Potenciál ke změně často působí náročně – jakmile se však proces jednou rozběhne, změna začne sama sebe pohánět a vede k trvalému růstu. Existuje tu jistý paradox životních změn, o kterém se příliš nemluví.
Na jedné straně je změna jednoduchá. Řekněme, že se člověk rozhodne zavést každodenní chůzi. Stačí si vybrat čas, otevřít dveře a po dobu zhruba 20 až 30 minut denně klást jednu nohu před druhou.
Na druhé straně může změna působit obtížně. Možná se do už tak nabitého programu nevejde další aktivita. Nebo když se člověk konečně dostane domů a má čas, chybí mu energie či motivace na cokoli jiného než na jídlo nebo sesunutí se na gauč před televizí.
Stejně jako mnoho dalších jsem tento paradox zažíval celý život – prakticky odjakživa. Teprve v posledních několika letech jsem mu však začal skutečně rozumět. A s tím přišlo i uvědomění, jaké „páky“ hrají roli při úspěšném zavádění změn a jaké faktory z výzev dělají překážky.
Způsob, jakým dnes o změně přemýšlím, vychází z přesvědčení, že veškeré jednání je poháněno osobní energií. Aby bylo možné něco změnit, je třeba do určité oblasti vložit dodatečnou energii.
Pojďme se proto podívat na některé důsledky této hypotézy, kterou nazývám „modelem osobní energie změny“.
Když se změna zdá obtížná
Osobní energii považuji za užitečné přirovnat k penězům na bankovním účtu. Peníze používáme na nákup věcí a zážitků a z každé výplaty nám obvykle mnoho nezbývá.
Z dlouhodobého hlediska si lze vydělat více, ale v krátkém horizontu jsme víceméně omezeni tím, co máme k dispozici.
S osobní energií je to podobné.
Investujeme ji do zvládání úkolů, které tvoří náš každodenní život. Občas si sice můžeme „vzít půjčku“ – zůstat dlouho vzhůru nebo se spolehnout na vůli a zatnutí zubů – ale krátkodobě většinou jen přerozdělujeme energii mezi různé oblasti.
Významná životní změna vyžaduje jít proti zavedenému pořádku. A to znamená vynaložit více energie, protože se snažíme překonat cestu nejmenšího odporu, která se postupně vytvořila.
Právě tato nutnost dodat energii navíc způsobuje, že změna působí obtížně. Stejně jako je běh náročnější než chůze, je i změna náročnější než setrvání ve stávajícím stavu.
Jak změnu zjednodušit
Právě nyní provádím osobní experiment: po dobu 100 dnů se snažím být trpělivějším člověkem, zejména ve vztahu ke svým čtyřem malým dětem.
Ačkoli je zatím brzy mluvit o trvalém úspěchu, mohu říci něco překvapivého: být trpělivější je vlastně velmi snadné – pokud se pro to opravdu rozhodnu.
Po dlouhou dobu jsem myšlenku větší trpělivosti spíše jen verbálně podporoval. Dokonce bych tvrdil, že jsem na ní aktivně pracoval. Ve skutečnosti se ale téměř nic nezměnilo.
Snadno jsem mohl dojít k závěru, že trpělivost je obtížná podobně jako osvojení složité dovednosti – že nevím, jak na to, nebo co je třeba, aby se člověk stal úspěšným. Postupně jsem však pochopil, že trpělivost je náročná stejným způsobem jako běh ve srovnání s chůzí. Ne proto, že by byla složitá, ale proto, že vyžaduje více energie.
To, čemu říkáme úspěch, není nic jiného než řada pozitivních změn navrstvených na sebe, všechny směřující stejným směrem.
Jak zvládnout tok energie
Teď, když jsme si popsali, jak změna funguje a proč je zároveň snadná i obtížná, je čas podívat se na to, jak tyto skutečnosti využít ve svůj prospěch – místo aby pracovaly proti nám.
Model osobní energie změny přináší tři silné důsledky:
1. Naučte se směrovat energii pro maximální krátkodobou změnu
Jedním z témat, o nichž píšu nejčastěji, je soustředění. Důvod je prostý: zvýšení míry soustředění patří k nejrychlejším způsobům, jak změnit svůj život. Většina nových návyků či životních změn selhává ne proto, že bychom nebyli dost chytří nebo disciplinovaní, ale proto, že jim nevěnujeme dostatek energie.
Krátkodobě je obtížné energii navýšit, vždy je však možné ji „vzít“ činnostem s nižší hodnotou a přesunout ji tam, kde má větší smysl. Právě o tom soustředění je.
2. Zvyšujte svou energii pro dlouhodobou změnu
Jakmile vytěžíte „nízko visící ovoce“ v podobě přesunu energie od méně hodnotných činností k těm smysluplnějším, přichází další krok: zvyšování celkové hladiny osobní energie.
Dobrou zprávou je, že pokrok se sám posiluje a vede k větší motivaci – a ta je výborným zdrojem energie. Existují ale i další cesty. Patří mezi ně změna postoje k životu, stejně jako zlepšení spánkových návyků, stravy a pohybu.
3. Nejtěžší je začít; pak se změna stává vlastním zdrojem energie
Význam tohoto bodu stojí za zopakování. Změna je zpočátku obtížná, protože vyžaduje energii navíc. Jedním z nejspolehlivějších zdrojů motivace je však samotný pokrok.
Pokud člověk vydrží přes úvodní náročné období, postupně získá motivaci – tedy formu energie, která další změny výrazně usnadní.
Mnoho lidí se v počátečních fázích změny vzdává proto, že si nedokážou představit, jak dlouhodobě udrží potřebné úsilí. Nový pohybový režim může být zpočátku nepříjemný, postupně však začne být snazší a sám přispěje ke zvýšení energie. Stačí u změny zůstat dost dlouho na to, aby se projevil přínos tohoto pozitivního cyklu.
Tyto poznatky jsem získal pozorováním procesu změny ve vlastním životě. Doufám, že pomohou objasnit i vaše úsilí a dovedou vás k úspěchu.
–ete–
