Vláda podpořila léčbu duševních nemocí terapií s použitím látky psilocybin z hub lysohlávek. Schválila nařízení, které ji od ledna umožňuje, uvedl na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády končící ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle návrhu nařízení bude léčba určená pro pacienty se silnými depresemi, které nereagují na běžná antidepresiva, nebo u nichž je deprese způsobená onkologickým onemocněním.
„Je to na základě odborné diskuse. Chci poděkovat výboru Psychiatrické společnosti, který se jednomyslně shodl na tom, jaké to jsou indikace, kdy má být používán,“ řekl Válek. Podle něj je důležité, že jsou indikace přesně stanovené, protože lidé mají od podobných novinek nereálná očekávání.
S nějakým duševním onemocněním se podle odborníků potýká téměř každý třetí dospělý Čech. Je také jednou z nejčastějších příčin pro přiznání invalidního důchodu. S depresí či úzkostmi se potýká kolem 700 000 lidí, u žen je deprese dvakrát častější než u mužů.
Psilocybin patří do skupiny látek, které svým působením navozují takzvaný změněný stav vědomí, charakterizovaný vyvolanými změnami na úrovni vnímání, myšlení a emotivity. „Rovněž byla prokázána nízká toxicita psilocybinu, minimální až žádné riziko závislosti a obecně vysoká bezpečnost,“ uvedlo v materiálu MZd. Pokud zabere, pacienti často nepotřebují antidepresiva.
Lék určený pouze pro využití během terapie předepisuje psychiatr nebo klinický psychoterapeut na speciální recept označený modrým pruhem, zdravotnická zařízení pro podání musí mít speciální povolení MZd nebo jím být zřizována. Dávka se odvíjí od hmotnosti pacienta, měsíčně nesmí jít o více než 75 miligramů.
Terapie pod dohledem
U zvlášť citlivých jedinců může látka vyvolat akutní úzkostné stavy, panické ataky, paranoidní myšlenky, pocity odpojení od vlastního těla či psychotické příznaky. Proto musí být pacient celou dobu terapie i několik hodin po ní pod dohledem.
„Návrh nařízení vlády dále explicitně stanovuje, že v případě, že podání psilocybinu třikrát po sobě nevede k prokazatelnému zlepšení stavu pacienta, pak je další podání kontraindikováno,“ píše se v dokumentu.
V Česku nejde o první využití návykových a psychotropních látek v medicíně. Od roku 2015 mohou lékaři předepisovat léčebné konopí. Podmínky se postupně zmírňovaly, od roku 2020 je léčba hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Nejčastěji se využívá kvůli bolesti, roztroušené skleróze, revmatoidní artritidě, kožních potížích nebo při léčbě rakoviny.
Od letošního dubna mohou marihuanu předepsat pacientům s neutišitelnou bolestí i praktičtí lékaři. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) poté stoupl počet předepisujících lékařů asi o čtvrtinu na zářijových 296. Loni za celý rok lékárny vydaly asi 320 kilogramů léčebního konopí, letos za tři čtvrtletí to bylo 275 kilogramů.
