobků, SVS provádí kontroly v místě určení.
V tom se překrývá s dozorem Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která dohlíží na prodej hotových potravin (hmyzí moučky, potraviny s přídavkem hmyzích mouček).
Kontroly se zaměřují na zdravotní nezávadnost a hygienu provozu výroby. „Z laboratorních vyšetření se standardně provádí vyšetření potravin na přítomnost patogenních bakterií rodu Salmonella spp. a Listeria monocytogenes. Dále jsou kontrolovány parametry fyzikálně-chemické (např. aktivita vody, přítomnost kontaminantů či reziduí). V neposlední řadě jsou kontrolovány také způsoby označování potravin z hmyzu,“ uvedl Majer.
Kontroly u výrobců a zpracovatelů hmyzu probíhají minimálně dvakrát ročně v závislosti na velikosti podniku, na výsledcích auditu a výsledcích přechozích kontrol. Na otázku, zda již byly zjištěny nějaké nesrovnalosti, jsme dostali odpověď, že šlo pouze o „pochybení v oblasti značení potravin z hmyzu (nesprávná výživová tvrzení, výskyt alergenů)“.
Související články:
