Takzvané „náhradní mateřství“ (též surogátní mateřství) je dlouho diskutovaným tématem jak v oblasti justice, kdy se Česká republika pohybuje v „šedé zóně“, tak v oblasti etiky, kde se objevují např. obavy z obchodování s lidmi.
Jedním z výrazných milníků pro veřejnou diskuzi byla operace Španěl, v rámci které zasahovala policie v dubnu 2023 proti organizované skupině při reprodukční klinice v Praze, která k rození dětí využívala ženy z Ukrajiny. Ženy přijížděly do ČR porodit děti a následně je předávaly zahraničním „objednatelům“. Ti si je odvážely s sebou. Policie pátrala po osudech dětí v různých zemích Evropy.
Na začátku února 2024 byl zveřejněn příběh českého podnikatele Hausenblase, který si se svým mladším černošským partnerem koupil skrze náhradní matku v USA novorozence – chlapečka. O rok později informoval deník Expres.cz o tom, že bývalý ministr a současný pražský zastupitel a poslanec Poslanecké sněmovny Jiří Pospíšil (TOP 09) s politikem Janem Šaškem (ODS) budou mít dceru získanou náhradním mateřstvím.
Požádali jsme o rozhovor psycholožku a bioetičku, docentku Hanu Konečnou, která se otázkami reprodukčních témat, a zvláště náhradního mateřství, dlouhodobě zabývá, a je členkou Rady vlády pro lidská práva.
V čem byly případy, které vyšetřovala policejní operace Španěl z dubna 2023, odlišné od jiných případů náhradního mateřství? Tedy proč byly tyto případy za hranou zákona stíhatelné policií a jiné nejsou, byť se může jednat o velmi podobné situace?
Česká policie případy z „operace Španěl“ nestíhala, pouze iniciovala vyšetřování a podílela se na něm. Jednotlivé kroky procesu náhradního mateřství cíleně probíhaly v různých zemích. V ČR se uskutečnil porod dítěte náhradní matkou a vydání rodného listu dítěte. ČR z tohoto pohledu nemohla nic dělat, protože v civilizovaném státě je samozřejmá podpora rodící matce a také je samozřejmá registrace narozeného dítěte.
Proč policie nestíhá procedury prováděné v ČR pro české občany, je otázkou pro právníky. Podle mého porozumění jako právního laika je náhradní mateřství v ČR nelegální.
— doc. PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D., psycholožka a bioetička
„Globalizovaně“, rozdělením jednotlivých kroků náhradního mateřství, probíhá surogace (náhradní mateřství) velmi často. Napadnout proceduru je totiž pak velmi obtížné. Často jezdí žadatelé ze států, kde je náhradní mateřství explicitně zakázáno, do států, kde se běžně provádí – například USA. Domovská země žadatelů pak ale nemůže odmítnout registrovat takto narozené dítě, přestože tato cesta k dítěti je v dané zemi trestným činem.
K tomu směřuje i snaha EU o harmonizaci v rodinném právu, která má zajistit, že rodičovství určené v jednom členském státě bude uznáno ve všech ostatních zemích EU, bez ohledu na okolnosti vzniku dítěte.
Proč policie nestíhá procedury prováděné v ČR pro české občany, je otázkou pro právníky. Podle mého porozumění jako právního laika je náhradní mateřství v ČR nelegální.
Zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách a dívkách, Reem Alsalemová, zveřejnila zprávu zaměřující se na náhradní mateřství. V ní hovoří o zneužívání žen z chudých oblastí k plození dětí na zakázku, za finanční úplatu. Věnuje se také právům takto plozených dětí. Existuje nějaká oficiální instituce v EU nebo v ČR, která by se na náhradní mateřství dívala nebo měla dívat z hlediska takto narozených dětí?
Je nutné nezužovat téma na náhradní mateřství, ale bavit se o celé takzvané „reprodukci s pomocí třetí osoby“, protože náhradní mateřství je jen jednou z procedur, i když tou nejkomplikovanější. Podobné problémy jsou však i v umělém oplodnění s darovanými vajíčky, spermiemi, embryi, mitochondriemi, v budoucnu i s darovanou částí DNA. Nemluvě o tom, že náhradní mateřství se ve velké většině dělá s darovanými vajíčky a někdy i s darovaným vajíčkem i spermií. Reem Alsalemová ve svém textu dárcovství gamet také zmiňuje.
Z pohledu právních jistot se tím zabývá EU v pokusu o harmonizaci rodinného práva, jak jsem zmínila před chvilkou. Rada Evropy se zase léta zabývá právem dítěte znát svůj původ, nově k tomu zřídila speciální komisi.
Odborným evropským garantem pro asistovanou reprodukci je Evropská společnost pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE). Ta v souvislosti s již přijatou EU legislativou k substancím lidského původu (SoHO regulation) připravuje registr všech procedur umělého oplodnění v EU, včetně registru dárců gamet, aby bylo vše transparentní.
V poslanecké sněmovně v listopadu 2023 promluvila o svých zkušenostech Olivia Maurel (31 let), která se narodila náhradním mateřstvím v USA, kde odnošení a porod zaplatili její francouzští „rodiče“. Žena tvrdí, že odebrání od matky, která jí odnosila a porodila, jí způsobilo celoživotní trauma a dnes bojuje za zákaz této praxe. Sledujete vy nebo někdo jiný životy dětí, které se takto narodily? Jak se jim psychicky daří? Analyzuje někdo dopady náhradního mateřství na takto narozené děti?
Psychosociální vývoj takto narozených dětí je obrovské odborné téma již po desítky let. Přesto na otázku zda a jak reprodukce s pomocí třetí osoby, tedy i náhradní mateřství, ovlivňuje psychosociální vývoj dětí, neumíme odpovědět. Jsou totiž dvojí výzkumy. Jednak od odborníků z univerzit, jednak od dětí takto narozených, a jejich výsledky se liší. Používají velmi odlišnou výzkumnou strategii a ani jejich zkoumané skupiny nelze považovat za reprezentativní.
Olivia, která mluvila tehdy v PSP, to vnímá jako obrovské trauma, ale velmi pravděpodobně byste našel i někoho, komu to žádné trauma nezpůsobilo.
A teď jak velké je riziko, že trauma vznikne?
Psychosociální vývoj takto narozených dětí je obrovské odborné téma již po desítky let.
Všichni jsou si vědomi, že rizika jsou, jen se neshodují na tom jak s riziky pracovat. Část odborné obce je přesvědčena, že řešením je dokonalá transparentnost procesu včetně důkladného a kvalitního profesionálního poradenství před podpisem informovaného souhlasu s reprodukcí s pomocí třetí osoby.
Tedy poradenství žadatelům o proceduru, potenciálním dárcům gamet i náhradní matce. Když se narodí dítě, mělo by mít i celá jeho široká rodina a rodina dárce gamet či náhradní matky přístup ke kvalitnímu poradenství.
ESHRE k tomu v roce 2022 vydalo odborná doporučení, z nichž vyplývá, že jde o proces trvající desítky let. V češtině k tomu v nebližší době vyjde v nakladatelství Axonite monografie „Asistovaná reprodukce … před podpisem informovaného souhlasu“. Chtěl byste být celý život v péči armády psychoodborníků?
Podle Listiny základních práv Evropské unie a Úmluvy o lidských právech a biomedicíně Rady Evropy je finanční zisk z lidského těla nebo jeho částí zakázán. Co to znamená ? A vztahuje se to na náhradní mateřství, kdy žena vydělává vlastním tělem a koneckonců vydělává dítětem, které odnosí a předá?
Naprosto souzním s principem, že lidské tělo jako takové nesmí být zdrojem finančního zisku, ale orientaci na to zda náhradní matka vydělá, nebo ne, považuji za nešťastnou. I kdyby dítě odnosila na své náklady a předala dítě skutečně z dobré vůle a potřeby pomoci druhému, je to v pořádku? Lze člověka darovat?
Navíc debata o altruismu či ziskuchtivosti náhradní matky odvádí pozornost od toho podstatného problému, a to jsou instituce s tím spojené. Poskytovatelé léčby, zprostředkovatelské agentury, právníci, poradci, ty všechny asistovaná reprodukce s pomocí třetí osoby živí, platba náhradní matce či poskytovatelům gamet v tom tvoří malý podíl.
Debata o altruismu či ziskuchtivosti náhradní matky odvádí pozornost od toho podstatného problému, a to jsou instituce s tím spojené.
Mně se na zprávě OSN Reem Alsalemové líbí, že doporučuje v regulaci náhradního mateřství vycházet ze severského modelu prostituce, tedy penalizovat kupující, kliniky a agentury, nikoliv náhradní matky či dárkyně a dárce gamet. Ti jsou obětmi.
Jak je to se zákony v České republice ohledně náhradního mateřství? Z nastudovaných případů a materiálů mám dojem, že i kdyby se tato praxe zákonem zakázala, stejně bude pokračovat, ovšem již v mnohem menší míře a policie by mohla stíhat ženy, které si rozením dětí chtějí vydělávat peníze a ty, kteří si chtějí děti za peníze koupit. Jak se na to díváte vy?
Ano, nejčastějším argumentem pro „musíme to zregulovat“ je právě „když to zakážeme, přesune se to do neregulované ilegality“. Copak ti, jejichž záměry nespadají do možností vymezených regulacemi, si řeknou něco jako aha, sorry, regulace mi to neumožňuje, tak od svého záměru ustupuji?
Krást se u nás nesmí, přesto se krade, a někdy jsou za krádežemi i lidsky velmi pochopitelné motivy. Tak co kdybychom kradení povolili za určitých okolností, třeba jen krádež do určité výše a jen osobám s majetkem nad 10 milionů; poklesnou počty krádeží? Kdybych s takovým návrhem přišla za nějakým poslancem, vysměje se mi.
Podle mého rozumění českým zákonům je náhradní mateřství u nás nelegální. A nejsem sama, kdo naše zákony takto interpretuje (viz JUDr. Bc. Jakub Valc, Ph.D.). A pokud jde o umělé oplodnění s darovanými vajíčky a darovanými spermiemi, ačkoliv jsem byla v minulosti jeho podporovatelem – ve výjimečných případech, dnes se domnívám, že jedinou dobrou regulací je celou asistovanou reprodukci s pomocí třetí osoby bez výjimky zakázat. Přináší totiž mnohem víc problémů, než by mohla vyřešit.
Podle mého porozumění českým zákonům je náhradní mateřství u nás nelegální. A nejsem sama, kdo naše zákony takto interpretuje.
V asistované reprodukci lze vybrat vhodné vajíčko z ovobanky, vhodnou spermii ze spermabanky, vytvořit embryo a nechat ho za peníze odnosit náhradní matkou. Narodí se dítě, k němuž nikdo nebude mít žádný vztah. A vy to dítě můžete zabít, samozřejmě naprosto bezbolestně, aby netrpělo, a části jeho těla využít pro transplantace vážně nemocným dětem.
Takto můžete zachránit život třeba osmi dětem. To zabité dítě nebude nikomu chybět, se zachráněnými dětmi zachráníte i jejich rodiny. Železná logika Petera Singera a jeho preferenční utilitarismus takový postup obhajuje, dobra vznikne mnohem víc než zla. Viz např. analýza jeho filosofie v knížce Filosofie, která přišla o rozum.
Ve hře totiž není jen, jak se daří takto narozeným dětem, nebo zda si dárci či náhradní matky vydělají. Ve hře je základní princip naší civilizace, a to jak se díváme na člověka. Mám obrovský strach, že když připustíme možnost dívat se na člověka jako na věc, jako na zdroj náhradních dílů, a na rodinu jako na něco co lze jakkoliv „konstruovat“, pak dojde k naprostému chaosu, rozpadu společnosti.
Děkuji za rozhovor.
