Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční politiku Kaja Kallasová odmítla výzvy k vytvoření celoevropské armády a varovala, že zřízení paralelní síly vedle NATO by mohlo v době krize vést ke zmatku a mohlo by se ukázat jako „mimořádně nebezpečné“.
Kallasová, která vystoupila 2. února na Bezpečnostní konferenci v Oslu v Norsku, konstatovala, že návrhy na evropskou armádu nezohledňují praktickou realitu velení a rozpočtování obrany.
„Víte, že máte jednu armádu, máte jeden obranný rozpočet,“ řekla.
Kallasová upozornila, že členské státy NATO nemohou jednoduše navrstvit další vojenskou strukturu na své stávající závazky.
„Z hlediska krizí je nejdůležitější řetězec velení, kdo komu dává rozkazy,“ zdůraznila.
Pokud by Evropa provozovala jak velitelskou strukturu NATO, tak samostatnou evropskou armádu, „míč by prostě spadl mezi židle“, varovala Kallasová a označila takovou situaci za „mimořádně, mimořádně nebezpečnou“.
Kallasová, která dříve působila jako estonská premiérka, sdělila, že Evropa by se místo toho měla soustředit na posilování vlastních obranných schopností v rámci NATO.
„Proto říkám, že musíme posílit evropskou obranu, která je zároveň součástí NATO. Je skutečně doplňková k NATO. Nevyhazujme NATO z okna,“ prohlásila.
Její vyjádření zazněla v době obnovené debaty v Evropě o strategické autonomii a dlouhodobé závislosti kontinentu na Spojených státech, pokud jde o bezpečnostní záruky.
Dne 26. ledna generální tajemník NATO Mark Rutte řekl poslancům Evropské unie, že Evropa se bez podpory USA nedokáže bránit.
Rutte, bývalý nizozemský premiér, podotkl, že evropská armáda by znamenala riziko duplicit a vyžadovala by, aby státy přijímaly další personál nad rámec svých stávajících národních ozbrojených sil.
Evropské země by podle něj měly převzít větší odpovědnost za vlastní obranu, jak k tomu spojence vyzývá americký prezident Donald Trump, avšak v rámci stávající transatlantické bezpečnostní architektury.
Během společného tiskového vystoupení na konferenci v Oslu byla Kallasová dotázána, zda souhlasí s Ruttem, že Evropa se bez Washingtonu nedokáže bránit.
„No, v tuto chvíli je situace taková,“ reagovala Kallasová. „Ale pracujeme na tom, abychom byli nezávislejší, i pokud jde o bezpečnost, protože je zřejmé, že naše zranitelnosti jsou našimi slabinami, a proto pracujeme na tom, abychom více investovali do obrany, a to i do schopností. A také to vnímat jako evropské, nejen národní.“
Ze 27 členských států EU jsou zároveň 23 členy NATO.
Vojenské operace NATO řídí vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, což je funkce, kterou vždy zastává vysoký americký důstojník. Současným držitelem této pozice je generálporučík letectva Alexus Grynkewich.
Norsko proti rozdělující debatě
Norský premiér Jonas Gahr Store, který vystoupil po boku Kallasové, uvedl, že návrhy, aby EU převzala samostatné obranné a velitelské struktury, by mohly poškodit širší bezpečnostní debatu.
„Ty návrhy, že by Evropská unie měla být o obranných a velitelských strukturách, velmi poškozují debatu, protože to není cesta, kterou bychom se měli vydat. To je třeba odmítnout,“ poznamenal Store.
Zdůraznil složitost evropského bezpečnostního prostředí a upozornil, že významné vojenské mocnosti, jako je Spojené království, které je jadernou mocností, zůstávají mimo EU, ale hrají klíčovou roli v NATO.
„NATO je zde s rozhodovacím procesem mezi spojenci, který je sám o sobě složitý, ale je vycvičený k fungování,“ dodal Store.
Zároveň poukázal na potřebu regionální koordinace a připomněl, že severoevropské země sdílejí specifické bezpečnostní obavy, zatímco státy jižní Evropy čelí odlišným geografickým výzvám.
„Nyní investujeme do obrany 3,5 procenta a 5 procent. Dělejme to moudře. Protože pokud to budeme dělat vedle sebe, bude to plýtvání. Pokud to budeme dělat koordinovaně, může to být impozantní odstrašující síla,“ zmínil Store.
„NATO nikoho neohrožuje, ale nikdo by neměl žít v domnění, že může ohrožovat nás.“
–ete–
