Počet Čechů, kteří konzumují rostlinnou stravu nebo ji omezují, stabilně roste. Pro potravinářské firmy je to velká příležitost, kterou bychom si neměli jako země nechat ujít. Aby se však rostlinné alternativy potravy ujaly u většího segmentu spotřebitelů, je u nás třeba překonat několik překážek.
O těchto a dalších otázkách se 30. října debatovalo na semináři v Poslanecké sněmovně pod názvem „Nové trendy v potravinářství – příležitost pro českou ekonomiku, zdravější společnost a udržitelnou budoucnost?“.
Podíl lidí, kteří v Česku konzumují čistě rostlinnou stravu nebo se snaží omezovat konzumaci masa, průběžně stoupá. Jak uvedla Tereza Trávníčková z ProVeg Česko, „je vidět posun k rostlinným způsobům stravování“. Ten je dle ní znatelnější zejména u žen a mladších generací do 35 let.
Citovala přitom dva průzkumy od FMCG Gurus z konce roku 2020 a začátku roku 2022, podle nichž vzrostl počet lidí, kteří se více přiklánějí k rostlinné stravě. Do této skupiny patří vegani, vegetariáni a čím dál populárnější tzv. flexitariáni, kteří spotřebu masa vědomě omezují, byť ji úplně nevylučují.
„Už bezmála 40 procent Čechů a Češek záměrně omezuje konzumaci živočišných potravin, což je o 10 procentních bodů více než koncem roku 2020,” pronesla Trávníčková.
Podle průzkumu vedou lidi ke konzumaci většího množství rostlinné potravy zdravotní, enviromentální a etické faktory. Od větší spotřeby rostlinných náhražek masa konzumenty odrazuje chuť, cena, nedostatečný výběr či dostupnost takové stravy.
Drahé a neznámé
Na semináři několikrát zazněl fakt, že rostlinné alternativy živočišných produktů jsou u nás daleko dražší, než je tomu v západních zemích. Například v Německu Lidl a Kaufland nedávno plošně zlevnily tyto potraviny na úroveň srovnatelnou nebo nižší, než jsou živočišné výrobky.
Naproti tomu v Česku jsou ceny stále výrazně vysoké. Například rostlinná alternativa mletého masa se podle průzkumu ProVeg prodává u nás až o 162 procent dráž než pravé maso, u mléka je to téměř 60 procent.
Aby čeští konzumenti projevili větší zájem o rostlinné náhražky masa, musí být cenově dostupné, shodlo se několik řečníků.
Stejně tak je třeba větší osvěty, poskytnout spotřebitelům možnost ochutnávek, poučit je, jak s rostlinnými alternativami pracovat, a odbourat vrozený skepticismus k neznámému, míní Trávníčková.
Skokový nárůst spotřeby?
U mladších ročníků rezonuje také apel na menší klimatickou zátěž rostlinných výrobků. Podle Romany Nýdrle, ředitelky pro obchod ze Svazu obchodu a cestovního ruchu, platí teze, že „klimatické cíle nelze naplnit bez omezení masových produktů“.
Obchodní řetězce začnou od roku 2024 sledovat uhlíkovou stopu dodavatelů.
Nýdrle je přesvědčená, že u rostlinných náhražek „dojde ke skokovému nárůstu spotřeby“ a že „v roce 2050 bude trh rostlinných potravin dominantní“. „Kdo bude čekat a nenaskočí do vlaku nyní, tomu definitivně ujede,“ míní.
Podle údajů z června 2023, rostou prodeje rostlinných alternativ v řetězcích meziročně o 40 procent, u online prodejců je to dokonce o 80 procent, podotkla Nýdrle.
Uvedla rovněž, že popularita rostlinných alternativ není omezena jen na velká města, ale týká se i obcí a městeček nad 5 000 obyvatel. Nejprodávanější skupinou rostlinných alternativ jsou jednoznačně mléčné výrobky, následují náhražky masa.
Nýdrle s nelibostí poukázala také na nutnost hledat u rostlinných výrobků nové názvosloví, které krkolomně popisuje, co výrobek imituje, ale i na protekcionismus masových výrobků na českém trhu: „Nelíbí se nám kampaně typu ,Žeru maso‘, to si nemyslíme, že je role státu.“ Kampaň Agrární komory uvádí, že jíst maso je přirozené. Co přirozené není, je jíst vysoce zpracované potraviny.
Jsou rostlinné alternativy opravdu zdravé?
Zdravý jídelníček hraje důležitou roli pro zdraví. „Odhadujeme, že výživa je spjata s více než 23 procenty všech úmrtí v České republice,“ upozornila na semináři MUDr. Eliška Selinger, nutriční epidemioložka z 3. Lékařské Fakulty Univerzity Karlovy. „Problémem české stravy je jak nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, tak i nadměrná konzumace soli a velmi nízká konzumace vlákniny.“
Zvýšená spotřeba červeného masa, a zejména uzenin, je podle ní úzce spjata s rizikem rakoviny tlustého střeva. A protože Češi uzeniny konzumují rádi a hodně, cílem je spotřebu snížit. „I z tohoto důvodu se ve světě prosazuje trend vegetariánství a veganství,“ uvedla dr. Selinger.
U rostlinné stravy je třeba zvážit skutečnost, že mléko a maso obsahují důležité nutrienty, proto je třeba je doplnit do dané rostlinné alternativy, poznamenala nutriční odbornice. To, že je potravina vyrobena z rostlin, ještě neznamená, že je zdravá. Pokud obsahuje velké množství průmyslově zpracovaných složek, její zdravotní přínos výrazně klesá.
Přestože z hlediska příjmu živin je u rostlinných imitací masa nižší obsah bílkovin, nejde o nic kritického, poznamenala Selinger s tím, že „veganská strava je spojena s nižší váhou a nižším BMI“. Lidé na veganské stravě si váhu udrží snáz, i když nemají nižší příjem energie, a navíc mají nižší cholesterol ve všech ukazatelích, uvedla nutriční vědkyně a doplnila: „Víme, že tyto markery jsou spojeny s nižším rizikem srdečního onemocnění.“
Podle ní „některé výzkumy poukazují na to, že rostlinná strava je spojena s nižším rizikem rozvoje některých nádorových onemocnění,“ i když bádání v této oblasti dále pokračuje.
Největším ohrožením pro vegany a vegetariány je podle dr. Selinger zhoršené kostní zdraví, což přispívá k častějším zlomeninám. „Bohužel ze studií vyplývá, že dospělí vegané na rostlinné stravě mají nižší kostní hustotu, tzn., že kosti nejsou úplně dobře stavěné, a bohužel se to odráží na vyšším riziku zlomenin kostí.“
Proč je tomu tak, neumí vědci zatím vysvětlit. Snad za to může nižší příjem vápníku nebo vitaminu D nebo bílkovin, ale vyloučit se nadají ani jiné faktory, míní dr. Selinger.
Čeští výrobci rostlinných alternativ
Přestože většina rostlinných náhražek živočišných produktů se k nám dováží, díky rostoucí poptávce představuje tato oblast ekonomickou příležitost pro české výrobce. Příkladem toho je firma Hemp Production CZ, která z konopí vyrábí proteinové tyčinky, mouku, cereální sušenky nebo těstoviny a čaj. Její ředitel Václav Říha na semináři poznamenal, že konopí je dokonalý zdroj rostlinných bílkovin, kteří naši předkové používali v polévkách nebo ovesných směsích.
Známý výrobce cereálních potravin Emco nedávno zavedl na trh značku Pan Hrášek jako alternativu k sójovým náhražkám sýra a masa. Podle majitele společnosti Martina Jahody jde o daleko perspektivnější a dlouhodobější trend než diety typu raw nebo paleo.
Také firma Nestlé Česko sází na rostlinné potraviny jako na konkurenční výhodu a závazek pro budoucnost. Ve svém závodě v Krupce vyrábí ročně 15 tisíc tun rostlinných imitací masa a ryb pod značkou Garden Gourmet, která se vyváží do celé Evropy. Jejich cílem je veganizace celého sortimentu, tedy aby vegetariánské výrobky byly předělány na potraviny veganské, které mají nižší uhlíkovou stopu.
Jan Pivoňka z Potravinářské komory ČR uvedl, že podle jeho informací existuje až 70 procent obchodníků, kteří uvádějí na trh potraviny pod heslem „zdravě a udržitelně“, ale ve skutečnosti tyto výrobky „nejsou ani zdravé, ani udržitelné“. Právě proto je dle něj potřeba státní regulace v této oblasti, aby nebyl zákazník klamán a výrobek pojmenováván jinak, než čím skutečně je.
Jako příklad uvedl rostlinné sýry, „které jsou naprosto nesrovnatelné“ s normálními sýry. Zatímco klasické sýry jsou vyráběny na bázi bílkovin, ty rostlinné mají jako hlavní složku sacharidy a „v drtivě většině případů nejsou fortifikované“.
Čtěte také:
